Vyhled na Hirschenstein/ Hirschenstein view
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato cache vás zavede do ohybu zatácky mezi Srním a Cenkovou pilou, kousek pod Klostermannovu vyhlídku pod Sedelským vrchem. Východním smerem je osada Jelenov. Nejbarevnejší a nejkýcovitejší jsou výhledy na podzim.
This cache is between Srní and Cenkova pila. Look to the east to Hirschenstein village. The best and colour view is during the autumn.
Jelenov, 740 m (Hirschenstein)
Skupina stavení roztroušených nad údolím Vydry byla dríve cástí vesnice Svojše. Osada vznikla ze dvora u Hirschensteinu (Jelení skály). Bývala tam sklárská hut na pateríky, založená v roce 1713. V letech 1768-82 byl jejím nájemcem purkmistr Kašperských Hor Augustin Müller. V roce 1840 zde stálo devet domu ve dvou skupinách. Za pozornost stojí dve dochovaná stavení se zvonickami.
Nejkratší cesta je ze Svojše, odkud je to asi 1km.Dál se dá pokracovat po neznacené ceste kolem nekolika puvodních domu a zbytku osady,místy,kde na protejším brehu stával Kramluv mlýn na naucnou stezku Povydrí,po cervené k Turnerove chate a po žluté pres bývalou sklárnu Hluboká do Zhurí a spet do Svojše.
Jelenov, 740 m (Hirschenstein)
Since 1713 there was a glass works. Today you can see there a few old buildings, two of them with pinnacle.
The shortest way to Hirschenstein is from Svojše (1km)
Osadu zminuje také literatura:
Karel Klostermann v povídce Ohnivé snopy nad Hirschensteinem
O chlapci, který zemrel na vzteklinu, kterou dostal od svého pejska, jehož mel rád. Týž chlapec straší nyní v podobe ohnivé koule nad Jelenovem…
Povídka vznikla cca 1km západne od vyhlídky, v nyní již zríceném Beerove statku naproti Klostermannove chate N 49°5'31.968“, E 013°28'49.463", kde se natácela trilogie Pod Jezevcí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým kerem.
V knize Marie Malé – Šumava, putování casem - je pro zmenu moc hezky popsán život na Jelenove, který opustila jako devatenáctiletá v roce 1958. To, jak se chodívalo drát perí na Buchingeruv dvur i do Svojše, jak krásné a plné pokory a míru byly na Jelenove vánoce, jak težko se docházelo a dojíždelo do škol, do práce a na nákupy, a to i v dobách, které už clovek považuje za „civilizované.“ ?
Zajímavostí je napríklad i to, že les pod Jelenovem je dílo rukou autorky zmínené knihy a jejích kolegyn, s nimiž stromky sázela.
A obvyklá povest:
U osady Jelenov, tam, kde je cervená skála Jelení kámen, se kdysi nekolikrát objevil prekrásný bílý jelen. Tamejšího myslivce, jak to tak u tohoto druhu lidí bývá, postihla touha neštastné zvíre zastrelit. Poprvé dostal od pušky takovou ránu, že mel nekolik dní oteklou tvár. Pri druhém pokusu mu zbran vylétla z ruky a rozbila se o skálu, jako by mu zbran nekdo vytrhl. Ale protože mu chybela pokora a byl zcela zaslepený touhou po vzácné trofeji, a tudíž nepoucitelný, musel být potrestán. Na tretí pokus ani nedošlo, protože myslivce ranila mrtvice a zemrel. Jelen se víckrát neukázal a nikdo ani nezjistil co to bylo za jelena.
Použité zdroje informací:
MALÁ, Marie. ŠUMAVA - PUTOVÁNÍ CASEM. 1. vyd. Klatovy : Typos, 2009. 191 s.
www.sumavanet.cz
www.turistika.cz
www.sumavskecyklotrasy.cz
www.risy.cz
Additional Hints
(Decrypt)
máql x wvuh, pryrz x frireh, cnerm x Uvefpurafgvah