_____________________________________________________________________________________________
Tato keška dostala
dne 23.2.2010 titul: TOP PLZENSKÁ TRADITIONAL
CACHE MESÍCE a dokonce i TOP PLZENSKÁ
CACHE MESÍCE.
Dekujeme všem
!!!
_____________________________________________________________________________________________
Andrejšky
(významná geologická
lokalita)
Prírodní památka
Andrejšky se nachází
v okrese Plzen – mesto nedaleko Starého Plzence, ve svahu kopce Radyne.
Na území o
rozloze 2,015 ha a v nadmorských výškách od 428 do 473m
se krome vypreparované buližníkové skály nachází i reliktní
bor.
Dreviny na
Andrejškách: borovice lesní (Pinus sylvestris),
bríza belokorá (Betula pendula), jeráb obecný (Sorbusaucuparia), smrk ztepilý (Piceaabies) a dub letní (Quercus robur);
z bylin metlicka krivolaká (Avenellaflexuosa), brusnice boruvka (Vaccinium myrtillus), na skalách roste osladic obecný
(Polypodiumvulgare), kaprad osténkatá (Dryopteriscarthusiana), ruzné druhy mechorostu a
lišejníku.
Andrejšky jsou také jednou ze zastávek
Staroplzenecké naucné stezky.
Odkazy
Usnesení z roku 1975
Vyhláška z roku 1996 - strana 1
Vyhláška z roku 1996 - strana 2
Buližník
Buližník (lydit, silicit) - je druh usazené kremité horniny
(kryptokrystal) pocházející ze
starohor. Odruda kremene, jako hornina tvorí hmotu
nezretelne zvrstvenou, hustou a znacne tvrdou, obycejne barvy
tmavošedé, namnoze v ruzných smerech prošlehanou
žilkami cistého kremene (bílého), nekdy vykazuje barvy
svetlejší, rudé, šedorudé a j. Obycejne netvorí
vrstvy souvislé, nýbrž podélné, peckovité shluky nebo jádra,
jež vloženy jsou obycejne podlé smeru v bridlicích
starších útvaru; tyto, jako hmota mekcí, rychleji ovetrávají
a vycnívá na povrch, ale sám se pak casem rozpadá v jednotlivé,
vetší nebo menší balvany, a ze shluku tvorí se
kostrbaté pahorky a kamýky. Vyskytuje se hlavne v útvarech
silurských, devonských a kamenouhelných. Dále se Buližníky hojne vyskytují v
usazených vrstvách ve stredních a západních Cechách. Pro svou
vysokou tvrdost, jej používali nekdy pravecí lidé místo
pazourku.
______________________________________________________________________________
Starohory
2,5 miliardy až 600 milionu roku
pred naším letopoctem
Kdybychom
naši planetu spatrili tak, jak vypadala pred 600 miliony
roky, nejspíš bychom neverili vlastním ocím. Pod
naoranžovelou atmosférou, ve které bylo skoro stokrát méne
kyslíku než dnes, se skrýval témer zcela mrtvý
svet.
K nepoznání bylo
dokonce i rozmístení jednotlivých kontinentu. Kontinenty totiž
putují po plastickém plášti naší planety jako
gigantické kry. Pohyb je to sice velmi pomalý, nanejvýš
nekolik centimetru za rok: Když ale chod casu dostatecne
urychlíme, bude se nám planeta menit doslova pred ocima.
Nejrozsáhlejším kontinentem konce starohor
byla tzv. Gondwana, která v sobe zahrnovala zárodky soucasné
Afriky, Jižní Ameriky, Indie, Austrálie, Antarktidy a
jižní Evropy. Cást dnešní Evropy byla
roztroušena v radu menších kontinentu lemujících
severní okraj obrí Gondwany. Mezi temito malými kontinenty bychom
našli i ten, který dnes tvorí podstatnou cást podkladu
naší republiky.
Prosíme všechny kacery, aby nelezli na skály a
nepoškozovali prírodu. Nacházíte se v ochranném pásmu
významné prírodní památky.
Prejeme príjemnou procházku k
Andrejškám.
Zdroj: www.wikipedia.cz, www.leccos.cz
