Sokol v Olomouci
Zvláštní olomoucké pomery v druhé polovine 19. století (správa mesta v rukou nemeckého meštanstva, velká posádka rakouské armády, silný vliv rímskokatolické církve, nepocetná vrstva národne uvedomelých Cechu) neprály hned zámeru založit Sokol i v Olomouci. Teprve v roce 1869 dozrála v druhém nejvetším moravském meste situace pro založení ceského národního telocvicného spolku. Iniciátory a realizátory jeho založení byli lidé, kterí v 60. letech 19. století už stáli v cele ruzných jiných národních aktivit, jako napr. Jan E.Kosina, první reditel Slovanského gymnázia. V ríjnu 1869 vznikl zrizovací výbor. Dalším krokem bylo predložení stanov spolku k úrednímu schválení. Schválení neslo datum 27. prosinec 1869. Ustavující valná hromada Sokola Olomouc se uskutecnila 20. února 1870. Starostou jednoty byl zvolen František Lakomý, advokát. Zvolen byl i výbor. Ustavení zrizovacího výboru v ríjnu 1869 je mnohými považováno za vznik Sokola v Olomouci, ale ustavující schuze spolku se konala až v únoru 1870.
Sokol Olomouc, jako nakonec skoro všechny sokolské jednoty u nás, prošel radou promen. Prvé velké nadšení bylo záhy vystrídáno krizí. K jejímu prekonání prispela podstatne návšteva Miroslava Tyrše v Olomouci na podzim roku 1879 (viz pametní deska ve foyeru Moravského divadla). Pocetne a významem pak Sokol Olomouc postupne rostl a pro rozvoj ceského života ve meste, ovládaného až do vzniku Ceskoslovenska v roce 1918 Nemci, mnoho vykonal. Ale trvalo skoro šedesát let, než v cervenci 1928 byla slavnostne otevrena moderní sokolovna a skoncilo tak v provizorních podmínkách do té doby probíhající cvicení a sportování. Už nekolik let dríve však vznikl u plánované sokolovny rozsáhlý cvicební a sportovní areál, dnes z poloviny vlastnený telovýchovnou organizací Lokomotiva Olomouc.
Svuj vrchol prožil Sokol Olomouc v období l. ceskoslovenské republiky a pak ješte v letech 1945 - 1948, kdy mel l 752 clenu, mládeže a dospelých. Za 2. svetové války obetovalo své životy v protinemeckém domácím a zahranicním odboji 42 clenu Sokola Olomouc. A 69 jich trpelo, ale prežilo ve veznicích a koncentracních táborech.
V dobe „sjednocené" telesné výchovy, po uchopení moci komunistickou stranou v únoru 1948 až do listopadu 1989, Sokol Olomouc, jako všechny sokolské jednoty, neexistoval. Jeho sokolovnu a celý okolní areál dostala Lokomotiva Olomouc. V únoru 1990 na ustavující schuzi byl Sokol Olomouc obnoven. Sokolovnu a polovinu prilehlého areálu dostal na základe restitucního zákona zpet do svého vlastnictví až v roce 1994. Programem Sokola Olomouc od jeho obnovení jsou cvicení sokolské všestrannosti, nekteré druhy zdravotních cvicení a cinnost nekolika sportovních oddílu.
Vedle Sokola Olomouc vznikly postupne na území mesta, na jeho predmestích, jednoty další, napr. Sokol Belidla, Sokol Cernovír atd. Dnes je v Olomouci celkem deset sokolských jednot.
Ph.Dr. Miroslav Tyrš
(narozen jako Friedrich Emmanuel Tiersch) (17. zárí 1832 Decín – 8. srpna 1884 Ötz, Tyrolsko) byl ceský kritik, historik umení, estetik, profesor dejin na UK a na CVUT v Praze, predseda výtvarného odboru Úmelecké besedy a clen poroty pro socharskou výzdobu Národního divadla nemeckého puvodu. Podílel se na založení organizovaného telovýchovného hnutí v Cechách, zejména Sokola.
Narodil v rodine lázenského a panského lékare dr. Jana Vincence Tiersche. Jeho otec i matka Vincencie Tierschová, rozená Kischbaumová, pocházeli z Cech, avšak z nemecky mluvícího prostredí. Rodina žila v Decíne pouhé ctyri roky. V roce 1836 se jeho otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k príbuzným do Döblingu u Vídne, kde ješte téhož roku zemrel. Tyršova matka zemrela o dva roky pozdeji v Kropácove Vrutici, kam se predtím se synem uchýlila. Na tuberkulózu v útlém veku zemrely i jeho obe sestry. Byl vychováván v ceské vlastenecké rodine svého strýce z matciny strany v Kropácove Vrutici na Mladoboleslavsku, pozdeji ve Stránove. Od detství mel chatrné zdraví a proto na radu svého lékare zacal cvicit. Navštevoval telocvicný ústav Schmidtuv a pozdeji ústav Jana Malypetra.
Byl jedním ze zakládajících clenu Sokola. Vytvoril pro nej Základy telocviku (dokoncil Vilém Kurz). Stanovil také sokolské zásady (síla a mužnost, cinnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázen, vzájemný bratrský vztah clenu).
Miroslav Tyrš žil dlouho jen pro Sokol. Až po smrti svého prítele Jindricha Fügnera se zamiloval do jeho dcery Renáty, kterou vychovával a vzdelával jako domácí ucitel. Svatba s o 17 let mladší Renátou byla po delším vztahu, když ke snatku dala svolení jak matka, tak její porucník. Brzy po svatbe se u Tyrše objevily první príznaky jeho nervové nemoci s kterou se odjel lécit do ciziny.
Pri svém druhém ozdravném pobytu zemrel tragickou smrtí – utonul v rícce Aaše v Tyrolských Alpách. Podle nekterých zdroju se jednalo o nehodu, podle jiných o sebevraždu kvuli následkum syfilis. Miroslav Tyrš je pohrben na Olšanských hrbitovech.
