PSP Mystery Cache

PSP neboli Periodická Soustava Prvků či periodická tabulka prvků, nebo také Mendělejevova tabulka je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího protonového (atomového) čísla, seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. Řídí se periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovic Mendělejev - Mendělejev seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími (jod stojí za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodický zákon podle rostoucích protonových čísel. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle a nemají žádný stabilní izotop.

V současné době máme několik typů tabulek:

• Krátká tabulka - skupiny A a C jsou dohromady
• Dlouhá tabulka - klasická, nejčastěji používaná (lanthanoidy a aktinoidy jsou odděleně)
• Velmi dlouhá tabulka - lanthanoidy a aktinoidy jsou vmezeřeny mezi s-prvky a d-prvky
• Mendělejevova tabulka - zavedl Dmitrij Mendělejev v roce 1869 s Lotharem Meyerem
• Wernerova tabulka - zavedl Alfred Werner v roce 1905 na základě tabulky Mendělejevovy

Historie:

Objev periodické tabulky umožnil italský chemik Stanislao Cannizzaro, který v roce 1858 publikoval soubor změřených atomových vah (nyní známých jako relativní atomová hmotnost) šedesáti prvků, které byly tehdy známy. Seřazení prvků podle vzrůstající relativní atomové hmotnosti odhalilo pozoruhodné opakování chemických vlastností v pravidelných intervalech. Toho si všiml v roce 1864 anglický chemik John Newlands, avšak jeho "zákon oktáv" mu nepřinesl nic než výsměch. Dmitrij Ivanovic Mendělejev učinil v zásadě tentýž objev o pět let později. To, co Mendělejev vykonal, bylo však mnohem významnější, takže je plným právem považován za pravého objevitele periodické tabulky on.
Mendělejevova periodická tabulka prvků nebyla prvním pokusem sestavit prvky podle některých jejich vlastností. Historicky první doloženou tabulku pocházející z roku 1772 vytvořil Louis-Bernard Guyton de Morveau. Zahrnovala chemicky jednoduché látky a použil ji Antoine Lavoisier. Roku 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas základní periodickou tabulku, která obsahovala 32 prvků v osmi sloupcích, které poukazovaly na jejich společné vlastnosti.
Roku 1862 uspořádal Alexandre-Emile Beguyer de Chancourtois poprvé prvky podle vzrůstající relativní atomové hmotnosti. Podobné prvky umístil stejným směrem a vytvořil tak šroubovicové uspořádání prvků.

Roku 1864 publikoval Lothar Meyer tabulku mocenství pro 49 tehdy známých prvků a ještě v témže roce publikoval také William Odling svou téměř správnou tabulku se 17 svislými sloupci, do které zahrnul 57 prvků.
Roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovic Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky, která obsahovala 63 prvků. O dva roky později Mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků - dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd. Z těchto prvků popsal s udivující předvídavostí Sc, Ga, Ge a Po. Pro neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce místo a postupem času se všechna volná místa, která v tabulce nechal, zaplnila nově objevenými prvky.

Co vše tabulka obsahuje:

I ty nejobyčejnější tabulky obsahují značku (symbol) prvku (ta se odvozuje od jeho latinského názvu), jeho protonové číslo a samozřejmě latinský název. Tabulky ovšem kromě značky, protonového čísla a dalších důležitých údajů obsahují také ještě například český název prvku, relativní atomovou hmotnost (s různou přesností), elektronegativitu, oxidační čísla, skupenství prvků, radioaktivitu prvků, číslo sloupce a řady, do které prvek patří, rozdělují prvky na kovy, polokovy a nekovy, třídí prvky do skupin podle podobných vlastností a ještě spoustu dalších věcí...

K čemu je to dobrý:

• Značka (symbol): Odvozuje se od latinského názvu prvku (př. Plumbum -> Pb, Silicium -> Si), neexistují dva prvky se stejnou značkou. Značka prvku se skláda z jednoho nebo dvou písmen, přičemž první písmeno je vždy velké (Cu, Zn, H, O).
• Protonové číslo: Určuje počet protonů v jádru, neexistují dva různé prvky se stejným protonovým číslem. Hodnota je od 1 (H - vodík) po ? (vědci objevují stále nové prvky, v přírodě se běžně nevyskytující)
• Český název prvku: Co dodat, snad jen, že ne všechny prvky mají svůj český název.
• Latinský název prvku
• Relativní atomová hmotnost: Hmotnost 1 molu prvku.
• Elektronegativita: Míra schopnosti atomu přitahovat vazebné elektrony.
• Oxidační číslo: Definuje součet pozitivních a negativních nábojů v atomu.
• Skupenství prvku: Udává se při 20 °C. Máme tři: pevné, kapalné a plynné.
• Skupiny prvků: V tabulce jsou vždy poblíž sebe (snad až na vodík). Mají podobné vlastnosti v rámci dané skupiny.

Keš najdete na:

Hodně štěstí při lovu přeje 23_33_95.

Listing verze 1.5; 13. 04. 2020