Rozhledna
Nápad postavit na vrcholu Výhonu rozhlednu se zrodil v hlavě turistických nadšenců někdy kolem roku 2004. Realizace nápadu se nakonec s nadšením chopilo město Židlochovice a už v roce 2006 byla vypsána architektonická soutěž. Z 15 variantních návrhu byl vybrán projekt brněnského architekta Pavla Jury, který kladl velký důraz na soulad stavby s okolní krajinou a přírodou. A je pravdou, že čím více se k rozhledně budete přibližovat, tím více se vám bude líbit. Od čeho je pak odvozeno její jméno, Akátová věž, je na první pohled jasné. Celá stavba, okolní doplňky i ukazatele jsou vytvořeny právě z akátového dřeva. Samotná výstavba probíhala od dubna do srpna v roce 2009 a v rámci projektu Výhon, turistický okruh s rozhlednou byla otevřena 1. srpna 2009. Dnes tak můžete z vrcholu podniknout výstup po 76 schodech do "závratné" výšky 369,5 metru. V roce 2010 pak byly na výhledové plošině rozhledny umístěny tabulky s informacemi o rozhledu. Bohužel vsak byly i s dveřmi (sic!) brzy ukradeny (ať zlodějům uhnije ruka) a v současné době znovu nahrazeny. Snad nám na této celoročně zdarma přístupné vyhlídce dlouho vydrží.
Výhled, aneb co uvidím po vystoupání nahoru
Na severu můžeme rozeznat zvlněné vrcholky Drahanské vrchoviny, o něco blíže Pracký kopec se siluetou Mohyly míru. Oproti tomu jih nabízí pohled na klidnou hladinu Novomlýnských nádrží s na pozadí ležící Pálavou. Při dobré viditelnosti Akátová věž umožní i východní pohled na Bíle Karpaty. Směr na Brno oproti tomu ukazuje roztroušené vesnicky jižní Moravy i barevnou mozaiku polí a luk a během dobrého počasí je možné spatřit Brno a jeho dominanty - až v dálce totiž rozeznáme Špilberk i Petrov, Hády i nedaleké Bohunice. Pro milovníky vyhlídek a rozhleden je tu také jedna specialita - na obzoru je totiž také možné rozeznat rozhlednu Babí lom u Lelekovic.
Hláska Teritoriální radiační hlásné sítě
Jestliže vylezete na vrchol rozhledny a zadíváte se směrem na jihovýchod, uvidíte asi ve vzdálenosti 50m betonovou desku. Vydáte-li se k ní, zjistíte, že se úzkou škvírou dá protáhnout dovnitř (velmi obtížné). Tato stavba mela pravděpodobně sloužit jako součást protiradiační ochrany (viz.
Kafélanka), což je označení pro systém pozorovacích stanovišť, která mela v případě války monitorovat jaderné nebo chemické útoky. Byla budována většinou na místech s dobrým výhledem na předpokládané cíle (města). Veškeré vybavení bylo do úkrytu navezeno až při zahájení bojového provozu, dnes je tak v bunkru prázdno. Jediná místnost úkrytu sloužila jako pracoviště velitele družstva, ostatním členům sloužila pouze pro ukrytí během útoku. Případný naskladněný materiál, potraviny na několik dní a zařízení nutné pro provoz krytu zabralo spoustu místa, podmínky uvnitř byly velice stísněné. Podrobně o úkrytu typu ÚŽ-6 si můžete přečíst na stránce
Fortifikace.net.
Keš je součástí série České kopečky, kde si za každý odlovený vrcholový kousek můžete do statistik přidat příslušný kousek skládačky.
GeoPuzzle
České kopečky.