Na uvodnich souradnicich najdete dva vzrostle buky. Asi vas uchvati (stejne jako me) jeden buk (pokud pujdete ze startovniho bodu, tak je to ten vzdalenejsi). 
Jeho krasne koreny primo zvou, aby se do nich 
schovala keska, ale ja mam pro vas pripravenou vetsi krabicku, tak jsem z nej udelal 1. stage.
To znamena, ze musite dojit k buku a odpovedet na nasledujici dve otazky. Pak uz jen dopocitat souradnice a je to.
Pismenko A je rovno cislu:
- 3 pokud v okoli stromu (asi 10m) najdete vic jak 20 buku.
- 4 pokud v okoli stromu (asi 10m) najdete maximalne 20 buku.
- 5 pokud v okoli stromu (asi 10m) najdete pouze dalsich 5 buku.
Pismenko B je rovno cislu:
- 7 pokud strom roste v lese, cca 5 metru od cesty.
- 8 pokud strom roste u cesty, do 1 metru.
- 9 pokud strom roste na louce, cca 5 metru od cesty.
Souradnice samotne ziskate tak, ze k tisicinam severni sirky prictete pismeno A a od vychodni delky odectete pismeno B. Stastny lov
Tato krabicka slouzi pro hru Geo-Post Office
Pravidla pro jeji uzivani:
Keska slouzi jako schranka pro odesilani, preposilani a dorucovani Geo-pohlednic. Geo-pohlednice je jakakoliv sehnatelna pohlednice primerenych rozmeru, ktera musi obsahovat waypoint cilove kesky a jmeno kesera. Vhodne je vlozit i mesto, aby nahodny kuryr vedel, kam asi chce pohlednice doputovat (pokud by tam nemel cestu, aby ji zbytecne nevozil domu na uplne jinou stranu). Ukolem kuryra (nahodny keser, ktery pohlednici vyzvedne) je pohlednici priblizit co nejblize kesce cilove. Posledni, kteremu se toto podari, ma za ukol kontaktovat adresata, ze jeho pohlednice je v cilove kesce. Neni od veci Geo-pohlednici zabalit do plastoveho rychlouzaviratelneho obalu, jake se dosti casto pouzivaji pro logbook v kesich.
Jak se adresat dozvi, ze mu prijde Geo-pohlednice?
Odesilatel po vlozeni Geo-pohlednice adresatovi napise, ze mu pohlednici odeslal, a ze ji muze v urcitem casovem useku ocekavat. Prijemce potom vi, ze se snad jednou docka zpravy v pres Geo-Post Office.
Vic o Geo-Post Office v cR najdete nahttp://geopostoffice.wz.cz/
BUK LESNI
Buk lesni (Fagus sylvatica) je statny opadavy listnaty strom se stihlym kmenem a pravidelnou vejcitou korunou, ktery muze dorustat vysky i pres 45 metru. Jeho prirozeny areal zahrnuje vetsinu Evropy, od jizni Italie po Svedsko a od Portugalska po Turecko.
Vzhled
Koruna je mohutna, pravidelneho vejciteho tvaru. Kmen je stihly, pokryty tenkou hladkou borkou belosede barvy, nekdy s mirnym namodralym nadechem.
Pupeny jsou uzce kuzelovite a pichlave zaspicatele, cervenohnede a pokryte brvitymi supinami. Listy jsou rapikate, velmi mirne nepravidelne lalocnate (temer celokrajne), siroce vejcite, zaspicatele, lyse, jen pri kraji brvite. Kvete v dubnu a kvetnu. Samci kvety rostou ve vztycenych svazeccich, samici po dvou na konci letorostu.
Plody jsou bukvice - trojboke nazky pokryte mekkymi ostny. Pro cloveka jsou jedovate. Roste hojne od pahorkatin do hor, vytvari vyznamna spolecenstva ndash; buciny. Ma vysoce cenene stredne tvrde a snadno stipatelne drevo. Je vhodny k topeni.
Vzhledem k vysoke variabilite zejmena ve tvaru listu je znacna nejednotnost v taxonomii infraspecifickych (vnitrodruhovych) taxonomickych jednotek (poddruhu, variet a forem).
Vyskyt
Buk lesni roste temer v cele Evrope mirnych zemepisnych sirek, ve vyssich polohach je rozsiren i v Evrope jizni. V jihovychodni Evrope na nej navazuje buk vychodni (Fagus orientalis). Buk se prirozene vyskytuje predevsim v biotopech bucin, v cesku tedy v nadmorskych vyskach 300 az 1 000 m. Soucasny vyskyt je oproti prirozenemu vyrazne omezen
Na uzemi ceska se buk dostal po posledni dobe ledove az pomerne pozde, cca 3 000 az 4 000 let pr. n. l. Z vetsi casti vytlacil jedli belokorou. Do stredni Evropy se dostal jak z jihozapadu, tak z jihovychodu (sireni z jihu branily Alpy).
Nekteri taxonomove spekuluji o tom, ze zapadni a vychodni buk jsou dokonce dva ruzne druhy (byly od sebe po celou posledni dobu ledovou a vyznamnou cast holocenu geograficky oddeleny).
Otravy
Plody jsou pro cloveka za syrova jedovate , tepelnou upravou vsak jejich toxicita znacne klesa. Pri poziti vetsiho mnozstvi syrovych semen dochazi k zazivacim obtizim (nevolnost, prujem, pripadne zvraceni), krecim, otupelosti a pripadne i ke znamkam ochrnuti. Zalezi ovsem na (velmi kolisajicim) obsahu jedovatych latek v rostline i na citlivosti daneho jedince, mnozi lide konzumuji syrove bukvice bez jakychkoliv nasledku. Prvni pomoci je vyvolani zvraceni a podani davky zivocisneho uhli.
Vyuziti
Rada kultivaru se vysazuje v parcich jako okrasne stromy, nebo masove pro drevo. Drevo se pouziva v nabytkarstvi (vyuziva se jeho dobre ohebnosti po ohrati parou), truhlarstvi, na vyrobu parket, zeleznicnich prazcu ci kuchynskeho naradi. Je velmi vyhrevne. Drive se suchou destilaci bukoveho dreva vyrabel methanol (drevny lih) a bylo i materialem pro vyrobu drevoplynu.
Tato kes je soucasti Radvojova geofondu
Timto dekuji tymu jmeli za opravu listingu, protoze diky nim se uz daji cist.