[EN]
The glacial erratic to which you will impose this earthcache was here haul 200.0000 years ago with continental glaciation of Opava region. Is next from series about glacial erratic in opava region.
A glacial erratic is a piece of rock that differs from the size and type of rock native to the area in which it rests. "Erratics" take their name from the latin word "errere", and are carried by glacial ice, often over distances of hundreds of kilometres. Erratics can range in size from pebbles to large boulders such as Big Rock.
Geologists identify erratics by studying the rocks surrounding the position of the erratic and the composition of the erratic itself. Erratics are significant because:
* Since they are transported by glaciers, they are one of a series of indicators which mark the path of prehistoric glacier movement. Their lithographic origin can be traced to the parent bed rock, allowing for confirmation of the ice flow route.
* They can be transported by ice-rafting,. This allows quantification of the extent of glacial flooding resulting from ice dam failure which release the waters stored in proglacial lakes such as Lake Missoula. Erratics released by ice-rafts that were stranded and subsequently melt, dropping their load, allow characterization of the high water marks for transient floods in areas like temporary Lake Lewis.
* Erratics dropped by icebergs melting in the ocean can be used to track Antarctic and Arctic-region glacial movements for periods prior to record retention. These can be correlated with ocean temperatures and levels to better understand and calibrate models of the global climate.
Today is this glacial erratic which comes from Scandinavia, mounted near castle. I recomendet to visit near castle vith beautiful park.
If you want to log this cache you have to send me via email dimensions of this glacial erratic and tell me next five location where can you find glacial erratic and why? If you want you can make photo yourselves with the galcial erratic in the backgroud and
The most exciting way to learn about the Earth and its processes is to get into the outdoors and experience it first-hand. Visiting an Earthcache is a great outdoor activity the whole family can enjoy. An Earthcache is a special place that people can visit to learn about a unique geoscience feature or aspect of our Earth. Earthcaches include a set of educational notes and the details about where to find the location (latitude and longitude). Visitors to Earthcaches can see how our planet has been shaped by geological processes, how we manage the resources and how scientists gather evidence to learn about the Earth. To find out more click HERE .
[CZ]
Bludny balvan ke kteremu vas zavede tato earthcache byl zde zavlecen pred 200.000 lety pri pevninskem zaledneni opavska. Je dalsi ze serie bludnych balvanu opavskeho regionu a je nejvetsi bludny balvan na uzemi Velkych Hostic. Byl nalezen zaky 8. tridy mistni zakladni skoly v roce 1964 v byvale piskovne v Pekliskach. Jeho objem je 0,172 m3 s hmotnosti 464,4 kg. Nachazi se v tesne blizkosti zamku jehoz navstevu spolu s parkem vam doporucuji. I kdyz je nejvetsi z nalezenych ve zdejsi obci, mozna budete jeho velikosti prinejmensim zaskoceni. Je umisten na krasnem miste s pravidelne upravovanym okolim.
Neco malo o bludnych balvanech
Bludne neboli eraticke balvany jsou velke kameny, ktere byly transportovany ledovcem a zabloudily tak na vetsi nebo mensi vzdalenost od mista sveho puvodniho vyskytu. Pojem bludny balvan se nekdy pouziva nespravne i pro balvany, ktere osamocene lezi na povrchu terenu, ale nemaji s cinnosti ledovce nic spolecneho.
V Evrope se bludne balvany nachazeji tam, kam zasahl ve ctvrtihorach pevninsky ledovec nebo velke horske ledovce. Pevninsky ledovec mel puvod ve skandinavskych horach, sunul se pres cele dnesni Svedsko, Finsko a Baltske more, zasahl cele Dansko, velkou cast Nizozemska, Nemecka a Polska a vnikl az do naseho severniho pohranici. Dale na vychod zasahl obrovske rozlohy nekdejsiho Sovetskeho svazu. Prisunul-li tedy ledovec souvky a balvany napriklad ze severniho Svedska k nam do Moravske brany, urazily v nem cestu az 1500 km. Nejvetsi balvany davaji predstavu o energii, jakou pevninsky ledovec disponoval. Za nejvetsi balvan jizne od Baltu se poklada tzv. Triglavuv kamen u Tychowa Wielkiego v Polsku, 130 km severovychodne od Stetina, s odhadnutym objemem 750 m3 a vahou pres 2000 tun. Jeho zname rozmery jsou 17 a 13,5 m, zatimco treti rozmer neni znam – cast vezi dosud v zemi, coz znacne ztezuje odhad objemu a vahy. Jde o sedou rulu s granatem, snad od Uppsaly ve Svedsku. Take dva dalsi nejvetsi balvany – Damesten na danskem ostrove Fyn a Buskam na Rujane – jsou castecne skryte v zemi, takze odhady vahy (kolem 1500 tun) nemuseji byt presne. Balvanu s vahou nad 100 tun jsou v severnim Nemecku a Polsku jeste desitky, smerem k jihu se vsak s klesajici energii ledovce jejich velikost a ovsem i vaha rychle zmensuje.Podle petrografickych rozboru vetsinu velkych balvanu tvori zuly a zule pribuzne horniny, mene je rul a migmatitu a ostatni horniny jsou zastoupeny jen nepatrne. Sedimentarni horniny (piskovce a vapence) jen vyjimecne presahuji delkou 2 m. Prevaha zul se da vysvetlit jednak tim, ze zuly buduji velkou cast Skandinavie, Baltske more a Finsko. Casto se mezi nimi nachazeji zuly z jizniho Svedska z kraju Smaland a Bohuslan, kde dodnes probiha jejich tezba. Prevazna cast balvanu zul, rul a piskovcu ma cervenou nebo ruzovou barvu. Ze jsou balvany v severonemecke rovine cizorodym prvkem, bylo zname jiz davno. Jejich skandinavsky puvod rozpoznali vsak az v roce 1774. Otazku, jak se dostaly do Nemecka, se snazila resit nejprve teorie o potope sveta a pozdeji driftova teorie (dopravou v ledovych krach v mori). Ledovcova teorie si prorazila cestu az po roce 1875. Lid si ovsem vyskyt balvanu vysvetloval po svem; hodil ci upustil je cert nebo obr. Nejvetsi balvany a spousta mensich lezely na povrchu od nepameti. V poslednich staletich a desetiletich se jich mnoho dostalo z hloubky na povrch pri stavbach a pri tezbe v sterkopiskovnach. Dobrym prikladem je jeden z nejmladsich instalovanych bludnych balvanu, tzv. Stary Sved na brehu Labe v Hamburku. Tento 217 tun tezky balvan jihosvedske zuly byl vybagrovan v roce 1999 pri prohlubovani labskeho koryta. Bludne balvany v Ceske republice.
Bludne balvany najdeme ve Slezsku a na severni Morave – od Javornickeho vybezku po Ostravsko a Tesinsko – a v severnich Cechach ve Sluknovskem a Frydlantskem vybezku. Velikosti se v obou techto oblastech napadne lisi. Zatimco v moravskoslezske oblasti jsou balvany vetsi nez 1 m bezne a vzacne nejsou ani balvany s delkou nad 2 m, v severnich Cechach neni dosud znam balvan, ktery by dosahoval byt jen metrove velikosti. Ani na Morave a ve Slezsku nejsou nejvetsi balvany rozdeleny rovnomerne. Nejvetsi jsou na Ostravsku v relativne nizkych nadmorskych vyskach. Energie ci unaseci schopnost ledovce se snizuje se vzdalenosti od centra a hlavne tim, kdyz ledovec musi stoupat do svahu a do vyssich vysek jako napriklad na Jesenicku a Osoblazsku. Absolutne nejvetsi znamy bludny balvan u nas byl vykopan z hloubky 6,5 m pri stavbe Nove huti v Ostrave-Kuncicich. Tento balvan usmernene zuly meri 320 x 250 x 155 cm, odhadnuty objem ma 7 m3 a vazi tedy asi 18 tun. Druhy nejvetsi, rovnez zulovy balvan je instalovan v Ostrave-Porube. V nadmorskych vyskach nad 400 m jiz nenachazime balvany vetsi dvou metru, a na nejvyssich mistech zasahu ledovce, kolem 500 m n.m., nemuzeme ocekavat uz ani metrove balvany. Petrograficky jsou nase velke balvany podobne jinym v Evrope. Prevladaji mezi nimi zuly, casto jihosvedskeho puvodu. Mene je rul, migmatitu a pegmatitu, zatimco sedimentarni balvany nad 1 m jsou velmi vzacne. Nejvetsim sedimentarnim balvanem u nas je kremenec instalovany v Ostrave-Pustkovci s rozmery 245 x 235 x minimalne 70 cm s objemem cca 2,5 m3. Je zvlastni i svymi drobnymi tvary (misami a jamkami) a jeho puvod je dosud zahadny. S velkou pravdepodobnosti pochazi z nedalekeho polskeho uzemi. Krome balvanu, ktere bloudily stovky az tisice kilometru, nachazime totiz i balvany blizkeho puvodu nebo dokonce mistnich hornin, ktere v ledovci urazily jen nekolik kilometru nebo i jen nekolik desitek metru. Z nich asi nejcastejsi a nejnapadnejsi jsou cedice, jejichz maximalni velikost vsak prilis neprevysuje 1 m. Nejvetsi znamy mistni balvan v Supikovicich na Jesenicku je ze slezske zuly a ma uctyhodnou delku 275 cm. Pevnost a kamenicka kvalita nasich bludnych balvanu je znacne rozdilna. Mnohe zuly i jine horniny jsou velmi pevne, nekdy vsak nachazime i silne zvetrale horniny, ktere se behem nekolika let po vyzvednuti ze zeme rozpadnou.
Bludne balvany jsou (a zejmena v minulosti byly) uzitecne i pro cloveka. Nepostradatelne byly zvlaste v severnim Nemecku a Polsku nebo v Dansku, proste vsude tam, kde se jinak pevne horniny nevyskytuji.
Jiz pred asi 4000 lety tvorila nahromadeni zulovych balvanu tzv. megaliticke hroby v severnim Nemecku a Nizozemsku, zvlast velke balvany se staly pohanskymi kultovnimi misty. Ve stredoveku byly balvany temer vyhradnim materialem pro stavby hradu, kostelu a hradeb. Langer (1999) napriklad pise o stavbach romanskych kostelu v severnim Jutsku, postavenych vesmes z bludnych balvanu a mensich ledovcovych souvku. Z balvanu se stavelo po cely stredovek – z neopracovanych i hrube nebo kamenicky opracovanych. Pekne priklady jejich pouziti muzeme videt v Polsku jiz nedaleko nasich hranic, napriklad na mestskych hradbach v Grodkove. Dlazba, nejprve tzv. kocici hlavy, pozdeji i dlazebni kostky, se rovnez delala z bludnych balvanu. Ty se pouzivaly krome toho na delove koule, mlynske kameny, hranicni kameny, milniky, pomniky, pamatniky - a za druhe svetove valky i na protitankove prekazky. Jeste v 19. stoleti se mnohe velke bludne balvany rozbily a kamenicky zpracovaly. Znamy je pripad Velkeho markrabeciho kamene od Furstenwalde nad Sprevou. Z tohoto obrovskeho zuloveho balvanu se v letech 1827-9 krome jinych lestenych vyrobku zhotovila velka misa pro kralovske muzeum v Berline o prumeru 690 cm a vysce 120 cm. Jen jeji lesteni trvalo cely rok. Misa se v Berline zachovala dodnes.
V novejsi dobe se stale vice prosazuje myslenka ochrany bludnych balvanu jako prirodnich pamatek a kamenicke suroviny se ve vetsi mire dovazeji, takze rozbijeni a niceni velkych bludnych balvanu postupne ustava. Dnes se velke balvany instaluji jako prirodni pamatky, z mensich se delaji pamatniky a vubec se pouzivaji v prirodnim stavu k vyzdobe verejnych i soukromych exterieru. Pro tyto ucely majitele sterkopiskoven v Nemecku a v Polsku metrove az dvoumetrove balvany prodavaji a zajistuji i jejich dopravu k zakaznikum. K didaktickym ucelum slouzi cetne zahradky bludnych balvanu, v nichz jsou jednotlive balvany popsany podle sveho petrografickeho slozeni a puvodu.
V nasich zemich bylo pouziti bludnych balvanu mnohem skromnejsi. Uzivaly se sice ke stavbam (jeste i ve 30. letech 20. stoleti!), prakticky nikde vsak jako vyhradni surovina. Znacne se zato rozsirila jejich instalace v obcich, zvlaste po prvni svetove valce. Kolik je takovych upravenych ci surovych pamatniku, muzeme jen zhruba odhadnout; v moravskoslezske oblasti je jich jiste vice nez sto. Zvlast velke jsou krome ostravskych napriklad v Opave, Uvalne, Jistebniku a Bohumine. Zajimave je, ze nekdy byly bludne balvany odvazeny i mimo nekdejsi zalednenou oblast. Napriklad uz v roce 1882 bylo 11 balvanu z Ostravy-Svinova odvezeno do Brna – dnes lezi v arealu Prirodovedecke fakulty. Od roku 2001 mame v Ceske republice dokonce i prvni naucnou zahradku bludnych balvanu ve Velke Krasi na Jesenicku s 32 instalovanymi balvany.
Traduje se, ze v Dansku byl velky bludny balvan chranen jiz roku 1832, nicmene statni ochrana bludnych balvanu je v podstate zalezitosti az 20. stoleti. U nas byl prvni krok k jejich ochrane ucinen v roce 1948, nebyl vsak prilis promysleny. Zemsky narodni vybor v Brne vydal tehdy vynos o zakazu premistovani a poskozovani bludnych balvanu v Zemi moravskoslezske. Tato prilis plosna a neadresna ochrana byla v praxi neucinna. Teprve v nasledujicich desetiletich se prikrocilo k ochrane konkretnich vetsich balvanu a dnes jsou v CR chraneny jako prirodni pamatky ctyri objekty - balvany v Ostrave-Kuncicich, Ostrave-Porube, v Liptani na Osoblazsku a skupina 11 balvanu z Rovnin u Hlucina, tc. na ostravskem vystavisti. Vyber objektu neni zcela reprezentativni; ochranu by si urcite zaslouzil balvan v Ostrave-Pustkovci a take instalovany zulovy balvan v Opave.
V cele Evrope zustava otevrenou otazkou, jaka kriteria pro ochranu volit a jak ji pravne i prakticky uskutecnovat. Hlavnim kriteriem byva zpravidla velikost, respektive objem. Napriklad v Meklenbursku podlehaji ohlasovaci povinnosti balvany nad 10 m3 objemu (cca 3,5 m delky), v Slesvicku-Holstynsku nad 6 m3 a na jihu byvale NDR nad 1 m3 (cca 1,5 m delky). Objem se nemeri, ale odhaduje z delkovych rozmeru nebo se vypocte z vahy balvanu. Meri se vzdy tri osy na sebe kolme: delka (osa a), sirka (osa b) a vyska (osa c). Z nich se objem vypocita podle vzorce V = F . a . b . c, kde F je koeficient s promenlivou hodnotou. U kulovitych a elipsoidickych balvanu se rovna 0,523, u tvaru blizicich se kvadru se jeho hodnota zvysuje, u nepravidelnych tvaru s vybezky, prohlubnemi apod. se naopak snizuje. U velke vetsiny balvanu kolisa mezi 0,4 a 0,66, pri odhadech hodnot hraje ovsem velkou roli zkusenost. Vaha se vypocita tak, ze se objem vynasobi hustotou. U zul a rul v zavislosti na obsahu tmavych mineralu cini 2,6 – 2,7, u cedicu jsou nejobvyklejsi hodnoty mezi 2,9 a 3,1. Z neznalosti nebo pohodlnosti se casto zanedbava udrzba instalovanych balvanu. Bez pravidelne udrzby se brzy pokryji necistotou a porostou rasami, lisejniky a mechy, ktere je jednak nici, jednak zakryvaji jejich prirozeny vzhled. Idealni by bylo kazdorocni myti vodou a kartacem, popr. opatrne odstranovani porostu nizsich rostlin. Pri zanedbani pravidelne udrzby je cisteni obtiznejsi a vyzaduje popripade i pouziti chemickych prostredku nebo vodniho proudu pod tlakem. Povrch balvanu nejvice trpi pod stromy (hlavne pod lipami); take s tim bychom meli pocitat pri jejich instalaci.
Vubec nejvetsi bludny balvan na svete, odtrzeny od materske horniny a preneseny ledovcem, se da najit u polske obce Tychowo Wielke v Pomoransku a ma 44 metru v obvodu a vazi 1800 tun.
Pro uznani logu odpovezte na nasledujici otazky a zaslete je pres profil. K logu muzete prilozit vasi fotografii s balvanem:
1) jake jsou rozmery balvanu?
2) vyjmenujte alespon pet dalsich mist kde je mozne videt bludny balvan a rekni proc jsou prave tam?
Pokud kes navstivite a poslete mi spravne odpovedi, necekejte na souhlas. Nechapejte to jako projev me nezdvorilosti. Verte, ze jsem kes zalozil pro Vas s laskou a jsem rad, ze jste toto misto navstivili.
Nejvzrusujici zpusob jak se dozvedet vic o nasi planete a jejich procesech. Je to zpusob jak se dostat ven a vse pritom poznat z prvni ruky. Navstevou Earthcache provozujete ohromnou venkovni aktivitu pri ktere se z ni muze tesit cela rodin. Earthcache je zvlastni misto kde se jeho navstevou muzete dozvedet vice o jedinecnem systemu nasi planety. Earthcache Vam nabidne mnozstvi zajimavych i poucnych udaju a take detaily o tom kde toto zajimave misto najdete spolu s udaji o zemepisne sirce i delce. Navstevnici Earthcache mohou videt jak byla nase planeta zformovana geologickymi procesy, jak se k planete Zemi chovame i jak vedci shromazduji udaje ve snaze dozvedet se vice o nasi Zemi. Pro dalsi informace kliknete
ZDE (pouze anglicky).
