Dvory plaskych cisterciaku-Kalec Traditional Geocache

Cisterciaci na Plasku

Pusobení cisterciáku v Plasích se datuje od roku 1144. Tehdy kníže Vladislav II založil v údolí reky Strely klášter a z nemeckého Langheimu sem povolal mnichy. Prvním reholnikum kníže venoval dvorec Plasy a vesnice Kaznejov, Vrážné, Sechutice a Nebrežiny. Postupne klášter získal darem, koupí nebo smenou další vesnice a území.
Puvodní rádové statuty narizovaly reholníkum osidlování odlehlých oblastí a jejich kultivaci zemedelským hospodarením. Nástrojem této kolonizace byly grangie-velké hospodárské dvory, které zabezpecovaly sobestacnost kláštera. Byly tvoreny zdenými budovami, nedílnou soucástí dvora byla kaple. Život se v nich rídil heslem „Ora et labora“-„Modli se a pracuj“. Manuální práci vykonávali mniši, pozdeji laictí bratri-konvrši.
Vzhledem k tomu, že v Plasích prišli cisterciáci do již osídlené krajiny, bylo jejich hospodarení od zacátku kompromisem mezi požadavky rádu a tradicním hospodarením církevních institucí. Aby alespon zcásti dostáli rádovým statutum , rušili v pocátcích svého pusobení nekteré vesnice a na jejich míste budovali grangie. V roce 1250 patrilo klášteru 50 vesnic, grangie Rinthof, Sechutice, Kaznejov , Lomany, Cecín, Mladotice, Mocidlec, Nynice, Olšany, Hodyne, Luhov a grangie na Petríne u Prahy.
V první tretine 14. století se systém hospodarení kláštera zcela zmenil. Klášter se stal bežnou feudální vrchností. Klášterní dvory byly pronajímány. Grangie, které nebyly pro svou velikost k pronájmu vhodné ,se rušily a na jejich míste opet vznikaly vesnice. Presto od druhé poloviny 14. století prožívalo klášterní hospodarení krizi, prohloubenou ješte vysokými danemi, kterými ke konci své vlády zatežoval cisterciáky Václav IV.
Husitské války prinesly klášteru zkázu. V roce 1421 bylo opatství vypáleno. Klášter prišel o velkou cást svých pozemku, které král Zikmund dával do zástavy pánum bojujícím proti husitum. Nastala dlouhá doba úpadku. Pro nedostatek penez na zaplacení vysokých daní byli mniši nuceni zastavovat zbytek majetku okolním šlechticum. Na konci 16.století vlastnil klášter jen pet vesnic.
Majetek byl klášteru navrácen až po bitve na Bílé hore. Protože ale rádila tricetiletá válka, klášterství stále trpelo prutahy císarských i neprátelských vojsk. Po dobu trvání války stál klášter na strane císare a katolické ligy v boji proti protestantum.
Až po skoncení tricetileté války se zacal klášter opet vzmáhat. Bylo opraveno poborené opatství, obnoveny nekteré vesnice, opraveny kostely. V Týnci u Kralovic bylo založeno proboštství. Zacátkem 18. století byla zahájena výstavba velkolepé konventní budovy. Stavební rozvoj je spojen se jmény významných architektu a umelcu. Opat Trojer pozval do Plas Jeana Baptistu Matheye. Vrchol barokních prestaveb prišel za opata Tyttla, který prijal do svých služeb jedno z nejvetších ceských architektu, Jana Blažeje Santiniho. Stavební úpravy se však nedotkly jen areálu kláštera. V duchu rádových zvyklostí se zacaly upravovat i hospodárské dvory. Dokladem toho, jak byly pro cisterciáky duležité, je i to, že nekteré projektoval sám Santini.
Rozkvet kláštera už ale nemel dlouhé trvání. 9. listopadu 1785 byl klášter císarským dekretem Josefa II zrušen. V té dobe bylo na klášterství 1 mesto, 55 vesnic, 16 dvoru a 19 mlýnu. Majetek kláštera prešel do správy státního Náboženského fondu. V roce 1826 koupil klášter s pozemky o rozloze 10 000 ha kanclér Klement Václav Lothar Metternich.
Pri první pozemkové reforme koupili vetšinu dvoru metternichovského velkostatku Plasy soukromníci, vetšinou bývalí nájemci. Nekteré získali zemedelci po 2. svetové válce. Socialistické zemedelství se na jejich stavu negativne podepsalo. Dodnes se z plaských grangií zachovalo v ruzné úrovni zachovalosti 11 dvoru. K nejcennejším patrí Býkov, Lomany, Kalec a Hubenov. Dnes jsou dvory opet v soukromých rukou.

Dvur Kalec

První zmínky o vsi Kalec pocházejí z roku 1234. V té dobe byl v držení bratru z Kalce. Potom se v jeho držení vystrídalo více drobných šlechticu. K roku 1534 je zde poprvé pripomínána tvrz. Pri pobelohorských konfiskacích tehdejší majitel Adam Ferdinand Udrcsky z Udrce o Kalec prišel. Císar Ferdinand II daroval ves s dvorem a mlýnem plaskému klášteru. V roce 1639 byl Kalec vyplenen husary, roku 1641 tudy táhli Švédové. Po skoncení tricetileté války mela ves 8 usedlostí.

V letech 1710-1716 nechal plaský opat Evžen Tyttl , zrejme na míste bývalé zemanské tvrze, vystavet barokní dvur s kaplí sv. Markéty. Osadníky zbavil pozemku, a ty pripojil ke dvoru.

Když v roce 1785 Josef II zrušil plaský klášter, prešel Kalec do správy Náboženského fondu. V roce 1787 koupil dvur Prokop Lažanský a pripojil ho k manetínskému panství. Ves postupne úplne zanikla. V letech 1805-1828 byla ve dvore továrna na sukno. Pri první pozemkové reforme dvur zmenil majitele, jeho dedicum,rodine Brckove, byl po roce 1989 v restituci navrácen. Dvur je v soucasné dobe nabízen k prodeji. Cas ukáže, jaký bude jeho další osud a využití.

Po architektonické stránce je Kalec asi nejzajímavejší mezi dvory plaského kláštera. Pudorys staveb dvora je ve tvaru dvou protilehlých , nestejne rozevrených "V". Vrchol prvního z "V" tvorí úzká a vysoká budova zámecku, která je dominantou dvora. Má polovalbovou strechu s vežickou, dve obytná patra a navíc tri patra sýpek. Na prucelí zámecku je mezi okny prvního patra umísten kamenný erb plaského opatství s osobním znakem opata Fortunáta Hartmanna a kryptogramem F.H.A.D.D.L.V.V.G.. Nad znakem je umístena nápisová deska s chronogramem a nad ní slunecní hodiny. K zámecku jsou z obou stran pripojena pod úhlem 60°dve stejne dlouhá obytná krídla s valbovou strechou. Na ne navazují stodoly. V bocních rozích stály mlécnice a rezárna. Ty však byly pred rokem 1839 zbourány. Vrchol proti zámecku tvorí brána, která mela puvodne kamenný portál. K bráne priléhají po obou stranách obytné prostory, na ne navazují uzší chlévy a stáje. Do jednoho z obytných prostor vedle brány byla zrejme situována kaple sv. Markéty.Nedaleko brány jsou patrné zbytky zdí nekdejšího ovcína.
Vzhled dvora bohužel narušila necitlivá prestavba jedné ze stodol na bytovku. V prubehu posledních let prošly budovy dvora venkovní rekonstrukcí.

Jako autor projektu dvora je nejcasteji oznacován J.B.Santini, který v dobe výstavby spolupracoval s plaským klášterem. Architektura dvora navazuje na dílo J.B.Matheye v Plasích. Ten však byl v dobe výstavby už po smrti. Významný podíl na rešení dvora mohl mít i opat Tyttl, který se o architekturu zajímal.

Pred dvorem si urcite všimnete kamenné stély a kríže z roku 1898. Oba sem byly preneseny. Další kamenný kríž se zajímavou historií stojí asi 1,5 km západne od dvora. Podle povesti tu byl pri delení lupu svými spolecníky zavražden mlynár Juner z Kozickova mlýna.

Cache

Pokud se vydáte na odlov autem, odbocte v Žihli nebo v Novém Dvore na Hlubokou. Pri príjezdu z opacného smeru jedte z Mladotic do Stražište a tam odbocte na Velkou Cernou Hat. Príjezd z této strany nedoporucujeme kacerum s "vytunenými" sportáky. Je to asi nejderavejší silnice v kraji.
Zaparkovat mužete hned po odbocení na cestu vedoucí k lesu(P1), prípadne po ní pokracovat až ke keši.
Romantické povahy si mohou udelat výlet kolem Strely a u Kozickova mlýna odbocit po ceste do kopce ke Kalci.
Prosíme o peclivé maskování keše.