Dul Šalamoun
Ješte pred ctvrt stoletím býval dominantou ostravského námestí Republiky dul a jáma Šalamoun.
Již od 40. let 19. století v techto místech známý rod Rotschildu provádel težbu uhlí. Areál se postupne rozvíjel, zvetšoval a modernizoval. Dominovala mu secesní težní vež a hlavní budovy z režného zdiva.
Mnoho Ostravanu si ješte dnes pamatuje na definitivní nesmyslný zánik tohoto cenného, kdy byly zboreny nejen krásné cihlové budovy, ale hlavne historická težní vež, symbol dolu, symbol regionu. Jejím znicením Ostrava nenávratne prišla o jednu ze svých významných dominant. Dodnes mnozí odborníci litují, že nebyla zachránena alespon práve težní vež, jako tomu je napríklad u jámy Jindrich na Nádražní ulici.
Dnes na tomto míste, které spíše než námestím je rušným dopravním uzlem Ostravy, najdeme tzv. Frýdlantské mosty, výškový kancelárský dum, hypermarket Karolina a ústrední autobusové nádraží.
Nic již bohužel neupomíná na zaniklou jámu Šalamoun.
Jan P. Štepánek, 4.3. 2007 
Dul Šalamoun na križovatce ulic 28. ríjna a Vítkovické v letech 1939-45
v pozadí koksovna a jáma Karolina
© Mesta a mestecka v Cechách na Morave a ve Slezsku (K. Kuca)
Historie jámy Šalamoun
Historie ostravského dolu (jámy) Šalamoun je spjata s osobou prumyslového magnáta a bankére židovského puvodu barona Salomona Rothschilda. Práve po nem byl dul pojmenován.
Pruzkumný vrt v techto místech byl proveden již v roce 1840, ale s hloubením se zapocalo až v rozmezí let 1844 – 45. Hloubení však stežovaly nepríznivé geologické podmínky (pruvaly tekutých písku), které oddalovaly otevrení jámy. Vrcholem všeho byla exploze plynu v roce 1864, která práce na jáme na sedm let zcela zastavila. Dokoncení jámy se tak oddálilo až na rok 1871. S vlastní težbou z úrovne prvního patra 120 m pod zemským povrchem a dalším hloubením se dosáhlo konecné hloubky 780 m a devíti pater. Dul Šalamoun se stal druhým nejhlubším dolem Ostravsko-karvinského revíru.
Dul Šalomoun byl vetracím systémem propojen s nedalekými jámami Karolína (ul. Na Karoline) a Antonín (dnešní Smetanovo námestí), po jejich zrušení sloužil od roku 1931 již jen jako výdušná jáma pro dul Hlubina. V roce 1972 bylo pristoupeno k úplné likvidaci jámy. Ocelová secesní težní vež z roku 1906, která nahradila puvodní zdenou vež s drevenou výztuží, byla odstrelena v roce 1974.
Jan P. Štepánek podle K. Kuca: Mesta a mestecka v Cechách, na Morave a ve Slezsku, Libri, Praha 2000
Zdroj: www.hrady.cz
V kesi neni tuzka!