Rybniky u Pozdatina Multi-cache

Krajina u rybníku

  

      Pro zacátek "pár" vet o rybnících , at uz z historie ci doby soucasné :

       Deskové zápisy se zminují o rybnících, rozsírených v moravských krajích jiz nejméne v polovine 14. století. Pocátky rybníkárství vsak nepochybne sahají do doby jeste starsí, coz nás neprekvapuje, uvedomíme-li si, ze tu byla církev s knezstvem a mnisské rády, které predpisovaly pust od masa teplokrevných zvírat v pravidelných rocních obdobích a dovolovaly v dobách postních konzumovat pouze rybí maso, coz se vztahovalo i na laické príslusníky.Rybníky se delily podle svého úcelu na rybníky plodové, malé i velké pro chov ryb, u kazdého bylo udáno , kolik kop ryb rybník pojme.

       Rybníky se nevyznacovaly nikdy svojí velikostí - pro srovnání napríklad, nejvetsí rybník Rozmberský merí 721 hektaru, nejvetsí rybník moravský Nesyt u Mikulova 325 hektaru, kdezto nás Nový rybník u Studence, vybudovaný Vilémem z Pernstejna 26,5 hektaru, Dubovec u Castotic 25 hektaru a Netusil u Okarce 19,86 hektaru - ale jejich zrizování melo vzdy velký národohospodárský význam. Jejich plocha byla významná po stránce pudne klimatické. Rybníky zadrzovaly úrodnou náplavu z okolních polí a luk a s ní i vodu, která by jinak zbytecne rychle odtékala ze zeme. Hrály dulezitou úlohu vodních nádrzí pro prumyslové podniky, at uz jimi byly mlýny a stoupy, ci pozdeji vysoké pece a hamry. Velký vliv mely napríklad i na místní klima, tzv. mikroklima. Moravské podnebí značně zmírnovaly, zvlaste v horkém letním období, kdy bylo vyparování nejvetsí.

       Rybnikárské remeslo v polovine 16. století nálezelo mezi výnosné a tudíz i vázené druhy lidské kolonizacní práce, nebot odvodnovalo celé oblasti dosud neproduktivní pudy, rozmnozovalo rádné louky, hrázemi poskytovalo prechod pres mocály ci vysusovalo mokriny na úrodná pole. Rybnikár byl povazován za osobu vázenou, úctyhodnou, zejména pak ten, jenz byl oznacen jako "mericka"( dnes bychom rekli geometr) a stavitel. Casem pribylo rybnikáru poctem, ubylo na váznosti. Sli po práci od pána k pánovi, zhrubli, chytli se tuláctví a takoví potulní rybnikári se stali povestnými recí, mravy i skutky. Uz tehdy se pravilo: "Jede mu huba jako rybnikári, krade, kleje, kricí jako rybnikár." Do jejich rad se vtlacili zoufalci vsech stavu, proto také práve na ne byla svalována kdejaká lotrovina, asi tak jako pred lety na "zeleznicní trhany". Nekde se v tom patrne prehánelo. Rybnikárství bylo snízeno na poctivé remeslo holoty. Komu se nyní rekne obejda, sycák, trhan - to tenkráte byl rybnikár. Neslo jim ani o vcerejsek ani o zítrek, zili "z ruky do huby" a podle toho také se svými zenami a detmi vypadali.

       Práce pri stavbách rybníku patrila k tem nejtezsím. Hloubení základu primitivním náradím casto v tezkém bahnitém terénu nebylo lehké a stejne tak i navazení hrází. Pracovní den, trvající od východu do západu slunce nebyl jiste hrackou ani pro silné muze. Není divu, ze pracovní týden trval jen výjimecne sest dní, a to jeste obvykle v podzimních a jarních mesících, kdy se den a s ním i práce krátily. V léte, asi od konce dubna, rybnikári stejne jako jiní nádeníci podle skutecne odpracovaných dní.Rybnikárský zivot, to ale nebyly jen hladové toulky, výtrznosti a zlodejiny, to byla predevsím práce, a to práce jedna z nejtezsích. Kdyz pak v 17. století prestali páni stavet rybníky, rozcházeli se rybníkári v prubehu válek za zivobytím kam jen se dalo. K remeslum, do vsí, do dolu a nekterí i k Petrovským a k lapkum. Starý rybnikárský cech, nositel tradice ceského rybnikárství, tak zanikl se vsím, co dobrého i spatného konal.

       Námestská rybnicní soustava má celkem 24 rybníku o celkové plose kolem 200 ha ( trebícská má 41 rybníku o rozloze cca 170 ha). Obe rybnicní soustavy mají témer shodné prírodní podmínky.Presto je námestsko jak kvalitativne tak predevsím kvantitativne mnohem bohatsí na ruzné druhy vodního ptactva . Nepomer je zpusoben predevsím velkou kolonií racka chechtavého na Dubovci a dále je zvláste patrný u Poláka velkého a Chocholacky. Námestsko má totiz vhodnejsí podmínky pro odchov vodního ptactva, zvláste vetsí rybníky (napr. Dubovec, Studenecký, Netusil ) s rozsáhlejsími porosty na brezích. I ty vsak byly casto poskozeny technickými úpravami. Napr. Dubovec po prestavbe rybníka v roce 1983  zcela ztratil svou, do té doby výjimecnou , pozici v rámci Ceskomoravské vrchoviny. 

       Námestské rybníky jsou, pokud jde o jejich ptactvo, jiz dlouho sledovány. Za 113 let (období mezi 1885-1997) bylo jen 13 let bez stálé kontroly techto rybníku. V letech 1885-1924 zde působil Václav Capek, v letech 1923-1938 Otakar Smítal. Nezávisle na nem zde pusobil témer soubezne Jindrich Mrázek. Pusobení Vladimíra Fialy zahrnuje léta 1952 do soucasné doby. Hnízdní stavy vsech druhu vodních ptáku na rybnících zachytil Vl. Fiala za mnoho let sledování. Od roku 1966 se soustredil na zjištování úspesnosti hnízdení. Jeho výsledky se opírají o více jak 1500 kontrol námestských rybníku. Tato rybnicní soustava je popsána v jeho drívejsích pracích (Literatura, V. Fiala,1987. námestské rybníky a jejich ptactvo), v níž jsou i plánky rybníku vcetne postupných úprav na nich provedených. Nadmorská výska rybníku je od 390 do cca 460 mnm.

        Za námestských Haugwitzu se venovala rybníkum velká péce a dohlízela na ne rada hajných, kterí se vyznali i ve vodním ptactvu. Hnízdilo zde pravidelne 19 druhu vodních ptáku (např. Vodous rudonohý,Bukácek malý, atd.) . . .

        V roce 1956,57 zacala éra vyhrnování brehu rybníku za pomoci buldozeru. Jako první byly vyhrnuty Marsovec a Hranecník. V roce 1958 byl tímto zpusobem výrazne zmenen tehdy nejzajímavejsí a na ptactvo nejbohatsí rybník „Studenecký“. Nastestí tyto úpravy nemely velký vliv na hnízdení.

        V roce 1959 byl znovu napusten druhý nejvetsí rybník – „Nový Studenecký“ (rozloha 26,9ha) po prestavbe a letnení v predchozím roce, pri nemz bylo zorané a oseté dno. Do té doby to byl nejzajímavejsí rybník námestské soustavy s vysokou rozmanitostí biotopu a jedinecnou kolonií racka chechtavého (Larus ridibundus). Vznik nových ostruvku umoznil první hnízdení husy velké (Anser anser) na námestských rybnících. Hnízdila zde po nekolika desetiletích potápka rudokrká a také polák malý. Prestavba vsak znamenala konec hnízdení bekasíny  otavní a omezení hnízdení vodouse rudonohého, který odtud vymizel.

        Od roku 1967 zacal hnízdit na komíne starého pivovaru v Námesti cáp bílý. Predtím sem zalétali cápi z hnízd mimo obvod námestské rybnicní soustavy.

        V dalsích letech nebyly námestské rybníky schopny uzivit vysoké stavy ptactva a tím pádem zabezpecit úspesné vyhnízdení a v roce 1979 doslo k nejmensímu rozsahu hnízdení.

       V roce 1984 se hnízdení skrze prestavby vetsích rybníku presunulo na rybníky mensí (Kacír, Donát, Stepánek), které dríve nehrály při hnízdení takovou roli. V roce 1994 skoncilo necekane hnízdení racka chechtavého. Vývoj ve stavech vodních ptáku probíhal zvláste dobre v príznivých letech 1916,1961,1976 a 1980.Od tohoto roku zacíná trvalý úbytek. Zmeny stavu vodního ptactva ve 20. století jsou velkou merou ovlivneny skrze klimatické zmeny a zmeny lokálních podmínek. Ale ptactvo se více ci méne udrzuje i v  soucasné dobe.

    Jádro námestských rybníku vzniklo v druhé polovine 14. století za doby pánu z Lomnice, tehdy z Mezirící a na Námesti. Za nich vznikly napríklad rybníky Placký, (Starý) Studenecký a Rozbehlo, které dnes jiz neexistují. Zacátkem 15. století jiz existovaly rybníky Rathan, Dubovec (tehdy uvádený jako Castotický), Mysník a zrejme o neco pozdeji také Nový Castotický.

    Tehdy vznikají rybníky i na zemanských statcích v Pozdatíne (snad Ostrovec) a Okarci. Dalsí vlna rybníku prisla za Pernstejnu (dostali v zástavu trebícský kláster), kdy vznikly patrne v roce 1500 rybníky Nový Studenecký a Hlad. Valectí z Mírova, kterým v té dobe patril Pozdatín, Okarec i další statky, zalozili rybníky Kacír, Netusil, Malý Dubovec a snad i jiné rybníky.

    V roce 1556 byla sjednocena celá soustava rybníku pod jediného majitele, a to Oldricha z Lomnice, pána na Námesti, který získal Pozdatín, Okarec a od Pernstejnu i Studenec a Smrk, krome rybníka Pribylu, který pod správou panství nikdy nebyl. Po pánech z Lomnice ji drzeli od roku 1567 Zerotínové, od roku 1629 páni z Verdenberka a konecne od roku 1752 do roku 1945 Haugwitzové. Za nich byly rybníky spravovány z jednotlivých dvoru:

    - Jindrichuv dvur: Nový a Starý Studenecký, Hlad, Stepánek, Vrbinec, Podhorník, Sticí, Kacír, Ostrovec, Donát, Cepicka, Marsovec a Hranecník - celkem 13 rybníku o plose 123,5 ha.

    - Okarecký dvur: Poulík, Vytopil, Chmelínek, Cikovec, Netusil a Malý Dubovec - celkem 6 rybníku o plose 62,6 ha.

    - Placký dvur: Rozbehlo, Stejskal, Velký Dubovec, Placký a Rathan - celkem 5 rybníku o plose 139,2 ha.

    - Karluv dvur: Krízek a dalsí rybnícky v Námesti - celkem 10 rybnícku o plose 4,2 ha.

    Námestská rybnicní soustava, do které patrí i pozdatínské rybníky, ackoliv vznikala od poloviny 14. století do zacátku 16. století, tedy behem asi 150 let, bez jednotného plánu, byla obdivuhodným príkladem hospodarení s vodou. Jde prevázne o tzv. nebeské rybníky jen s jedním vetsím potokem (Okareckým). Jen tento potok je vetsím zdrojem vody. Proto byla z rybníka Poulíku v Okarci vybudována v neznámé dobe spojovací strouha o délce 4 km, která vedla kolem Netusilu a Stejskalu az k západnímu cípu Velkého Dubovce. Prebytecná voda se mohla z tohoto rybníka prepoustet do nejvetsího rybníka Plackého, který by mel jinak málo vody. Nedokoncený kanál mezi Kacírem a Stepánkem svedcí o snaze privést více vody do Stepánku, pro nejz byla vybudována dlouhá hráz, která se nyní ztrácí v lese. Zámer zustal nedokoncen, zrejme vzhledem k hlubokému výkopu ve skále mezi obema rybníky. Na dolním konci rybnicní soustavy bylo mozno vodu odvést obtokovým kanálem kolem Cikovce, Malého Dubovce, Rathanu a Rozbehla prímo do Oslavy. Z techto kanálu bylo mozno ovsem napájet vsechny mezilehlé rybníky.

    Kdyz rybníkarství prestalo být nejatraktivnejsí zemedelskou cinností, zacaly se rybníky rusit. Na Námestsku se to stalo na zacátku 19. století. Dle výlovních knih byl vypusten koncem roku 1805 rybník Placký. Napusten byl znovu az v roce 1818 a od roku 1828 zustal definitivne na suchu. Zprvu byl zmenen na louku, a pak zde italstí delníci provedli sít hlubokých odvodnovacích príkopu a vzniklo zde pole. Malý Dubovec a Rozbehlo slouzily jako rybníky naposledy v roce 1807. Starý Studenecký byl zrusen kolem roku 1815, Cikovec a Chmelínek pred rokem 1825 a Vytopil kolem roku 1840. Ve dvacátém století byl zrusen Krízek a rybnícky pod ním, protoze prekázely dalsímu rozvoji Námeste. Nekdy v minulosti byl zrusen i rybnícek Bahno. Ten byl pak znovu obnoven a v roce 1958 i Cikovec. V katastrálních mapách z roku 1825 jsou zakresleny jako louky nejen rybníky Starý Studenecký, Malý Dubovec, Rozbehlo, Cikovec a Bahno, ale i Velký Dubovec s odvodnovacími príkopy. Zrejme byl také nejakou dobu na suchu. Pozdeji se nazýval jen Dubovec, protoze Malý Dubovec jiz neexistoval.

    O podobe rybníku v minulosti nám podává obrázek atlas rybníku námestského panství z roku 1757, mapy dvorcu z let 1780-1799 i uvedené katastrální mapy. Z nich je patrné, ze rybníky Ostrovec a Nový Castotický mely tehdy dvojnásobnou plochu. Návrsí u Ostrovce bylo tehdy ostrovem ( z toho název rybníka ) a hráz Nového Castotického byla az ve 20.století zkrácena. Predtím byl potok, procházející rybníckem na návsi v Castoticích, preveden místo do N. Castotického do Dubovce. Rybnícek Pribylík u Vrbince byl dríve jen zátokou. Pri stavbe dráhy z Námestě do Trebíce koncem 19. století byl zkrácen rybník Stejskal a tím zmensen o 15 ha. Pri stavbe dráhy byla také upravena jizní strana Hladu.

    Zatímco v roce 1799 mely Námestské rybníky rozlohu 357,3 ha, v roce 1964 jen 190,7 ha. Tehdy byly rybníky pod správou Státního rybárství v Telci, závod Velké Mezirící, oddelení Námest nad Oslavou. Toto oddelení spravovalo celkem 122 rybníku o plose 479,8 ha, rozdelených do 4 hospodárství:Zahrádka, Vladislav, Náramec, Osová. Po roce 1990 bylo rybnicní hospodárství zprivatizováno. . .

    Více o rybnícíh a ptactvu, které u nich zilo a zije se doctete v knize od Vladimíra Fialy : Námestské rybníky a jejich ptactvo 1885-2008.

         Názvy nekterých rybníku a jejich rozloha :

      Dubovec (31,8 ha), Nový Studenecký (26,9 ha), Netusil (19,9 ha), Rathan (16,5 ha), Stejskal (12 ha), Kacír (11,3 ha), Ostrovec (7,4 ha), Vrbinec (6,9 ha), Mysník (6,7 ha), Hlad (6,2 ha), Pribyl (5,9 ha), Nový Castotický (5,7 ha), Donát (5,6 ha), Hranecník (4,4 ha), Marsovec (3,9 ha), Cikovec (3,4 ha), Cepicka (2,7 ha), Stepánek (2,7 ha), Podhorník (2,3 ha), Sticí (1,2 ha), Bahno (0,6 ha) atd.

       Jeste pro srovnání nekteré zrusené rybníky :

       Placký (41,3 ha), Starý Studenecký (29,8 ha), Rozbehlo (21,1 ha), Malý Dubovec (14,7 ha), Vytopil (13,8 ha) 

       Zde jeste pár fotografií rybníku :

Kacír

       Hlad

Podhorník - vypustený

Pohled od Ostrovce

Stepánek

Sticí rybník

Vrbinec

         „Soustava“ rybníku kolem Pozdatína má své osobité kouzlo a jiste stojí za to toto krásné a svérázné území spatrit na vlastní oci.

          S celorepublikovým rozvojem cykloturistiky se snazí mnoho regionu o rozsírení tras a budování nových zajímavých cyklostezek, ke kterým nálezí i cyklostezka c.5207 kolem Pozdatínských rybníku. Tato trasa Vás vsechny bude cástecne doprovázet i pri odlovu této multi-cache, takze muzete smele vyrazit i na kolech.Taktéz se místy projdete i po zelené turistické znacce, která vede z vlakového nádrazí Studenec do vesnice Pozdatín a dál ke Kojetínu . . .

        Co se týce mozností dalsích výletu v mikroregionu Námestsko, existuje jich velké mnozství.At uz procházka podél reky Oslavy, kde jsou nádherná místa s mnoha tajemnými i drsnými zákoutími spolu s  historickými památkami, tak treba samotné mesto Náměst nad Oslavou se zámkem ci velmi známým mostem s krásnými sochami.Nemuzu opomenout ani krásné údolí reky Jihlavy s prehradou, která sice velmi poznamenala ráz krajiny a „pohrbila radu mlýnu, jezu, boud ci chat, ale i presto je velmi krásná. Vsechny tyto krásy okolí mohu vrele doporucit nehlede na to, ze se zde skrývá nepreberné mnozství cachí pro geocachery.

       


      A ted informace k samotné cachi :

               Tato multi-cache je pohodová  procházka po prírode v okolí rybníku u Pozdatína. Celková trasa merí cca 6km. Ale není zdaleka tak nárocná, jak se zdá podle délky.  Jelikoz vede castecne po cyklostezce 5207 ( kolem pozdatínských rybníku) , tak i po zelené turistické znacce, jez vede ze Studeneckého vlakového nádrazí do Pozdatína a dál . . ., dá se jednak projít pesky (coz doporucuji) , ale jde samozrejme i projet na kole.Obzvláste za pekného slunecného pocasí je to opravdu moc hezká procházka - jsou zde jak lesni, tak i polni cesty a pesiny. Doufám, ze se Vám cache i procházka bude líbit. Je to moje první cache, tak se mnou mejte trpelivost . . .  Pri samotném odlovu celé multi-cache mejte prosím na pameti, ze jste v prírode a kolem je mnoho rozlicných druhu zvírat a u rybníka hlavne ptactva. Budte prosím v rámci moznosti "nehlucní" a jiste budete odmeneni zpevem ptactva a jiných zvuku zvírat. Dekuji predem i za ne !!! Hledejte spíse rukama nez nohama - prosím ! Jednotlivé cache prosím vracejte na stejné místo a zamaskujte je , jak byly predtím.   Do cache prosím nevkládejte predmety z KINDER vajícek !!! Výjimku tvorí rozlicní lvi, které mám rád a sbírám je ... Dekuji vsem za pochopení.

         Multi-cache zacíná u vlakového nádrazí Studenec,kam Vás dovedou úvodní souradnice 
a  kde zároven  zjistíte i souradnice úvodní stage 1 !!!

       Z informacní tabule : Mikroregion Námestsko zjistete následující informace :  

a:)  Ve  kterém období byla postavena stanicní budova ? . . .    kolem roku  x x x x    ( letopocet  je  ABCD ).

b:)  Kdy bylo zapocato se stavbou sokolovny (Ve Studenci)  x x x x  ???    ( letopocet  je FGHI ). 

J = ( A + B + C + D ) x 21 - 11

K = ( F + G + H + I )  x  45 + 98

Souradnice stage 1 vypoctete následovne : N49°13.J´ / E016°03.K´    (znaménko x znamená násobení anóbrz krát)

          Jednotlivé stage, kterých je celkem 6 , jsou na ruzných místech po trase  a jsou provedeny formou microcachí (nevyfouklé PET láhve). V kazdé jednotlivé microcachi Vás cekají na zodpovezení dve jednoduché otázky, podle kterých určíte souradnice následující cache. 

         Pri hledání jednotlivých microcachí na ruzných stage (i finální cache) není treba nic rozebírat, rozdelávat atd. - zkrátka nicit prírodu a okolí.         I k jednotlivým obsahum microcachí se prosím chovejte ohleduplne.Jednotlivé otázky jsou zataveny ve folii na kterou jsem pridelal "vytahovátko", ale z hlediska jednoduchosti , výdrze a pevnosti techto fólií je radsi vytahujte prstem. Pri odlovu budte obezretni a dávejte si pozor na mudly !!! Není zde sice zivo jako na frekventovanejsích okolních lokalitách typu : Prehrada a spol. , ale minimálne v letních mesících se muzete s mudly setkat.!!! Pozor na ne !!!V nekterých rybnících se dá hezky a pohodove vykoupat ci osvezit, takze se dá odlov cache spojit i s príjemnou prestávkou !!! Dbejte zvýsené opatrnosti pri precházení kolejí !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

          Preji Vám vsem príjemnou procházku a stastný lov plný zázitku . Kdyz se Vám bude chtít, muzete "vyrobit" nejaké hezké fotografie a pripojit je k logu pripadne mi je poslat na e-mail. Budu za ne vdecný a predem za ne dekuji. Jednotlivé souradnice jsem zameroval pomoci Garmin Oregon 300, tak doufám, ze budou alespon relativne v porádku.

          Na studeneckém nádrazí se je mozno at uz pred lovem ci po hledání obcerstvit a doplnit kalorie v "Nádrazní restauraci".V soucasné dobe je zde otevreno denne, takze by nemel být zádný problém :)   

          Parkovat je mozno na níze uvedených souradnicích, jez Vás zavedou k nádrazní budove vlakového nádrazí Studenec.  

V nekterých mých cachích najdete i malé nápovedy k této multi-cachi !!!                                                               

 zde najdete historii, současnost atd. obce Pozďatín . . . http://www.pozdatin.cz/

 zde najdete stránky o vesnici Studenec . . .http://studenec.unas.cz/

 zde jsou mnohé zajímavosti o mikroregionu Náměšťsko . . .http://www.namestsko.cz/

 A zde je ještě pár obrázku :                                                             

Mapa Pozdatínských rybníku . . .   

Památný strom