Je uveden v Ustrednim seznamu ochrany prirody pod cislem 105069
jako Dub v Klanovicich.
Tento pamatny strom lezi v ulici Smiricka na parcele 320/1. Nejlepe
dostupny je ze zahrady pri stavbe s popisnym cislem 296. Byl
vyhlasen 01.08.2007 a k tomuto datu mel vysku 25 metru a obvod
kmenu 299 centimetru.
Dub letni je rozlozity strom s nepravidelnou korunou a
krivolakymi vetvemi. Mlada borka je stribrite seda az nahnedla,
leskla, pozdeji silne rozpukana a brazdita, hnedo az cernoseda.
Kratce rapikate perenolalocne listy jsou tuhe, kozovite a u rapiku
vykrojene nebo utate. Kvety jsou jednodome, samici jsou po dvou az
peti na dlouhych stopkach v pazdi listu, maji cervene blizny a sedi
jednotlive na ciskach. Samci kvety tvori az 4 cm dlouhe ridke
previsle jehnedy, ktere se rozvijeji soucasne s listy. Pyl je
prenasen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Plody, zname zaludy,
jsou velke jednosemenne nazky, usazene spodni casti ve
zdrevnatelych supinovitych ciskach po nekolika na dlouhych
stopkach.
Vyskyt: Vyskytuje se temer v cele Evrope s vyjimkou
nejjiznejsich a nejsevernejsich oblasti. U nas je rozsiren od nizin
do podhuri v puvodnich doubravach i smisenych lesich, bezne se
pestuje predevsim na kyselejsich piscitych pudach.
Vyuziti: Kura se pouziva ve veterinarnim lekarstvi, je
soucasti medicinalniho lizu a pro vysoky obsah trislovin slouzi i
jako technicka surovina pri zpracovani kuzi. Take drevo dubu
obsahuje trisloviny, takze ve vode nehnije, pouze v dusledku
premeny trislovin ve flobafeny tmavne. Je velmi tvrde, tezke a
houzevnate a dobre se opracovava. Zaludy obsahuji krome trislovin
znacne mnozstvi skrobu, dale cukry, bilkoviny a olej. Prazenim
obsah trislovin klesa, takze zaludy jsou pozivatelne. Jiz
Dioskorides psal o jejich sviravem ucinku a pouziti pri zaludecnich
potizich, uplavici, chrleni krve a jako protijedu pri otravach.
Prazene a rozemlete zaludy byly drive jednou z kavovin
(”zaludova kava”), jez ma pocatek v 18. stol. v
Prusku.
Zajimavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranny
uzitek uctivany jiz od nepameti. Byly zasvecovany nejvlivnejsim
bohum – Rekove je zasvetili hromovladnemu Diovi, stari
Slovane bohu hromu a blesku Perunovi, Germani pak jeho kolegovi
Thorovi, keltsti druidove v dubovych hajich obetovali apod.
Zdroj informaci:
www.botanika.borec.cz/dub_letni
Samotna kes:
Kes je magneticka, umistena u krizovatky ulic Smiricka a
Slavetinska. Vesly se do ni 3 CWG, takze GC, TB a CWG jsou
vitany.
Drive in.
Magnetic cash is in the crossroad of the streets Smiricka and
Slavetinska.