EN - in English
This cache brings you on the hill with very nice view to the CZE/DE border with 3 km wide defile of Vseruby separating Sumava from Cesky les. The CZ listing below describes Mr. Emil Tsida - outstanding native of Kdyne - who liked this place and history of his monument which was destroyed during II. world war.
Be careful about small rock nearby and not to fall down!!! You do not need to risk or use any accessories.
CZ - hezky cesky
POZOR! dávejte pozor at nespadnete ze skalky, keš je prístupná bez potreb jakéhokoli riskování a pomucek.
Tato keška vás zavede na vrchol kopce Ráj nedaleko Kdyne, který se v minulosti stal oblíbeným cílem nejen Emila Tšídy.
Památník, které zde naleznete byl odhalen 28. zárí 2009. Puvodní památník – deska s reliéfem Emila Tšídy od akademického sochare Vojtecha Šípa - zde byla slavnostne odhalena na kamenném podstavci 8. kvetna 1927. V roce 1939 byl kamenný podstavec ve válecných letech rozebrán a deska naštestí zachránena. Mužeme ji videt v rozhledne na Rýzmberku.
Kdynský rodák Emil Tšída se po ucebních cestách do Vídne a Ceských Budejovic v Plzni zaradil mezi cesky cítící vlastence. Zpíval v plzenském Hlaholu i Remeslnické besede. Podle rodokmenu meli pritom i prímé bratrance v Nemecku a v Uhrách. Ve svých jednadvaceti letech odchází do Kdyne, aby prevzal se svým bratrem Ludvíkem po otci továrnu na strojní vyšívání. Tretí z bratru, Ferdinand Tšída, byl 14 let starostou mesta Kdyne a zasloužil se mimo jiné o privedení železnice a vybudování železnicní stanice. Protože doma se mluvilo spíše nemecky, Emil Tšída zacal používat ceský jazyk až ve škole. Když se vracel do Kdyne s odhodláním ujmout se výroby strojního vyšívání a pusobit mezi lidmi i proti germanizaci obyvatelstva, nenacházel u otce v tomto podporu. Jak píše: „Když pak otec zahlédl ceské úctování synovo, zabedoval, že závod jde vstríc jisté zkáze.“ Závod však naopak zacal vzkvétat.
Vedle svého vlastního podnikání Emil Tšída venoval všechen svuj odborný um a píli verejné práci. Hned po svém príchodu do Kdyne se zapojil do cinnosti kdynského Sokola a již v roce 1884 byl zvolen starostou.
V roce 1886 stál u kolébky župy Plzenské a byl také jejím zástupcem na výboru COS. Když se utvorila župa Šumavská, byl od roku 1913 jejím starostou. V roce 1914 se odstehoval po prodeji továrny zpet do Plzne, kde bydlel v dnešní Goethove ulici. Emil Tšída se zasloužil o spolecenský rozvoj Kdynska. Byl jedním z tech nadšencu, kterí dokázali uskutecnit myšlenku výstavby kdynské sokolovny. Slavnostní promluva pri otevrení dvorany této sokolovny byla na Kdynsku jeho posledním verejným vystoupením. Za nekolik mesícu na to umírá v Praze.
Vdecní sokolové a Kdynané odhalili již 8. kvetna 1927 za úcasti tisícu lidí Emilovi Tšídovi pomník zde na vrchu Ráj. Ten zde vydržel až do obsazování Sudet. V té dobe byl ponicen. Je smutné, že viníkem byli v té dobe naši spoluobcané, byt nemecké národnosti. Emil Tšída si tento kopec zamiloval. Podle vypravování zde mel vojenské ležení Prokop Holý v bitve u Domažlic.
Dole na obrázku mužete videt Všerubský prusmyk oddelující Šumavu od Ceského lesa, první kostelík vedle rybníku patrí Všerubum, ten za ním je již v Eschelkamu v Nemecku
Zajímavostí je však více:
- podle vypravování zde mel vojenské ležení Prokop Holý v bitve u Domažlic
- s.schrek, owner této kešky bydlí ve Kdyni v ulici Bratrí Tšídu
- pokud dáte dohromady první písmena slov názvu této kešky, dostanete jméno desátníka v záloze, pana Vojtecha Reta, který byl nedaleko odtud umucen nacisty ve veku 38 let. Jeho rodina nechala na míste kde byl nalezen postavit drevený kríž…Tento památník naleznete pod samotou Pranty, když se odtud vydáte smerem na sv. Annu na Tanaberku
Scan logbooku, který zmoknul, zplesnivěl, ztrouchnivěl a celý se rozpadal můžete najít ke stažení ve formátu .pdf a zavzpomínat