PLZEN - Goldscheidrovka Traditional Geocache

Moritz Goldscheider

Moritz Goldscheider měl malou hrnčířskou dílnu a prodejnu s galanterií na dnešní Klatovské třídě. Jeho potomci Friedrich a Edward pokračovali ve výrobě keramiky a zejména první z nich vybudoval po své svatbě a následném odchodu do Vídně ze jména Goldscheider světoznámou značku keramiky a porcelánu.

Edward Goldscheider

Edward Goldscheider je pověřen řízením provozu v Plzni a následně rozšiřuje sortiment. Roku 1879 zakládá listinu na výrobu umělých brusiv, brusných kamenů, dlažby a nádobí z kameniny. Tyto produkty představil roku 1879 na průmyslové výstavě v Teplicích. Pozemky na nichž cihelna a pece stojí jsou v mapě z roku 1880 uvedeny jako "Goldscheidrovka"..V reklamě z roku 1888 Edward Goldscheider chválí svou výrobní specialitu. A to žárovzdorné hygienické nádobí (bez obsahu olova) v různých verzích, které bylo vyrobeno v plzeňské továrně. Ještě na konci roku Edward hledá spoluinvestora pro svou továrnu, ale bohužel bez úspěchu. Ačkoli Edward začal s poměrně velkým množstvím kapitálu, tak vysoké dluhové zatížení přivádí jeho továrnu do existenčních problémů. Po smrti Edwarda není v Plzni už žádný člen rodiny Goldscheider, který by se stal dědicem . Ale v cihelně se bude i nadále vyrábět keramika. Ve výrobě nádobí pokračuje  Leopold Löwidt  a do poloviny 20. let zde provozuje Adéla Rappová vyhlášenou restauraci s posezením v přilehlé zahradě. V zahradě zůstavá i starý komín, na kterém je vybudována vyhlídková terasa s krásným výhledem na město.. Termín "Goldscheidrovka", ale stále připomíná působení rodiny Goldscheider v Plzni.

Friedrich Goldscheider

vznik mezinárodního závodu na  keramiku

 

Od roku 1877 se zapojil do porcelánového průmyslu. Po svatbě v roce 1873 se usadil ve Vídni a v roce 1885 založil Goldscheider'sche Porzellan-Manufaktur und majolika-Fabrik, jejíž úspěch vedl k vytvoření mnoha oborů včetně továrny na  porcelán a majoliku v Plzni a továrny na malbu porcelánu v Karlových Varech. V roce 1887 firma vystavovala na mezinárodní výstavě v Lipsku. V roce 1891 byl firmě udělen patent na zdobení výrobků  bronzovou barvou. V roce 1893 byly výrobky prezentovány na mezinárodní výstavě v Lipsku a na světové výstavě v Chicagu. Po smrti Goldscheidera vadla firmu vdova Regina Goldscheider. Po její smrti se ujímají firmy synové Walter a Marcel a stávají se spoluvlastníky firmy oficiálně v roce 1920. Jsou zaměstnáni nejlepší umělci jako Lorenzl, Dakon, atd.. Společnost vzkvétala a v roce 1925 se podílela na mezinárodní výstavě v Paříži. V roce 1926 opustil Marcel firmu a založil vlastní keramickou společnost a po vypuknutí války odešel do Anglie. Walter jako jediný vlastník dále vyráběl řadu modelů, ale s vypuknutím druhé světové války v roce 1938 musel předat firmu  Němcům. Firma v německém držení zůstala až do konce války. V roce 1950 se Walter vrátil zpět do Vídně, ale musel odejít kvůli finančním potížím. V roce 1953 prodal licenci keramiky Goldscheider německé společnosti Carstens. Teprve v roce 1987 jeho vnuk Stoob přivedl keramickou výrobu k životu.

 

Zdroje: Kniha 100 zajímavostí ze staré Plzně. Autoři. Petr Mazný, Vladislav Krátký. Vydalo nakl. Starý most s.r.o.

Kniha Plzeňská tajemství. Autor.David Růžička. Vydalo nakl. Nava Plzeň

Zdroje: www.goldscheider.de