Grunty Nenovice Traditional Geocache

Rybnicky na Ivanovickem potoku

IVANOVICE ANEB NENOVICE aneb210 LET STARÝ OMYL

Obcas se nekdo pozastaví nad tím, když místní obcané mluví o Nenovicích a mají na mysli Brnenské Ivanovice. A pozastaví se zcela oprávnene, nebot na první pohled jsou oba názvy zcela odlišné a nijak spolu nesouvisí. Pokusme se tedy vysvetlit, proc k této nesrovnalosti vlastne došlo.

Brnenské Ivanovice je jedna ze ctyr historických obcí, které po roce 1990 vytvorily dnešní mestskou cást Brno – Turany. Tato obec byla v majetku velehradského kláštera již od jeho založení v letech 1204 až 1205. V dochované listine ze srpna 1220 se uvádí jako majetek velehradského kláštera 18 vesnic na jižní Morave a mezi nimi i Velenovice (Welenowicz). Obec tohoto názvu vetšina historiku ztotožnuje s nynejšími Brnenskými Ivanovicemi. O osm let pozdeji, v roce 1228, jsou uvádeny hned tri podoby názvu této vesnice: Zwenowicz, Cwenowicz a Lwenowicz. V roce 1261 nacházíme v Kodexu velehradském název Nenewicz a tvar tohoto názvu se v prubehu staletí již významove nemenil, pouze se psal s nepatrnými odchylkami: Nenabicz i Nenawicz (1346), Nenewycz (1351), Nenovice (1408), Nenowicz (1424), Nenowicze (1533), Nenowitz (1673) a tak dále. Až prišel osudový rok 1793, kdy moravský topograf Franz Josef Schwoy (1742-1805) ve druhém díle své Topographie vom Markgrafthum Mähren uvedl u nemeckého názvu Nenowitz moravský název Wewanowice, místo správného Nenowice.

A zde se stal onen prvotní omyl, nebot název Wewanovice tehdy náležel vesnici Ivanovice, která se nacházela nedaleko Reckovic. Samozrejme i velmi uznávaný topograf, jakým Schwoy bezesporu byl, se muže zmýlit. Co je však na celé záležitosti prekvapující, že ani jeden z následujících odborníku – topografu, historiku a onomastiku (zabývajících se puvodem, vývojem, systémem a rozšírením vlastních jmen) - tento evidentní Schwoyuv omyl nenapravil. At již to byl Antonín Bocek (ve strucném výkladu moravské topografie Marginalien zu Schwoys Topographie), nebo Gregor Wolny (ve svém díle Die Markgrafschaft Mähren z roku 1837, kde onen neštastný název Wewanovice je korigován na Weywanowice), ci František Antonín Slavík (ve známé Vlastivede Moravské z roku 1897, kde výslovne uvádí: ,,Ivanovice, jinak Vejvanovice, chybne Nenovice (!) z nemeckého Nenowitz“).

Ani kolektivu autoru ve druhém díle Dejiny mesta Brna z roku 1973 se nepodarilo tento evidentní omyl uvést na pravou míru a navíc je zde Brnenským Ivanovicím pripisována obecní pecet s vyobrazením kone. Avšak i tato pecet bezpecne náleží onem Ivanovicím nedaleko Reckovic. Nutno však poznamenat, že tento omyl ješte v prubehu 19. století nepusobil príliš osudove. Jednak nemecké cásti obyvatel se ,,problém Vejvanovice - Ivanovice“ netýkal a také znacná cást ceského obyvatelstva používala puvodní název Nenovice, jak o tom svedcí cesky psané adresy, záznamy v majetkových dokladech nebo matrikách. Celá patálie mohla být napravena již v roce 1919 pri vytvárení Velkého Brna. Tehdy na základe zákona c. 213/1919 Sb. ze 16. dubna 1919 o sloucení sousedních obcí s Brnem, bylo k mestu pripojeno 23 obcí, mezi nimiž byla i obec s oficiálním názvem Nennowitz – Vejvanovice. Prestože se ponekud hovorový název Vejvanovice nezdál tehdejšímu ministerstvu vnitra CSR, místopisná komise pri Zemském úradu v Brne tvrdošíjne obhajovala tento nesmyslný název. A tak se stalo, že název Nenovice, který nemecký nebyl, ale byl správný, byl zavrhnut a prednost dostal název Vejvanovice, který sice ceský byl, ale s touto obcí, krome mylného prirazení, nemel nic spolecného.

Uzákonený omyl se záhy zacal promítat do všech oblastí života. Presne 24. února 1924 bez bližšího zduvodnení byly Vejvanovice oficiálne prejmenovány na Ivanovice. A protože ve stejném roce zmenily název na Ivanovice i Evanovice, které se nacházely u Reckovic, byl zmatek na svete. Od matoucích a neúplných údaju v místopisné literature až po velký pocet bloudících poštovních zásilek. Proto dochází u našich Ivanovic již v roce 1929 ke zmene názvu na Brnenské Ivanovice a puvodním Evanovicím u Reckovic byl ponechán název Ivanovice u Brna jak uvádí Místopisný slovník Ceskoslovenské republiky od Bretislava Chromce z roku 1929. Dodejme jen, že tato obec, dnes samostatná mestská cást Brno – Ivanovice, je poprvé pripomínána v roce 1358 a její nejstarší dochovaný tvar názvu obce zní Eyvanicz. Práve z tohoto názvu byl prevzat název osudného novotvaru Vejvanovice.

Rada obyvatel Brnenských Ivanovic se tedy po právu cítí být i dnes obyvateli Nenovic, nebot tento název obce i katastrálního území je nejen historicky správný, ale jeho cesky psanou podobu lze najít již v dobe predhusitské. Navíc je to název jedinecný, nezavádející, kratší a pekne znející. Bylo by tedy správné vrátit Brnenským Ivanovicím puvodní název Nenovice a Ivanovicím u Reckovic jejich jméno ponechat, aby bylo domácím i prespolním provždy jasné, kde jsou v Brne Nenovice a kde Ivanovice. Jenže to není tak snadné a zrejme to nelze udelat vubec. O zmene názvu obce i jejího katastrálního území muže rozhodnout pouze ministerstvo vnitra CR napríklad na základe výsledku místního referenda. Poté by následovaly zmeny v katastrálních názvech, veškerých úredních dokumentech, majetkových dokladech, matrikách, adresárích a v celé rade dalších duležitých dokladech a seznamech. Uvážíme-li financní náklady celé zmeny a skutecnost, že tento název až tak moc ,,nebolí“, dojdeme k záveru, že provedení zmeny je prakticky nemožné a nezustane nám nic jiného, než s tímto omylem žít nadále. Je však užitecné o tom vedet, nebot s temito názvy se setkáváme napríklad v historické literature nebo v archivních materiálech a meli bychom je umet bezpecne identifikovat a správne priradit. A název Nenovice používejme alespon v mluvené podobe a predávejme tak povedomí o tomto názvu dalším generacím (prevzato z Turany.cz)

11.3.2011 upgrade uchyceni cache ve skrysi, vracejte centralizovane AT DRZI!!!