Libusska sokolovna Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
CZ: Kes je umistena u sokolovny v mestské cásti Praha 4 - Libuš vne oploceného areálu.
EN: The cache is placed near the gymnasium of Czech gymnastic organization Sokol at Prague 4 - Libus. Sorry, no more information in English.
Tato keš je venovaná T. J. Sokol Libuš. Více se o cinnosti této jednoty dozvíte na www.sokollibus.cz
Od historie až po soucasnost
Pocátky cinnosti telocvicné jednoty Sokol Libuš, spolku dobrovolne sdružujícím vetšinou mladé obcany, lze delit na nekolik casových období, souvisejících s rozvojem osady, která byla soucástí obce Kunratice, kde byl Sokol založen již v roce 1894. Svedcí o tom mimo jiné i tehdejší název tohoto spolku: „Telocvicná jednota Sokol v Kunraticích – Libuši“ , který je také uveden na vyšívaném historickém praporu z roku 1899 a tehdejším spolkovém razítku.
Libušský Sokol, který byl cinný od r. 1912 jako „odbocka“ Sokola Kunratice mel však samostatnou cvicební a spolecenskou cinnost pod vedením vlastního výboru. Porádal ruzné telocvicné i osvetové besídky, spolecenské akce, divadelní hry apod. V dobe svých pocátku vlastnil též svoji knihovnu, která obsahovala 120 knih.
Nejprve se cvicilo po 2 roky v hostinci „U Hertlu“ na Jalových Dvorech, následne v sále hostince „U Novotných“ v c.p. 1, jak bylo tehdy zcela bežným zvykem a nutností, za zcela skromných podmínek.
V období 1. svetové války byla v roce 1915 cinnost odbocky zastavena. Z bojišt této, 4 roky trvající války, se nevrátilo nekolik libušských clenu Sokola.
Avšak již pocátkem roku 1919 v osvobozené vlasti – Ceskoslovenské republice, byla cinnost obnovena a na ustavující slavnostní valné hromade, konané 9. února 1919 bylo prohlášeno její osamostatnení. Cinnost byla rozšírena o divadelní sbor, který obohacoval spolecenský a kulturní život v obci pri príležitosti ruzných oslav výrocí apod., konaných v míste i okolních obcích. Dne 21. 9. 1919 se napr. tehdy již samostatná jednota Sokol Libuš zúcastnila oslav 25. výrocí založení Sokola v Kunraticích, kde cvicilo 14 dorostenek a 3 družstva na náradí v poctu 28 cvicencu z Libuše.
Následující rok se opet zúcastnila libušská jednota slavnostního otevrení sokolovny v Kunraticích, kde se uvedla cvicením prostných, na bradlech a ve skoku o tyci.
Rovnež vlastenecké povinnosti byly jednotou plneny, nebot 16 clenu na základe vyhlášené sokolské mobilizace se dne 13. 6. 1919 hlásilo k odvodu, za úcelem obrany slovensko – madarských hranic, jako soucást II. slovenského praporu sokolského.
V roce 1927 získal libušský Sokol koncesi na provozování „biografu“ v témže sále, kde se cvicilo.
Na jare roku 1929 byla zahájena výstavba vlastní sokolovny na tehdejším katastru Kunratickém pri silnici do Písnice dle projektu známého arch. F. Krásného. Již v cervnu téhož roku byla porádána slavnost „dosažení rovnosti“ stavby s osazením pametního kamene v prucelí budovy, do nehož byly vloženy nekteré pametihodnosti jednoty se zakládací listinou. Pocátkem nemecké okupace byl kámen z bezpecnostních duvodu omítnut. Obnažen a vyjmut byl v prubehu rekonstrukce sokolovny v létech 1976 - 1978 a dosud na své místo vrácen nebyl.
Ackoliv je neuveritelné, pravdou je, že již dne 13. 10. 1929 byla sokolovna slavnostne otevrena, tj. po pouhých 6 mesících výstavby. Slavnostní projevy prednesli zástupci župy, obce, bratrské jednoty kunratické a další blahoprání k úspechu prednesli zúcastnené spolky místní i prespolní. Slavnost otevrení byla zakoncena první veselicí trvající do ranních hodin dne príštího. Tolik ríká záznam….
Stavba sokolovny si vyžádala 650.000,-- Kc, z valné cásti krytých pujckami. O výstavbu dodnes moderní a dokonale funkcní budovy se zasloužili pro vec sokolskou prodchnutí clenové jednoty za vedení pro výstavbu zrízeného stavebního družstva a správního výboru. Všichni pracovali na stavbe zcela nezištne a mnozí z nich poskytli své majetky zárukou pro poskytnutí pujcek.
Soucástí oslav otevrení sokolovny byla pri príležitosti výrocí osamostatnení republiky 28. 10. 1929 vysazena pred sokolovnou lípa, pojmenovaná „Masarykova“. Na jare roku 1930 byly vysazeny další 3 lípy na pocest Tyrše, Fügnera a plukovníka Švece, hrdiny cs. legií v Rusku.
Již v prosinci roku 1929 byl v sokolovne zahájen provoz biografu, jehož financní prínos sloužil cástecne k pokrytí pujcek.
Je samozrejmé, že získáním vlastní sokolovny se cvicištem, byt z pocátku neoploceným, byla cinnost jednoty ve 30. létech podstatne rozšírena po stránce telocvicné, ale také obohacena o možnosti porádání kulturne-výchovných a spolecenských akcí. Sokol, jako celný spolek v obci byl poradatelem všech tehdejších vzpomínkových oslav historických událostí ceského národa a republiky s porádáním pruvodu obcí k pomníkum padlých libušských obcanu – vojáku a legionáru z období 1. svetové války.
V rámci cinnost jednoty byly nekolikrát v roce porádány žákovské besídky, telocvicné akademie a hudební vystoupení.
Zvlášte aktivní byl divadelní odbor, který jak uvádí záznam, v prubehu roku 1934 dokázal nastudovat a „sehrát“ neuveritelných 9 divadelních her!
Dodnes jsou také pametníky vzpomínána každorocní verejná cvicení všech složek na cvicišti, vždy tradicne zakoncená tanecní veselicí. Tato veškerá a pestrá cinnost byla konána nejen za úcelem prezentace Sokola v obci, ale také s cílem financního zisku. Tehdy žádné dotace a podpory ze strany vyšších složek Sokola nebo státu nebyla a jednota byla zatížena úverem, který bylo treba splácet.
Samozrejmá byla aktivní úcast pri sletových vystoupeních ve 20. a 30. létech, predevším na X. sletu v roce 1938, který se již konal v predvecer 2. svetové války a okupace naší republiky hitlerovským Nemeckem. Cinnost COS a jejích telocvicných jednot a tedy i Sokola v Libuši byla zastavena v dubnu 1941 výnosem Zemského úradu. V sokolovne bylo v prubehu dalšího období okupace provozováno pouze kino a nejaký cas i sportovní cinnost pod vedením protektorátní organizace, která se nazývala „Kuratorium pro výchovu mládeže“. Komu a jakým úcelum mela tato výchova sloužit, není treba zduraznovat.
Po skoncení 2. svetové války (1939-1945), po porážce nacistického Nemecka, byla již v prubehu kvetna 1945 obnovena veškerá cinnost Sokola v Libuši v rozsahu neméne pestrém, jako pred válkou. Všeobecné nadšení ze znovunabyté svobody po 6-leté okupaci, bylo velkou motivací i pro spolkovou práci v Sokole.
Již v roce 1945 se konalo první poválecné verejné cvicení, byla oživena cinnost divadelního odboru a cvicily všechny složky.
V létech 1946-47 byla provedena prístavba prostorného jevište, které je v soucasné dobe využíváno jako malá telocvicna.
Tato sokolská všestranná aktivita, která bohužel trvala pouhé 3 roky, skoncila tak jako ve všech skutecne sokolských jednotách, XI. Všesokolským sletem v roce 1948.
Po politickém únorovém prevratu a nastolení totalitního komunistického režimu, byl Sokol – COS jako národní a vlastenecký spolek postupne rozpušten a prakticky zlikvidován. Název „Sokol“ byl politicky zneužit v rámci „Sjednocené telovýchovy“ zcela rízené státem prostrednictvím Státního výboru pro telovýchovu a sport a posléze organizací CSTV. Tehdejší vedoucí predstavitelé COS, jano napr. starosta Antonín Hrebík, ústrední nácelnice Marie Provazníková a další, odešli do emigrace. Mnoho jich bylo v padesátých létech vezneno a mnozí se již nevrátili.
Také život telocvicné jednoty Sokol v Libuši byl v prubehu dalších let pozmenen vnejšími politickými zásahy, vnucením do zmínené sjednocené telovýchovy, proverováním clenu na spolehlivé a nespolehlivé, a tím prakticky utlumen. Akcní výbor „Národní fronty“, jehož úkolem bylo provádet politická hodnocení obcanu vcetne rozhodování o jejich osudu, vyloucil z jednoty celou radu „nespolehlivých“ clenu. Nekterým, s oznacením „buržoazní trída“, byly zestátneny majetky a s rodinami vystehováni mimo obec. Jiní byli postiženi odebráním majetku s ponecháním bydlení ve svém dome. V Libuši byla takto postižena rada majetnejších rodin, vetšinou clenu Sokola, protože Libuš byla obcí obchodníku a živnostníku zabývajících se výkrmem a obchodem husami. Dnešní starší generace clenu Sokola pamatuje nadejné, avšak velice krátké oživení snah o obnovení Sokola i v Libuši v prubehu 1. poloviny roku 1968, v období tzv. „pražského jara“ .
Tehdy byl ustaven prípravný výbor Sokola, složený vesmes z puvodních cinovníku jednoty. Bohužel tyto snahy skoncily vstupem „sprátelených vojsk“ a následné normalizacní období s postihováním neprízpusobivých vrátilo vše do více jak puvodního stavu na dalších 20 roku.
A co se odehrávalo po celých 40 roku v naší sokolovne?
Samozrejme, že zcela uzavrena nebyla. Byla všech a nebyla nikoho, tak jako celé socialistické hospodárství. Sloužila místnímu JZD také jako sýpka obilí, Místnímu národnímu výboru prostrednictvím Osvetové besedy, potom byla pod názvem DSO Slavoj využívána odborári n. p. Drubežárských závodu a posléze byla vlastnena CSTV pod vypujceným názvem „Vesnická telovýchovná organizace Sokol“. V prubehu celých 40 roku byla sokolovna také jediným místem v obci, které sloužilo k nezanedbatelné propagaci socialismu promítáním tendencních filmu po roce 1948. Porádaly se zde tanecní zábavy, plesy, politické oslavy, verejné schuze a zasedání MNV a obcas i divadelní predstavení pod patronací místní Osvetové besedy. Našlo zde posléze umístení i loutkové divadlo, které bylo „zestátneno“ po roce 1948 soucasne s celým majetkem, jedné z libušských rodin. V roce 1999, na prání potomku puvodního majitele, bylo v porádku protokolárne navráceno.
Dlužno ríci, že ku príležitosti celostátních oslav sjednocené telovýchovy, nazývaných dle sovetského vzoru „Spartakiády“, jejichž úcelem byla propagace falešných úspechu socialismu, za povinné úcasti školní mládeže, armády, Svazarmu a dalších organizací, dospelí clenové zde nacvicovali, mnozí za úcelem zlepšení svých kádrových posudku a výhod z toho plynoucích. Objektivne je treba uvést, že na prelomu 70. a 80. let se ujal správy nad sokolovnou a cinnosti v místní telovýchovné organizaci Sokol kolektiv obcanu, kterí si uvedomili svoji zodpovednost k tomuto, v té dobe státnímu majetku a realizovali zde pomocí státní dotace ústrední vytápení, prístavbu budovy, oplocení pozemku a nekteré další stavební práce.
Po politickém listopadovém prevratu v roce 1989, valnou hromadou, která se uskutecnila již 7. ledna 1990, došlo nejen ke zvolení nového výboru Sokola v Libuši, ale rovnež bylo jednomyslne odhlasováno zaclenení jednoty do obnovené Ceskoslovenské obce sokolské s registracním císlem 013, na což je jednota oprávnene hrdá. O oficiální navrácení a priznání majetku však usilovala mnoha nelehkými jednáními a dokazováním oprávnenosti požadavku s vedením CSTV a jeho právníky, témer 2 roky.
První léta po obnovení sokolské telocvicné jednoty v Libuši byla zamerena na cvicební cinnost všech kategorií žactva a dalších aktivit sportovní všestrannosti. Výsledkem tohoto úsilí byla úcast našich 125 cvicencu na XII. Všesokolském sletu v roce 1994 na velkém strahovském stadionu, který se uskutecnil po dlouhých 46 letech prerušení cinnosti Sokola. Cvicenci jednoty se úcastnili rovnež XIII. Všesokolského sletu v roce 2000 a XIV. Všesokolského sletu v roce 2006.
V roce 1997 se tato sokolská jednota, na základe rozhodnutí valné hromady, zaclenila do sokolské župy Jana Podlipného (dríve nazývané Stredoceské – Jana Podlipného), pod jejímž organizacním a metodickým vedením i nadále pokracuje v úspešné všestranné cinnosti.
V uplynulých létech bylo nezbytné venovat také péci a nemalé financní prostredky údržbe a celkovému stavu budovy. Byla provedena plynofikace vytápení a celá rada stavebních úprav zásadních i údržbového charakteru – do r. 1999, které si vyžádaly zhruba 2 miliony korun, približne z 1 poloviny krytých dotacemi a 1 poloviny z prostredku vlastních, prevážne získaných z pronájmu kancelárských prostor a telocvicny. Na podzim roku 2002 byla provedena rekonstrukce a výmena strešního plášte na budove sokolovny v cásti nad jevištem a na podzim roku následujícího byla zrealizována a dokoncena rekonstrukce a výmena strešní krytiny (pálené tašky Bramac-Max) na zbytku budovy sokolovny. Bylo provedeno vložení tepelné izolace do stropních konstrukcí. V léte roku 2004 byly vymalovány interiéry sokolovny a v roce 2005 byly dokonceny nátery veškerých oken budovy sokolovny. V roce 2006 – behem mesíce cervence a srpna probehla oprava podlahy – kompletní repase parketových vlysu v telocvicne a prísálí. V roce 2008 byla provedena rekonstrukce vody a kanalizace na pánských a dámských WC a sprchách v prízemí budovy vcetne osazení nových zarizovacích predmetu. V mesících 05 až 06/2009 byla provedena rekonstrukce vodovodní prípojky a vodomerné sestavy na prívodu studené vody do objektu sokolovny, která byla v havarijním stavu. Pri této rekonstrukci byly rovnež zrekonstruovány sprchy a WC v suterénu budovy.
28.3.2009 prevzala jednota ocenení "Nejaktivnejší jednota v roce 2008 v kategorii Predškolní deti" a putovní pohár.
V r. 2009 se m.j. konal již 3. rocník projektu "Sokolení", jehož cílem je predstavit co nejširší verejnosti prostredí sokolovny a sportovní aktivity vhodné pro všechny vekové kategorie, které nabízí telocvicná organizace Sokol ve svém bohatém sokolském programu. Jedná se o sportovne - zábavnou akci.
V roce 2009 mela jednota 425 clenu vcetne detí. Krome tradicní cvicební cinnosti všestrannostní, zdravotní a rekreacní, pusobí zde závodní formou oddíl odbíjené mužu a žen a pevecký sbor vedený Janou Kanerovou.
Výbor jednoty spolu se cvicitelským sborem klade duraz na cvicební cinnost tzv. všestrannosti, predevším žactva všech vekových kategorií, nebot si je plne vedom, že péce a výchova žactva je životne duležitá pro budoucnost jednoty. Zajištení cinnosti nejen po stránce cvicební a sportovní, ale predevším hospodárské, vyžaduje znacné starosti a úsilí stávajícího výboru.
V roce 2010 probehla prestavba venkovního cvicište.
Na celopražských závodech 27.3.2010 ve sportovní gymnastice predškolních detí vybojovalo smíšené družstvo této jednoty bronzovou medaily a nácelnice jednoty prevzala (stejne jako v roce 2009) putovní pohár a ocenení "Nejaktivnejší jednota v roce 2009 v kategorii Predškolní deti II".
23.-25.4.2010 na souteži sokolské všestrannosti PRAHA pro rok 2010 v kategorii žáci I. celkove zvítezil reprezentant této jednoty Tomáš Sobíšek a i ostatní zástupci jednoty obsadili pekná místa.
6.6.2010 na celopražských závodech v atletice predškolních detí družstvo nejmladšího žactva této jednoty opet zvítezilo.
20.11.2010 na celopražských závodech v mícovém trojboji predškolních detí ve 3 kategoriích 3 družstva (ze 4 vyslaných) T. J. Sokol Libuš zvítezila (R+D hoši, nejmladší žactvo hoši, PD dívky) a získala jedno tretí místo (PD hoši). Krome toho jednota získala i 5 medailí v souteži jednotlivcu.
15.-17.4.2011 na souteži sokolské všestrannosti PRAHA pro rok 2010 v kategorii žáci I. vybojoval reprezentant této jednoty Martin Vlk 4 medaile (bronzovou v plavání, stríbrnou ve sportovní gymnastice a zlatou v atletice a šplhu), v kategorii žáci II. získal Tomáš Sobíšek také 4 medaile (stríbrnou v gymnastice a šplhu a zlatou v plavání a atletice) a i ostatní zástupci jednoty obsadili pekná místa.
Zdroj: www.sokollibus.cz
Další keše u sokoloven v Praze - nenápadně se klube "Sokolská série":
- Sokol Jinonice
- Sokol I. Smichov
- Sokol II. Smichov
- Sokol Nusle
- Sokol Prazsky
- Sokol Hostivar
- Libusska sokolovna
- pouze pro premium členy: Archer´s smile (Sokol Vršovice)
- pouze pro premium členy: Sokol v Záběhlicích
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Krabicka od vitaminu velikosti cca 4cm x 5cm x 10cm. Keš je umístěna vně oploceného areálu sokolovny. Po opakovaném odcizení krabičky 17.5.2011 se keš od 18.5.2011 přesunula do vzdálenějšího místa. Vzhledem k tomu, že se v blízkém okolí vyskytuje dost psů a lampa je ke značkování přímo lákala, byla keš zvednuta nahoru, aby nebylo třeba se v něčem hrabat. Pro osoby vyšší 150cm je KRABIČKA DOSAŽITELNÁ ZE ZEMĚ, je viditelná (při vhodném pohledu) a umístěna cca 180cm nad zemí. Při vracení zpátky dejte pozor, ať krabičku dobře připevníte (2 drátky), aby ji vítr neshodil a víčkem nahoru (výše než spodní konec), aby do ní zbytečně nezatékala voda... Díky.
Krabicka:16
Logbook: 20
Posledni kontrolni navsteva: 2.10.2023
Posledni editace listingu: 9.10.2023
Historie umístění krabiček:
1-2). První umístění krabičky bylo v porušené zídce sokolovny, ale zde bylo 2x odcizeno.
3). 15.6.2010 následoval přesun do vzdálenějšího a klidnějšího místa v těsné blízkosti nového plotu pod bílou cihlu, ale bohužel krabička 28.9.2010 zmizela.
4). Od 28.10. se keš vrátila opět blíže k silnici, do keře u chodníčku a vydržela tam až do 17.5.2011
5). 17.5.2011 vecer krabicka ukradena, 18.5.2011 provizorní přesun opět dozadu za sokolovnu dolů na zem pod lampu...
6). 17.9.2013 zmizela, jinak na tomto místě byla od 16.6.2011 dobře maskovaná krabička (původně polepená šiškami a větvičkami, pak už jen hnědou barvou), zvednutí nahoru...
7). 19.9.2013 nová, hnědou barvou maskovaná krabička, umístěná nahoře...
8).-15.) různé krabičky stále na borovici
16.) 10.9.2023 přesunuta na jiné místo na bok sokolovny (borovice má ořezané větve)
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ] Ivfí an cybgr znfxbinaá ghwrzv, bqybivgryaá iar Fbxbybial / [EN] Vg unatf ba n srapr znfxrq ol guhwn