Barokní kapli na vyvýšeném míste nechal vystavet v roce 1720 majitel rešického panství Josef Antonín Rödern. Kolem kaple je dnes umístena skupina sedmi soch svetcu. Vznik vetšiny soch bývá kladen do roku 1777. Tento letopocet byl soucástí dnes již necitelných nápisu na podstavcích soch Jana Nepomuckého a Jana Sarcandera. Podstavce ostatních soch jsou poškozené, proto je možné, že další sochy vznikaly o neco pozdeji. Také jejich provedení je více ve stylu baroka.
Ke kapli se váže jedna stará povest:
Pouta v rešické kapli
Za jedné turecké vojny se dostal do zajetí jistý rytír z Rešic. V krutém trápení tam byl už radu let a vysvobození nepricházelo. Ve svém trápení prosíval vždycky úpenlive svatého Jana o pomoc a slíbil, že jestli se vrátí štastne zase nekdy do své vlasti, že mu vystaví k jedo pocte kapli. Když se jednou zase tak vroucne modlil, únavou usnul a tu se mu zdálo, že k nemu prišel svatý Ján, sundal mu pouta a povídá: "Vyslyšel jsem tvou prosbu, vlast svou zase uvidíš, ale nezapomen cos slíbil! A nyní neotálej a jdi!" Rytír se probudil, nikdo nikde - rozpomíná se na svuj sen a hle! Pouta, kterými byl vw dne v noci spoutaný, leží vedle neho na zemi, dvere žaláre jsou otevreny dokorán a on sám volný. Honem vstává - bere pota pres rameno a co muže utíká z vezení a z mesta pryc.Vedel, že ho budou stíhat a proto bez oddechu ve dne v noci utíkal, až prišel na druhý breh. Co se tak rozhlížel, uvidel v dálce za sebou pronásledovatele. Vedel, že bude ztracen, jak ho dostihnou. V úzkosti se znova zacal modlit ke svatému Jánu o ochranu. Vtom uvidel, že k nemu po mori rychle beží nejaký muž. Když se priblížil k brehu, videl rytír, že ten cizí muž stojí na bílém šátku a rukou že na neho kýve, aby k nemu na šátek skocil. Rytír nemeškal, priskocil z brehu k nemu na šátek a mrknutím ocima byli oba na druhé strane za morem. Tam mu dal cizinec chleba a ukázal mu cestu, kudy by mel jít dál a s pripomenutím, aby nezapomnel na slib, se zase ztratil. Byl to asi zase svatý Ján. Tak se rytír po dlouhém putování prece jen dostal do vlasti a slib svuj splnil. Dal vystavet v Rešicích kapli k pocte svatého Jána a pouta, které sebou z Turecka donesl, povesil v ní na oltár na památku. Nyní už tam nejsou, ale naši dedové se na ne chodili dívat.
Obec Rešice se nachází v severozápadním okraji okresu Znojmo, 35 km severne od nej a 11 km západne od Moravského Krumlova. K Rešicím patrí i osada Kordula, situovaná v severozápadní cásti obce. 4 km severne od obce se rozprostírá Jaderná elektrárna Dukovany. Obec leží v nehlubokém dolíku Hrotovické pahorkatiny, která je soucástí Ceskomoravské vysociny. Výraznou dominantou obce je kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1720. První zmínka o obci se datuje k r. 1358. Dalšími významnými stavbami jsou stará škola, nový kulturní dum a památník významných obcanu Rešic. Je to Adolf Opálka, major pechoty in memoriam, hrdina ceskoslovenského odboje, jeden z aktéru atentátu na Heydricha. Kulturní dum nese jeho jmého a je tam také umístena výstava o jeho cinnosti. Dalším význacným hrdinou je František Pospíšil. V tesné blízkosti obce se nachází "Klidová oblast Rokytná", sloužící k rekreaci a odpocinku v nádherném romantickém a malebném prostredí údolí reky Rokytné. Puvodne byla obec nazývána Ryšice.
Skrýš:
Je opravdu hodne malá, není v ní místo na žádné predmety. Není v ní tužka - nutno mít svou! Prosím nepoužívejte ani razítka, ani nálepky! Pri ukládání s citem - méne je nekdy více!
Autor se obcas nachází pod kaplickou v c.p. 90.
