Skip to content

Pomnik v Lastanech Multi-cache

This cache has been archived.

sigma 1: Keš se stala tercem systematického nicení. Ikdyž je mi to líto s ohledem na její téma a Josefu Bryksovi není pocty nikdy dost je na rade archiv.

More
Hidden : 1/5/2010
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jednoduchá krátká multikeš venovaná památce Josefa Brykse - stíhacího pilota RAF, rodáka z Laštan.
Simple multicache to remember Josef Bryks - the fighter pilot of RAF, who was born in Lastany

Josef Bryks — zapomenutý hrdina


V roce 1952 vyplnoval vezen císlo 868 v leopoldovské veznici obsáhlý dotazník. Do kolonky "Jaké neúspechy a zklamání jste mel?" napsal: "Za dobro a obetavost pro cloveka jsem nevinne už pres devet let v žalári a zklamání jsem se dožil v prílišném precenování ceské duše." Ten vezen se podepsal jako Josef Bryks. Držitel Rádu Britského impéria, letec, o jehož odvaze v nemeckém zajetí Anglicané natocili film Srdce v zajetí.

Svým zpusobem název filmu platil ješte i na Silvestra 1952. Tentokrát byl ovšem Bryks zajatcem komunistu. A to bylo horší. Nikdy už nevyjde na svobodu, nikdy nespatrí manželku a dceru, nikdy nebude létat.

"Spocteme-li roky strávené v nemeckém zajetí a v komunistickém vezení, strávil Bryks 13 roku za ostnatým drátem. Zemrel v pouhých 41 letech," ríká historik Jirí Rajlich.

Proslavil se úteky ze zajetí.

Bryks, jenž se za války proslavil úteky z nemeckého zajetí, se do komunistického vezení dostal poté, co mu nevyšel útek pres železnou oponu. Klícový útek svého života zpackal. Vlastne za to nemohl, útek vyprovokovala komunistická tajná službou a Bryks se chytil do pripravené pasti.
"Vratte knihy", bylo smluvené heslo skupiny bývalých vojáku, kterí se pokoušeli dostat na Západ. Všichni až na jednoho meli za manželky Anglicanky, a pokud je chteli spatrit, nemeli ani jinou možnou než ilegální prechod železné opony: komunistický režim jim totiž nedal pasy.

2. kvetna 1948 ho zatkli. "Byl jsem zajišten v byte v Olomouci pro podezrení z príprav k úteku do zahranicí. (…) Protože jsem mel manželku anglického puvodu, mel jsem jediný zájem dostat se do zahranicí, abych si tam poctivou prací mohl vybudovat nový domov. Vedome ani úmyslne jsem nechtel poškodit vlastní rodnou zem, pro kterou jsem tolik vytrpel za války," psal Bryks v jednom z mnoha životopisu, které museli v komunistických kriminálech smolit neštastní vezni, aby se tak kriticky zamýšleli nad vlastní minulostí.

Vojenský soud osvobodil, státní poslal do vezení

Jenže ješte v léte 1948 to navzdory zatcení nevypadalo s Bryksem tak špatne. Komunisté tehdy nemeli pod kontrolou celou justici, a tak jej Vrchní vojenský soud zprostil obžaloby. Bylo to však jen zdánlivé vítezství — po odvolání zasáhl Státní soud a poslal Brykse na deset let do vezení.
Pri vstupním pohovoru ve veznici v Plzni na Borech však Bryks dá jasne najevo, co si myslí. Na otázku, co jej svedlo k trestnému cinu, odpovedel: "Touha žít mezi spravedlivými lidmi, kterí si váží hrdinství a obetí, jež jsem prinesl naší vlasti — a zvlášte možnost žít štastne se svou rodinou."
Mel právo mluvit o hrdinství. Než 4. srpna 1940 sedl do kabiny letounu s výsostnými znaky britského královského letectva, tak si na úteku z protektorátu užil své. Absolvent vojenské akademie v Hranicích a pozdeji príslušník 33. stíhací letky v hodnosti porucíka utíkal pres Madarsko tak neštastne, že jej v Budapešti zatkli a na tri mesíce zavreli. Pak byl vrácen na Slovensko, ale i odtud prchl.

Útocil, i když letoun horel

Zastavil se až v Sýrii a vstoupil do cizinecké legie. A pak už ho cekala cesta do ceskoslovenské armády v zahranicí. Za svou vlast nebojoval dlouho. Sedmnáctý cerven 1941 si velení britského letectva vybralo pro bombardování elektrárny ve Francii. Akce skoncila krvavou bitvou: mezi 13 sestrelenými byl i Bryks. Ješte když jeho letoun horel, útocil na neprítele.
"Nekolik minut poté se v kabine objevil cerný kour, který mi znemožnil kontrolu prístroju. Krátce nato vypukl ohen v kabine," lícil bitvu Bryks po návratu ze zajetí. V nem (nebo na úteku) stráví zbývající ctyri roky války.
Popálen, bez bot, ale jinak kupodivu zdráv, pristál na poli. Francouzi v nedaleké vesnici mu dali staré civilní šaty, ale to mu nepomohlo. Nemci ho našli, zbili a poslali do zajateckého tábora. Bryksovi se však neco prece jen podarilo: zatajit svou identitu!
Kdo se bude probírat nemeckými archivy odsouzencu k smrti za války, najde dve jména. Jistý Ricks byl v Berlíne odsouzen k smrti provazem za pokus o útek stíhackou. Roku 1943 byl ve Varšave za úcast na odboji polských vlastencu odsouzen (rovnež k obešení) Josef Blaskiewicz. Obe jména byla smyšlená a vždy šlo o jednu a tutéž osobu: o Josefa Brykse.
Po nekolika pokusech o útek (jednou stíhackou Messerschmitt, dvakrát podzemním tunelem, jednou v becce na mocuvku) se totiž Bryks dostal do Polska, do štábu tamní podzemní armády. Když se Poláci spojili vysílackou s anglickými spojenci, domluvili dokonce jeho evakuaci do Británie.

Nemci mu pri výslechu probodli bricho
Akce však ztroskotala a Bryks byl zatcen gestapem. Když mu pri výslechu Nemci "domlouvali", probodli mu bricho a znicili ušní bubínek. Nedoslýchal až do smrti. "5. cervna 1943 jsem byl v cele strašlive zbit a kopán do bricha SS-Scharführerem Grünnem do bezvedomí," vypoví po návratu ze zajetí.
Nakonec (tentokrát pod jménem Bruno Sax) skoncil v blázinci, ale Nemci ho znovu dostali. Jeho poslední (válecný) pokus o útek vypadal takto: "24. brezna jsem se s kapitánem Wilsonem zúcastnil úteku tunelem, ale z tunelu jsem nevyšel, nebot pri úteku z budovy bylo na mne stríleno. Pri tomto úteku se dostalo celkem 87 zajatcu ven, ale 50 z nich bylo postríleno," vypoví po válce…
To už mu hrozí nové nebezpecí. Nemci odhalili jeho skutecnou identitu a poslali ho do Prahy, do obávaného Petschkova paláce, sídla gestapa. Opet mu hrozí smrt. Tentokrát ho muže tešit, že ho obesí rádne — pod jeho pravým jménem. Jenže prežije. Lágr, v nemž ceká na konec (života nebo války), osvobodí Americané a Bryks je hrdina. Doma i v Anglii. Ješte v zajateckém tábore si s ním zacne dopisovat jedna Anglicanka. Ted je tedy cas, aby si ji (podle všech zásad kýcovitých válecných románu) vzal za ženu, byli spolu štastni a meli spolu díte. Scenárista filmu Srdce v zajetí to evidentne nemel težké.

Bryks se prestehoval do Ceskoslovenska
Pak však Bryks udelá chybu: prestehuje se s rodinou do Ceskoslovenska. Po únoru 1948 sice Bryks zase rodinu rychle pošle za Lamanšský pruliv, sám to však už nestihne. Nejdrív dostane 10 let za pokus o útek pres železnou oponu a pak mu prictou dalších 20 let za údajný pokus o útek z veznice na Borech. Meli z neho strach.
"Josef Bryks byl hrozne tvrdý. Sám k sobe. Bylo v nem cosi nezlomného. V Leopoldove válcil s dozorci, držel hladovku, chtel do jiné trestnice. Dávali ho do korekce, ale neprestal. Nakonec ho poslali do Jáchymova, snad aby od neho meli pokoj," rekne pozdeji jeho kolega (z britského letectva i z ceskoslovenského vezení) Josef Šišpera.

Hrdinovi puklo srdce
Komunisté se mu mstí: nedovolí, aby peníze vydelané pri težbe uranu posílal své dceri do Anglie. Nakonec hrdina filmu Srdce v zajetí umre témer symbolicky: 12. srpna 1957 mu ve vezenské nemocnici uranového dolu Rovnost pukne srdce.
"Bryks zemrel a oni provádeli pitvu. Ríkali mi, a byli to zkušení odborníci, že v živote nevideli tak hrozný infarkt. Srdce puklo, jako by ho nekdo rozrízl skalpelem," vypoví po letech Bryksuv spoluvezen Zdenek Kessler. Komunisté se pomstili ješte i na príbuzných: nevydali jim mrtvolu, aby ji mohli dustojne pohrbít.
(S využitím materiálu Státního ústredního archivu Praha a archivu Jirího Rajlicha)

Další neskutecnou kapitolu o nalezení hrobu Josefa Brykse mužete nalézt zde


Ale ted uz k samotné keši. Úvodní souradnice vás privedou pred samotný pomník venovaný obetem první a druhé svetové války.




Na pametni desce Josefu Bryksovi najdes datum jeho umrti ve tvaru 11.8.19ab , jeho vek ve tvaru cd let a uplne na konci letopocet ve tvaru 199e.

Finalku hledej na nasledujicich souradnicich:

N 49° 40.(a+d+e)(b-a)(d-e)
E 017° 19.(a-c-d)(c+e)(b)

Pri vraceni prosim overte zda kes dostatecne drzi na svem miste..

English version of coordinates calculation:

Go to the plaque of Josef Bryks on the monument a find the date of his death in the form 11.8.19ab , his age in the form cd let and on the end of the plaque year in the form 199e.

Look for the final on following coordinates:

N 49° 40.(a+d+e)(b-a)(d-e)
E 017° 19.(a-c-d)(c+e)(b)

Please verify if the cache holds well on its place when returning.

OLGK

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] gb preaé gv cb hibyaraí cbzhžr f bgrieraíz [EN] ybbfr gur oynpx cvrpr gb uryc jvgu bcravat

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)