Konecneho namesti Multi-cache

Konecneho namesti obklopene zdobnymi secesnimi najemnymi domy Tivoli z let 1900 az 1902 tvori jeden z nejvyraznejsich a nejhodnotnejsich prostoru nejen ve meste Brne. Oznaceni Tivoli zrejme odkazuje na puvodni hospodu Tivoli, ktera ziskala jmeno po italskem meste Tivoli. Tak byly ostatne kdysi pojmenovavany zabavni parky v tehdejsich evropskych zemich. Dle dochovanych svedectvi nalezela k hospode zahrada na jilovem kopecku (uprostred dnesniho namesti), samo pohostinstvi pak stalo ponekud stranou, smerem k nedaleke cihelne. Od mesta v ose dnesni ulice Veveri vedl uvoz misty hluboky az deset metru, po jehoz krajich byly ne zrovna bezpecne cesty pro pesi. V roce 1887 byla na vojenskem cvicisti pri ulici Veveri nalezena kamenna praveka sekera, o dva roky pozdeji primo na ulici Veveri hrob z pozdni doby kamenne. V nem byli pohrbeni muz a zena ve skrcene poloze otoceni obliceji proti sobe. Krome kostenych a pazourkovych nastroju meli medene predmety, sekeromlat apod. Patrili ke spolecnosti lidi, kteri zili ve stredni Evrope ve druhe polovine tretiho tisicileti pred nasim letopoctem, a ktera se oznacuje jako kultura se snurovou keramikou. Hrob z Veveri ulice je jednim z mala nalezu teto kultury na uzemi mesta Brna. Komplex secesnich budov na Konecneho namesti vybudoval Franz Pawlu (1854–1922), ktery je stavitelem take domu U tri kohoutu na Masarykove tride a Justicniho palace na Rooseveltove. Zajimave je, ze Tivoli puvodne nemely mohutne postranni vezicky, ty byly pridany az dodatecne. Svuj vyvoj mel i nazev samotneho namesti – puvodne se oznacovalo jako Am Tivoli (U Tivoli), od roku 1915 ale neslo jmeno Hindenburgova ulice, od roku 1925 namesti Aloise Konecneho, pravnika, ucitele a senatora. V sedmdesatych letech dvacateho stoleti sice zustalo u oznaceni Konecneho namesti, tentokrate podle Hynka Konecneho, zaslouzileho clena Komunisticke strany ceskoslovenska. Od unora 1990 je opet pojmenovano po Aloisi Konecnem. Cerpano z webu: Kravi hora jako fenomén