Nejstarší dejiny tohoto místa dnes již presne neznáme. Dvúr Skalkov se v pramenech objevuje až v 16. století jako „pustotina na Skalkovsku“. V roku 1585 však došlo k velké oprave a Skalkov je již uváden jako hospodárský dvúr využívaný šlechtickými majiteli vlašimského panství.
V roce 1665 odkázal Skalkov ve své poslední vúli František z Talmberka své žene Voršile Katerine z Pappenheimu, která statek nákladne upravila tak, aby tu mohla prebývat. Nechala nove vystavet celý areál dvora a také tu zrídila malý pivovar. Svúj romantický vzhled získal Skalkov v 19. století.
Dvúr Skalkov byl krome bežného hospodárského využití dúležitý také pro správu lesního majetku. Již od 17. století zde bydleli hajní – bažantníci.
Pravdepodobne soucasne s velkou prestavbou Skalkova v 17. století souvisí i vybudování osmiboké Cervené veže (vid keš „Cervená vež“), která sloužila až do 19. století jako hájovna.
V soucasnosti se podobá Skalkov více na zríceninu než na panství, místo však stále stojí za pozastavení. Vedle bývalého statku najdete také 2 malé rybníky. Více o Skalkove se dá dozvedet prímo na míste na informacní tabuli. Zdroj: Cyklotrasa – „Vlašimské aleje“.