DOMANÍN
Nejstarší
dejiny:
První písemná
zpráva o existenci obce pochází z r. 1367. Jsou zminovány dvur a
obec téhož jména v majetku rytíre Franka ze Zeline, pozdeji
Jana Podkovicky z Domanína a ze Lhoty, dalšími vlastníky
byli rytír Petr z Miletína a trebonský klášter (kronika obce
uvádí, že Domanín náležel od r. 1307 klášteru
mnichu augustiniánu), po zrušení kláštera císarem
Josefem II. pripadl Domanín vlastníku trebonského panství Janu
Nepomuku ze Švarcenberka.
Ve 14. a15. století se krajina kolem Domanína výrazne mení
zakládáním nových rybníku, vysoušením zamokreného území je
získávána puda vhodná k polnímu hospodarení. V kronice nacházíme
zápis, že za husitských válek byla vesnice nekolikrát
vypálena. Také v prubehu tricetileté války ji údajne stihl podobný
osud, kdy „vetšina lidu byla povraždena a hladem
umorena”. Roku 1866 postihla Trebon a okolí cholera, kterou
sem zavleklo pruské vojsko. Protože Domanínu pripadla
povinnost vojáky pohostit, zrejme se místní lidé touto chorobou
nakazili.
Vzácné
památky:
V kronice nacházíme zápis o tom, že obec postavila (rok
dokoncení stavby chybí) novou kapli a od trebonského
kláštera obdržela pro ni darem obraz. Na jedné strane
tabulového obrazu ceské malírské školy ze 14. století bylo
„Kladení Krista Pána do hrobu” a na strane druhé
„Tri svatí otcové”. Protože casem hrozilo
nebezpecí zrícení klenby kaple, navíc bylo známo, že obraz má
znacnou cenu a v kapli mu hrozí zcizení, rozhodl obecní výbor
odevzdat jej do majetku csl. státní obrazárny. Došlo k tomu
v r. 1921 v Praze, kam vzácné dílo odvezl tehdejší starosta
Jakub Martínek v doprovodu profesora Josefa Pospíšila a
rolníka Fr. Maška. Soucasne získal od Ministerstva
školství a národní osvety príslib postavení nové kaple, do
níž bude porízena kopie odevzdaného obrazu - vše
nákladem ministerstva.
Kaple byla postavena v r. 1924, cástku více než 100 000 Kc
uhradilo ministerstvo. Stavbu provedla firma Smrž z Trebone.
Pametní list o této stavbe, sepsaný kronikárem Františkem
Trnkou a podepsaný nekolika místními rodinami - Štíchu,
Macku, Cupitu, Cepáku a dalšími - byl uložen do zdiva v
kapli na levé strane u vchodu za kropenkou.
Hrbitovní kostelík sv. Jiljí je prvne uváden 1515. Puvodní kostelík
byl gotický. V letech 1574-1576 byl rozšíren Janem Vlachem.
Z té doby zbyly na vnejším zdivu zbytky sgrafit. Kostelík
byl puvodne bez veže, která byla pristavena v r.1776 v
barokním stylu. Z vnitrní nástenné výzdoby je nejvýznamnejší
freska z r.1588 od T. Tesla, zpodobnující dominátora Viléma z
Rožmberka s jeho dvema manželkami. V letech 1784-1876 byl
používán jako hrobka pro Schwarzenberskou rodinu.
Novým místem pro pochovávání zesnulých clenu šlechtického
rodu se stala Schwarzenberská hrobka Božského vykupitele. Byla
postavena v novogotickém slohu za pouhé 2,5 roku v letech 1875-1877
pod vedením autora Damitia Devoratzkého a nejen díky založení
na mokrém podloží je technickým unikátem.
Soucasnost:
Domanín je
dynamicky se rozvíjející obec s vrcholící prípravou na výstavbu
lázenských objektu na brehu Opatovického rybníka. Krome výše
uvedených pametihodností Vám muže nabídnout hezkou náves se
dvema rybnícky na križovatce cyklostezek a pro turisty
príjemné posezení v Jihoceské Hospudce s letní terasou.
