Tento verš Vítězslava Nezvala se leckomu vybaví v paměti, i když básník popisuje okolí své milované řeky až u Brna, kde "... voda je tu těžká, chladná, tmavá" a nikoliv na jejím horním toku u Žákovy hory, kde by určitě platil jen básníkův postřeh o její teplotě... Ale co o ní vůbec víme? Že pramení ve Žďárských vrších, že protéká třeba Herálcem, Svratkou, Mílovy, Jimramovem, Tišnovem, Brnem a že se vlévá v prostřední z Novomlýnských nádrží do Dyje vidíme na mapě, že její celková délka od pramene po ústí činí 174 km, že odvádí vodu z území velkého 7 119 km2 a že její průměrný roční průtok v ústí je 27,24 m3 zjistíme na informační tabuli na naučné stezce, stejně tak jako proč se tato řeka vlastně nazývá Svratka.
Ale kde vlastně Svratka pramení?
Hned zpočátku uvedu, že to není tak úplně jednoznačné (proto taky jsem volil název keše K pramenům... a ne K pramenu...). Za jeden z pramenů se stále pokládá Stříbrná studánka, ale voda z ní přece odtéká do Břímovky a ta pak teprve do Svratky! Takže musíme pátrat dál, nejlépe na místě.
Nabízejí se potůčky u waypointů P2 a P3, ale ani ty to nebudou (u P2 v červnu vyschnul a některé další zde neuváděné přítoky pouze odváděly vodu z příkopů u silnice). Lokalitu P1 za její pramen též považovat nemůžeme, protože jde o uměle vybudovanou meliorační strouhu.
Zbývají nám pouze dva kandidáti na opravdový pramen Svratky.
První pramen, autory informační tabule (waypoint IT) a také Kantorem a R. Vichrem prohlašovaný za skutečný pramen této řeky, pramení v P4. Prameniště P7 sice leží nepatrně výš než P4, ale voda z něho – aspoň zpočátku – teče meliorační strouhou, kterých je tu ale všude plno, stejně jako dalších pramenišť a pramenů. Svojí vydatností ovšem pramen P7 nemůže konkurovat dominantnímu P4, do kterého se zprava vlévá v místě P8. Po deštích se stává aktivním pramen vytékající strouhou z bažin v okolí P6 ještě asi 170 metrů na jih od P7.
Druhý pramen, který byl autory cyklu České televize Zpět k pramenům v roce 2004 vybrán jako ten nejsprávnější pramen, pramení u waypointu PS. Tabulka, kterou před kamerou zatloukl pan Munzar, je stále původní, ale hrníček s logem ČT před pár lety zmizel. O tom pramenu dřív skoro nikdo (s výjimkou geocacherů) nevěděl, ale od té doby, co k němu vede značená odbočka z turistické cesty, jeho návštěvnost podstatně stoupla. Taky byl u pramene umístěn pěkný žulový pomník.
Sražená voda a bifurkace
Pozoruhodná je lokalita Sražená voda na na naučné stezce poblíž bodů IT a BI. Voda vytékající z prameniště P4 (s hlavním přítokem P7) byla totiž svedena umělým korytem stranou (na jih) do druhého potoka, tekoucího z PS (tedy Svratky). Po pár desítkách metrů společného toku byl potok v bodě BI (bifurkace) opět rozdělen do dvou potůčků, z nichž ten levý teče do Sázavy (a dál do Severního moře) a pravý (Svratka) Dyjí a Dunajem do Černého moře (probíhá tudy totiž hlavní evrpské rozvodí mezi Černým a Severním mořem). Dokonce bylo možné malými stavidly regulovat poměr průtoků mezi oběma větvemi podle přání mlynářů a hamerníků. Vykoumané, což? Nutno ovšem říci, že nyní je zařízení bifurkace zobrazené na dřívější fotce zlikvidované (je tam jen kamenná hrázka), a taky že sražená voda z P4 si našla nová koryta (jedno překročíme u P5 na naučné stezce a další trochu severněji) a do bifurkace už vůbec neteče; tam teče jen Svratka z pramene PS. Zajímavostí jsou přímo plantáže kvetoucích bledulí.
Jak najít keš
Českomoravská vysočina inspirovala celou řadu malířů, spisovatelů, básníků i hudebních skladatelů. Dovolil jsem si též přispět svojí "troškou do hudebního mlýna" a předkládám vám tuto svoji neumělou skladbičku:
Za keší. (Kvapík). Hudba a text: Owner
Poslouchat se to sice nedá, tancovat na to taky ne, ale pramen i keš podle ní naleznete zcela jistě. Poprvé dostanete souřadnice pramene PS, v repetici pak souřadnice keše (SF). Jeden řádek udává zeměpisnou šířku, druhý délku. C = 1, cis nebo des = 2, d = 3, ..., gis nebo as = 9, a = 0; h ani b už nemají pro výpočet význam. Jsme v rovnoměrně temperovaném ladění.
Ještě kontrola...
...a je to!
Poznámky
- Na základních souřadnicích keš pochopitelně nenajdete. Zvolil jsem rozcestí značených cest, kde můžete třeba zjistit, kam se ještě podívat.
- Protože jsem získal zkušenost, že už nějak neplatí rčení "co Čech, to muzikant", tak pro ty, kterým noty už mnoho neříkají, přikládám návod k luštění.
- Kvůli utajení finálky uvádím hint až u SF v tabulce waypointů. Přikládám též 2 spoilery (fotohinty); jejich nezmenšená verze je zde a zde (dodatečně zamaskovaná suchým stromkem).
- Obtížnost luštění uvádím jako "3.5", ale kdo hrál na klavír, tak to pro něj bude sotva za "1".
- V této oblasti je na lesní silničky všude zákaz vjezdu motorových vozidel, tak několik kilometrů pěšky (nebo na kole) vás stejně nemine.
- Podívejte se na mapu keší, můžete přijednom odlovit i keše Kdo zabil Stammela, Eleonorku, Stříbrnou studánku, Rumpoltův mlýn a Křivý javor a pro zdatnější i vzdálenější Fryšavské hájenky a snad i Devět skal (pozor, tohle jsem psal asi v r. 2010).
- Máte v pořádku očkování proti tetanu a klíšťové encefalitidě? Raději si to zkontrolujte.
- Takže veselý a úspěšný lov a šťastný návrat!
- Začátkem září 2010 jsem upřesnil souřadnice waypointů P2 a hlavně P4 a přidal P6, P7 a P8. PS ani uložení finálky se nezměnilo.
- Keš je zařazena do projektu "K pramenům".
Konec textu
GC289VF – verze 1.4 z 25. 11. 2017