Radvanicke doly Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Radvanické doly
Na Radvanicku nebývaly težební pokusy vždy úspešné. Vetšina dolu mela charakter manufaktur, celková rocní težba byla kolem 2000 t. 50.léta 19.století byly až do 2.svetové války jediné období težby, protože surovina byla nevalné kvality.
Díky rostoucí poptávce po uhlí zakládá rodina Völkeru v roce 1885 na Radvanicku doly ve Chvalci (Anna) a Radvanicích (Baltazar). Za 10 let byly odstaveny mimo provoz. Ponekud úspešnejší byly podniky Fr.Pfeifferové v Radvanicích a u Vernérovic a její spolecný dul u Bystrého s J.Rzehakem. Doly baronky Villa-Secca a J.Berndta v této oblasti nebyly vubec uvedeny do provozu. Mimo provoz byly i doly G.H.Ruffera a A.Seiferta v Beckove, Fr.Pfeifferové a J.Berndta v Chvalci. V té dobe bylo zamestnáno težbou v této oblasti kolem 120 delníku. Stále šlo jen o melká díla charakteru úpadních jam a štol do vzdálenosti nekolika málo set metru a hloubky 30 - 40 m. Uhlí, težené v celkové výši kolem 5000 t z dolu v okolí Radvanic a Chvalce, bylo spotrebováváno predevším na míste. Vetšímu rozvoji težby nadále zabranovaly špatné podmínky pro transport suroviny. Nebylo možno konkurovat dolum na Svatonovicku, které byly napojeny na železnicní trat Josefov-Malé Svatonovice-Trutnov.
Behem 1.svetové války se sice výše težby nemení, ale v rozvoji dolu nastává urcitá stagnace. Nejsou vyhledávány další zásoby a nebyla otevírána nová dulní pole, neobnovuje se strojní zarízení. Na pocátku roku 1918 kupuje radvanický dul od Palmeho S.Wolf s podílníky z blízkého okolí pod názvem Radvanické kamenouhelné težarstvo se sídlem v Trutnove. Krátce po koupi dolu došlo k havárii parního kotle a rychlému zatopení dolu. Roku 1919 byla voda ze zatopeného dolu vycerpána a dul byl elektrifikován. Težba se zvýšila na víc jak trojnásobek (16 kt), byla postavena výkonná sazecková úpravna, uvedeny do provozu kompresory a modernizována lanovka k železnicní trati. Soucasne byl instalován na úpadní jáme nový težní stroj. V roce 1920 bylo vyteženo približne 40 kt uhlí. Následuje instalace parního turbogenerátoru o výkonu 800 kW. Dul Celestýn v Chvalci, který prešel do vlastnictví Mautherových textilních závodu, težil v té dobe 10 kt uhlí rocne.
Ihned po vzniku CSR došlo ke stabilizaci ZBAS i SBS. Težarstvo Prokop otevrelo dul Prokop v Chvalci, který roku 1920 vytežil 7000 t uhlí. Rocne teží ZBAS pres 200 kt uhlí. Celková rozloha 112 jednoduchých a 61 dvojitých mer s 59 prebytky této spolecnosti byla témer 6 km2. ZBAS v té dobe patrily i míry ve Ždárkách, které byly cástecne pronajaty težarstvu Vilemína (rocní težba 10 kt). Na Svatonovicku se v té dobe pohybovala rocní težba kolem 130 kt uhlí a bylo produkováno 10 kt koksu. Doly SBS byly rozloženy na 131 jednoduchých a 157 dvojitých mírách s 28 prebytky o celkové rozloze 214 ha. Po zmene kurzu cs. koruny nastává v roce 1922 urcitá stagnace v produkci, chybejí zahranicní odberatelé. Následují rychle se strídající období vzestupu a stagnace. Práce na dole Prokop v Chvalci byly zastaveny. V roce 1922 byl uzavren i dul Vilemína v Ždárkách. Výkyvy v odbytu uhlí urychlily i ukoncení težby na dole Celestýn. Po jeho uzavrení byl dul odkoupen Radvanickým težarstvem a pcipojen k dolu Katerina. Od roku 1926 do roku 1930 je registrován trvalý vzestup težby. Období hospodárské krize bylo ve srovnání s jinými revíry v CSR prekonáno jen menším poklesem težby, protože hlavní odbyt nesmeroval do težkého prumyslu, ale do prumyslu lehkého, zvlášte potravinárského. Mezi nejvýznamnejšé domácí odberatele patrily cukrovary a železnice. Od konce 20.let se stala významným odberatelem nove postavená elektrárna v Porící u Trutnova (70 kt). Ta pomáhala prekonat období celosvetové hospodárské krize, protože odebírala méne hodnotné uhlí. V druhé polovine 30.let nastává konjuktura težby, vyvolaná potrebami zbrojního prumyslu. Doly SBS produkovaly v roce 1937 227 kt a doly ZBAS 271 kt, težba na Radvanicku byla 70 kt uhlí.
Po odtržení Sudet od CSR je ZBAS rízen prímo z Nemecka. Nad akciovým kapitálem ZBAS, predstavující z vetší cásti židovský majetek, byla nejprve zavedena komisarská správa a v roce 1941 je majetek arizován. Dostává se do sféry vlivu SUBAGu (Sudetenländische Bergbau A.G.) a tím i samotnému koncernu Reichswerke Herrmann Göring. V roce 1942 byl Radvanickým težarstvem prodán ZBASu pro nedostatek potrebného kapitálu i dul Katerina v radvanickém revíru. Težba na Žaclérsku zpocátku stagnuje, v letech 1940 - 1941 byla menší než 200 kt, protože horníci byli povoláváni do vojenské služby. V roce 1944 predstavovali polovinu osazenstva dolu válecní zajatci a vezni. Težba stoupla v roce 1943 na 255 kt a v roce 1944 prekrocila 300 kt. V letech 1943 - 44 se na dole Katerina težilo rocne kolem 95 kt. Svatonovický revír byl po Mnichovu rozdelen na dve cásti. Základní závod u štoly Ida zustal na území CSR, ale dobývací prostory s Tmavým, Chlíveckým a Slepým dolem pripadly k Ríši. K opetovnému spojení svatonovického komplexu dochází až za Protektorátu v roce 1939. Doly SBS jsou podrízeny RBÚ Kutná Hora. Dochází k významnému zhoršení situace vlivem rychlého postupu težby do vetších hloubek a tím i nárustu nákladu. Úvahy o zastavení težby vyrešil cástecne prodej elektrárny u štoly Ida a všeobecná poptávka po energetických zdrojích pred koncem 2.svetové války. V tomto období jsou i pokusy težit uhelné sloje u Beckova.
Období po roce 1945 Po obnove státní nezávislosti CSR v roce 1945 nastal na Žaclérsku pokles težby pod 200 kt za rok. Také na Svatonovicku v prvním poválecném roce nastává výrazný pokles težby na 168 kt. Po znárodnení byly dnem 1.1.1946 všechny doly ve vnitrosudestské pánvi sdruženy do podniku Východoceské uhelné doly (VUD) s clenením na závody - na Žaclérsku - Dul Jan Šverma , na Radvanicku - Dul Katerina, pozdeji Stachanov a na Svatonovicku Dul Zdenek Nejedlý. Jejich struktura a pusobnost byla podobná jako u predchozích majitelu v predválecném období.
Po roce 1980 dochází na Radvanicku k výraznému poklesu težby, a to pod 250 kt za rok. Duvodem byla špatná prístupnost 4.sloje, která byla základní težební bází ložiska. v dalších deseti letech se rocní težba uhlí ustálila na hladine približne 260 kt. V blízkosti nádraží Radvanice je hloubena nová težní jáma Stachanov až na kótu -700 m n.m. Jáma, puvodne projektovaná jako klecová, byla situována do centra zásob. Tímto otvírkovým dílem byla eliminována zbytecná doprava suroviny ze strední cásti ložiska hlavní úpadní jámou Katerina I na povrch a odtud lanovkou na železnici. Je projektována i doprava suroviny prímo do porícské elektrárny. I pres tyto pozitivní skutecnosti a nárust težby na 380 kt rocne je v rámci útlumu v roce 1994 dul zlikvidován.
Na Svatonovicku a v oblasti Ždárek bylo za celou dobu podnikání vyteženo témer 22,3 mil. t uhlí, na Žaclérsku témer 27 mil. t uhlí a na Radvanicku témer 13 mil. t uhlí. Celková težba v revíru byla približne 62 mil. t uhlí.
Additional Hints
(Decrypt)
Zrmv xnzral