V prípade bahna nebo náledí k terénu pridejte hvezdicku. Opravdu tam nechodte za tmy, at nekam nespadnete!!! Všude se dá dojít po cestickách, ale terén je nárocný, budte opatrní!!! Horolezecké výstupy nepodnikejte, je to nebezpecné, skály nejsou pevné. Naucná stezka vás vždy vyvede ven - na jednotlivých tabulích je mapka naučné stezky a umístění ostatních tabulí.. V pripade naproste beznadeje, jakehokoli poskozeni krabicek, již slabé citelnosti indicií ci ohrozeni zivota, volejte na tel. cislo = 271342 - 53956 + 2672 - 1411 + 402 -67
Zamerení vzhledem k terénu muže kolísat, pokud tápete, jsou tu dost jasné hinty a pokud jste zamerili líp, pošlete nám hodnoty pres profil, není problém udelat úpravy.
Mužete si vybrat jinou alternativu konce, pokud si ve finálové krabicce opíšete kontakt. Neprikládejte k logum fotografie krabicek ani jejich obsahu!!!
Na jedné stagi si mužete opsat finálové souradnice mystery GC21B3R
Príbeh je zcela smyšlený a jakákoli podobnost se skutecnými osobami nebo událostmi je ciste náhodná...
Príbeh muže zacít.
Spis c.j.2187z, príloha 21a: deník zmizelého:
Zas jsem mel ten sen. Stojím nad propastí a dívám se dolu. Nekdo tam dole stojí, ale nepoznávám ho. A najednou hrozná rána a pak tma a já padám a padám… Probudil jsem se celý zpocený.
Dnes mi volal Roman, abych prišel vecer na Horku, má prý pro me nejaké duležité novinky. Zdržel jsem se v práci, tak jsme se domluvili na zítrek.
Nevím co si mám myslet o tom co mi rekl. To prece nemuže být pravda, nebo ano? Musím se o tom presvedcit sám i když mi to Roman rozmlouval. Zítra vecer se tam pujdu podívat.
To se semlelo všechno nejak moc divne. Šel jsem vecer k lomu. Schoval jsem se nahore nad previsem a cekal, jestli prijdou. Meli tam být každou chvíli. A už slyším dole kroky a nejaké hlasy. Ale to není moje Klára, to se mi ulevilo. Najednou se ozvala ta rána jako v tom snu a previs se utrhnul a já se koulel dolu k nim. Pak byla tma. Když jsem se probral, bylo tam spousta lidí a svetel a nekoho odnášeli na nosítkách v pytli. Prý mel prostrelenou hlavu. Hruza.
Snažil sem se jim vysvetlit, že jsem tam náhodou a toho cloveka vubec neznám, ale neverili mi. Ted se me porád dokola ptají kam jsem dal tu pistoli, ale já prece žádnou nemel! Nebo mel? Bolí me hlava.
Mám já to ale pech. V hlave mám zmatek a všechno svedcí proti mne. Zbran sice nenašli, ale odsoudili me stejne, jen jsem dostal nižší sazbu. Co budu delat? No ted už asi nic. Roman slíbil, že se mi pokusí nejak pomoct a zjistí co se tam stalo, ale už tomu neverím. Obnovení procesu? Pchá. Asi se odsud nikdy nedostanu.
Porád se mi zdá ten sen. Už už jsem mel pocit, že vím, kdo to dole stojí ve stínu, ale probudil me Dežo. Prý rvu na celou celu.
Odpoledne za mnou byla Klára. Ješte že ji mám. Prinesla mi dopis od Romana. Prý jí ho dal pred týdnem aby mi ho predala práve dnes a choval se nejak divne. Byla z toho celá vyjevená. Vubec se jí neozývá a to slíbil, že ted bude volat každý den.
Stojí tam:
Našel jsem všechno co potrebuješ aby ses odtamtud dostal. Konecne! Dukazy jsem ukryl aby se k nim nikdo nepovolaný nedostal. Mám ale trochu obavy, že už o me vedí. Jestli jsi dostal tenhle dopis, tak je neco špatne. Musíš prijít dnes do pulnoci na naše místo na Horce – tam k té boude. Budu te tam cekat a všechno ti predám. Drž se. R
Co je to za pitomost? Copak neví, že nemám vycházky? To mám ríct dozorci, hele kámo, já si ted na chvíli odskocím, tak koukej jinam a pujc mi klíce? Copak jsem Houdini? Ale co když je to moje jediná šance jak zjistit pravdu?! Volají me na ošetrovnu...