Tato keš vás zavede do obce Žabonosy. Ty mají 213 obyvatel. Dne 25. listopadu 2003 obdržela obec znak, který tvorí polcený štít, v jehož pravém stríbrném poli je doleva obrácené cerné plamenné orlí krídlo se zlatým, jetelovite zakonceným perizoniem, v levém cerveno-modre deleném poli je zlatá žába.
Dominantou obce je puvodní predrománský kostel byl postavený již po roce 950 (980 ?) na slovanském (slavníkovském ?) hradišti v otonském stylu. Na jeho míste byl postaven s využitím puvodního zdiva v polovine 12. století dnešní románský kostel s emporou. Rozšíren byl v 70. letech 13. století prístavbou pravoúhlého presbytáre, který plynule navázal na starší románskou lod. Svatyne tak získala méne obvyklý neclenený obdélný pudorys, oživený pouze rane stredovekou veží pri západním prucelí. Další stavební úpravy probehly v 80. letech 14. století, kdy Žabonosy držel pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. K severnímu boku kostela byla pripojena obdélná kaple, pozdeji zmenená na sakristii (nekterá literatura upozornuje na možnou spojitost s hutí Petra Parlére, což ovšem nebylo nijak doloženo). V roce 1721 byla barokne upravena vež a fasády kostela, což zcela zastrelo stredoveký vzhled exteriéru stavby. V roce 1937 probehl rozsáhlý archeologický pruzkum kostela, který potvrdil jeho rane stredoveký puvod a existenci krypty pod dnešní gotickou kaplí (dnes sakristií). V letech 2009–10 probehla obnova veže a vnejších fasád kostela.
Z vnitrní výzdoby vyniká detský náhrobek Jana Hornateckého z Dobrocovic z roku 1573 (díte má hlavicku na podušce) a pozoruhodný manýristický náhrobek* majitele tvrze v nedalekých Prebozech, Mikuláše Prebozského, z roku 1612. Dle dr. Elišky Fucíkové se jedná o jeden z posledních manýristických náhrobku u nás, Mikuláš je na nem vyobrazen v brnení. V roce 2009 byl kostel jinak prázdný a bez zarízení, po provedeném historickém a archeologickém pruzkumu zacala rekontrukce, která by mela být hotova v 2.pololetí letošního roku.Kostel v Žabonosech se radí k jednem z nejstarších a nejpozoruhodnejších památek kolínského regionu.
Ze silnice od Bošic je videt i obdélná barokní márnice z doby kolem roku 1720.
Kes jsem umístil na klidné místo, odkud jsi mužete prohlédnout nejen kostel z druhé strany, ale je tu i pekný výhled na obec a na Planany. Auto nechte u silnice pod kostelem, odtud je to cca 150m pešky.Chovejte se nenápadne, at nevzbudíte nežádoucí pozornost remeslníku pracujících na oprave kostela a místních obyvatel.
Preji pekný lov
ZDE najdete dalsi kese ze serie
nezapomente si