„PÉRDECEK“
Zeptáte-li se v Príchovicích ( na Príchouicích), v Pasekách nad Jizerou , v Jablonci nad Jizerou (v Jablonecku), ve Zlaté Olešnici (ve Volešnici), ci kdekoli jinde v okolí, kde najdete hostinec „Na Perlícku“ vzbudíte pouze všeobecné veselí a udivené kroucení hlavou. Inu zase k nám do hor prišel z kraje nejaký Greenhorn... Hostinec "Na Perlícku“ tady u nás totiž nikdo nezná jinác než pod jménem Na Prdku, Na Prdecku a hlavne Na Pérdecku nebo proste jen jako Pérdek !
Hostinec Na Pérdecku, býval, zvlášte za casu minulých, útocištem mnoha „hríšníku“. Tady skoncilo i vítezné tažení party Bohouše Mrklasu z Velkých Hamru proti c.k.monarchii. Tenhle koumák totiž prišel na zpusob, jak v lotynce (loterijní hra, provozovaná již za Rakousko-Uherska, obdoba nebo chcete-li predchudkyne dnešní Sportky ci Sazky…) prijít s jistotou k porádné výhre! Císla platná pro celou monarchii se totiž tahala z osudí na burze ve Vídni, dejme tomu ve ctyri hodiny odpoledne, ale sázky v Cechách se prijímaly ješte v pet odpoledne. Bohouš a jeho kumpáni to vzali jako „hozenou rukavici“. Dva se vypravili do Vídne, jeden v kapse s potvrzením, že je od narození hluchomený. Ten se pak vetrel na burzu a tažená císla pomocí predem domluvených posunku sdelil partákovi venku pred budovou, který je obratem telegrafoval do Cech, kde zbytek party císla ješte stacil vsadit! Výhru - na svoji dobu neuveritelnou sumu 10.000 korun, pak všichni spolecne „roztocili“ práve tady, v hostinci Na Prdecku !!
V této horské hospudce, jejíž historie se datuje již od roku 1862, dlouhá léta pusobila její legendární majitelka paní Marie Hloušková a v posledních letech zde obsluhoval své hosty její vnuk pan Bohuslav Hloušek, majitel reznictví v Jablonci nad Nisou. Proto také na Perlícek vyrážel vždy až v sobotu po poledni, ale to jeho hostum vubec nevadilo, protože jeho drštková polévka i tlacenka byly opravdu vynikající a vyplatilo se na tyhle lahudky chvíli pockat. To už je však bohužel minulostí: pan Hloušek necekane brzy odešel z tohoto sveta a dnes hospudku provozují noví majitelé. I oni se snaží pokracovat ve slavné historii této dnes už legendární hospody.
Noví majitelé obnovili nejvetší místní pozoruhodnost – zápolení v unikátní stolní hre Camburína, která se zde prý hraje o malá štamprlata koralicky již více než sto let!!
Cas od casu se zde také porádají hudební vystoupení a veselice. A zavítáte-li sem na prelomu srpna a zárí, mužete se pri troše štestí dokonce „premístit v prostoru i case“, do roku 1945! Do doby, kdy se po území osvobozeného Ceskoslovenska presunovaly jednotky US Army generála Georga S. Pattona. Na zacátku Babího léta zde totiž místní starousedlík Jirka David porádá sraz vojenských (a prevážne amerických) vozidel D – Day Prdek.
Z dalších vyhlášených akcí pak jmenujme napr. Prdeckou lyži nebo místní specifický „orientacní pochodáko-beh“ Prdecký bloudil…
Horské chalupy za Prdkem (u cesty se zelenou znackou - napr. c.15 a 123) už patrí k Horním Pasekám a je od nich nádherný rozhled nejen na majestátní Krkonoše se Szrenicou, Violíkem, Snežnými jamami, Lysou horou, Kotlem, Krkonošem, Vlcím hrebenem, Rokytnicí nad Jizerou, Strážníkem, Hejlovem, Kobylou a za ní vykukujícím Predním Žalým, ale také do podhurí na Zvicinu, Staropacké hory, Vysoké nad Jizerou, Kumburk, Bradlec, Tábor, Redici a Kozákov.
Kolem samoty Bosna a pekných roubenek (napr. c. 24, 132 a 139) pak dojdete až k baroknímu kostelícku sv. Václava postavenému v letech 1787–1789 do Pasek nad Jizerou, Vedle kostela a hrbitova je v bývalé fare zrízen Památník zapadlých vlastencu (muzeum).V nem se poutník muže seznámit nejen s dokumenty ze života V. Metelky a K. V. Raise (který zdejší kraj navštevoval pravidelne v letech 1890 – 1925), ale i s expozicí krkonošské houslarské školy, jejíž pokracovatelé – Špidlenové v Praze a Pilarové v Hradci Králové - jsou dnes svetove uznávanými mistry-houslari.
Vydáte-li se po zelené turistické znacce od Pérdecku na opacnou stranu, tedy smerem do Jizerských hor, k rozhledne Štepánka a na Príchouice (vezte, že práve na polovine cesty mezi hostincem Na Prdku a hostincem Hvezda, prekrocíte „hranici“ mezi Krkonošemi a Jizerskými horami) spatríte vlevo pod sebou – v horní cásti Rejdic - další pomerne známý a starý (zásadní prestavbou z 80.let min.stol. ovšem zcela zmenený a architektonicky znehodnocený) nekdejší hostinec U Kantoráka nebo Kantorák, dnes penzion a restaurace U Pašeráka. Rejdice byly puvodne osídleny delníky ze sklárských hutí nacházejících se v okolí. Na Bílé skále se tehdy lámal velice kvalitní kremenec, používaný pri výrobe skla. Když hute postupne zanikly, museli se horalové protloukat jak se dalo. Život tady v horách byl opravdu tvrdý, polícka neúrodná a kamenitá dávala "bandor sotva do loktuše", léto krátké, jaro jako podzim a zimy tuze dlouhé… Zkrátka „pletli horáci to živobytí jak z cucku plot.“ Tkalcovali, koralkarili, chodili „do háje“nebo do fabrik v údolí – denne, vyjma nedele, casto nekolik kilometru tam a zpátky. Když zacaly vznikat první horské turistické spolky a turistika prišla „do módy“ vybudovali mnozí ve svých chalupách hostince a v puvodne senem zaskládaných pudách jeden ci nekolik pokojícku pro “luftáky“, Mezi ty známejši a vyhlášené patril také hostinec U Kantoráka který své jmého získal po svém majiteli panu Rezkovi, pocházejícímu puvodne z Dolních Rejdic, zpod kopce „Kantorák“
Nekolik slov k samotné cache:
1. Cache je zámerne umístena ponekud stranou od pomerne rušné turistické (zelene znacené) cesty. Umístení v bezprostrední blízkosti hostince jsem po delším zvažování zamítl, Jednak proto, že by mohlo být takové umístení za urcitých podmínek považováno za propagaci ci reklamu tohoto hostince (což by pochopitelne odporovalo pravidlum GC), ale také proto, že ackoli se to nezdá, není v blízkém okolí Pérdku žádné vhodné místo na umístení vetší krabky (pokud ovšem má být cache odlovitelná – byt s urcitým omezením – celorocne, tedy i v zimních mesících) a její nerušený odlov.
2. Cache je odlovitelná celorocne. V zimních mesících, podle výšky snehové pokrývky pridejte k obtížnosti terénu jednu hvezdicku navíc. Jelikož se budete pohybovat v oblasti využívané ke sjezdovému lyžování, snowboardování a v okolí bežkarských stop, použijte k zimnímu odlovu nekteré z výše jmenovaného sportovního vybavení nebo snežnice, príp. snehový skutr (kdo má, muže i Rolbu). Chovejte se, prosím, ohleduplne a nerozšlapávejte upravené plochy.
3. POZOR! Ackoli se to možná nezdá, v okolí se pohybuje (zvlášte v zimních a letních mesících) pomerne dost mudlolyžaru, mudlosnowboardistu, mudlobežkaru, mudloturistu, mudlocyklistu a mudlopivaru! O mudlohoubarích a mudlopejskarích ani nemluve…Dbejte proto zvýšené opatrnosti a ostražitosti pri odlovu a nelogujte prímo u cache!!
4. Do cache vkládejte jen takové predmety, které neodporují pravidlum GC a které mají stejnou nebo vyšší hodnotu než predmety, které si z cache berete. Jednoduché pravidlo zní: Mel bych radost z nálezu takového predmetu, jaký sám do cache vkládám? Dost pochybuji, že by mel nekdo radost z projete, umolousané jízdenky na autobus Praha-Harrachov, plesnivého kaštanu, zlomené plastové lžicky nebo provlhlého lonského kalendáríku… Zároven dávám generelní souhlas každému rozumnému a ochotnému kacerovi k tomu, aby podobné odpadky ci šrot z cache bez pardonu odstranil a vyhodil do nejbližšího koše ci popelnice.
Pri zpracování tohoto listingu byly použity verejne dostupné informacní zdroje, casopis Krkonoše, staré pohlednice Jizerských hor ze soukromé sbírky, staré kalendáre a vlastní fotodokumentace.
GOOD GEOHUNTER !