K čemu původně sloužil nevysoký Šibeniční vrch či Šibeničník (238 m n. m.), lze vyvodit z jeho názvu.
Faktem zůstává, ze šibenici zde již nenajdete, ale při troše snahy si při odlovu za šera či tmy můžete navodit poslední chvíle odsouzeného - tajuplnou atmosféru tento kopec jistě má.
Najdete zde i pozůstatky z doby lehce minulé - bunkr vybudovaný na ochranu státní hranice. Možnost navštívit Šibeničník jako součást hraničního pásma měl dříve pouze velmi omezený počet lidí, přitom je z přírodovědeckého i krajinářského hlediska velmi pozoruhodný.
Šibeničník je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších zákonem chráněných botanických lokalit Moravy. Pavlovské vrchy a celý hřeben nad Březím (dnes Dunajovické kopce) byly totiž již 14. cervence 1927 vyhlášeny zvláštní vyhláškou „za území částečně chráněné“, ve kterém se nesmí bez svolení Státního památkového úradu otevírat lomy, rozorávat pastviny, zalesňovat, vysazovat sady a podobným způsobem znehodnocovat smysl ochrany území. Osamocený vrch se dvěma vrcholy oddělenými mělkým sedlem je tvořen dolomitizovanou vápencovou deskou. Na jeho západním svahu se nachází izolovaná skála. Díky svému geologickému podloží vyniká Šibeničník zajímavou květenou. Roste zde napríklad pryšec sivý menší a řebríček štětinolistý, které jinde na Pálavě chybějí.
V roce 1912 významný český botanik a pozdější profesor Masarykovy univerzity Josef Podpěra objevil na západním svahu Šibeničníku ovsíř stepní. Tato nenápadná tráva je pozůstatkem chladných stepí z konce poslední doby ledové. Výskyt ovsíře stepního na Šibeničníku je v rámci Moravy ojedinělý, neboť další jeho lokality jsou pouze v Českém středohoří a Hainburských kopcích v Rakousku, dále pak až v Rusku.
Rybník Šibeničník, který se nachází mezi stejnojmenným kopcem a státní hranicí, byl založen pred rokem 1562, kdy je spolu s Novým rybníkem poprvé připomínán v urbáři mikulovského panství. Donedávna sem vytékaly odpadní vody z Mikulova, ale po výstavbě čistírny se kvalita odpadních vod výrazně zlepšila. Rybáři zde chovají rybí násadu. Z novomlýnských nádrží sem často zalétají kormoráni, pro něž představují drobní kapříci vyhledávanou potravu.
PROSÍM, MĚJTE NA PAMĚTI, ŽE VSTUPUJETE DO PŘÍRODNÍ REZERVACE!
NIC NEROZHRABUJTE - JEN SE POŘÁDNĚ DÍVEJTE! SNAŽTE SE KEŠ OPĚTOVNĚ POŘÁDNĚ UKRÝT! DĚKUJI! :-)
Přístupů ke kešce je více. Vzhledem k tomu, že se kopec nachází uprostřed pole, jeden přístup je ze severu - od železnicních kolejí (od mostu) kolem větrolamu nebo přes pole, ale to jen když je zamrzlé nebo po sklizni. Zaparkujte auto na doporučeném parkovišti1 a pak - dle ročního období - buď přes pole, nebo kolem pole k větrolamu.
Druhou možností je zaparkovat u Travel free shopu (parkoviště2) a zamířit k mostu, který spojuje břehy Česka a Rakouska. Tudy vás pak podél hraničního potůčku dovede cesta na místo, kde je minimum pole, ale musíte počítat s delší trasou po hřbetu vzhůru do kopce různě vysokou vegetací dle ročního období.
V kešce není tužka!!
5.2.2022
Při dnešní kontrole jsem zjistila, že keš byla mimo své místo. Už jsem si myslela, že si ji opět někdo odnesl. Byla však zatoulaná asi 5 metrů od svého původního umístění. K mému překvapení zde byl poslední zápis z dubna 2021. Kam se tedy ti další nálezci logovali??? Toť opravdu záhada. Keš je každopádně v pořádku. Upřesnila jsem její místo v nápovědě. Příjemný lov na krásném místě s nádherným výhledem! :-)