-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cache se nachází poblíž vrcholu kopce Klapice, v severovýchodním cípu CHKO Ceský kras. Tato botanicky významná lokalita je dukazem, že i v Praze existují místa, kde se neválejí odpadky a nepotkáte zde cloveka.
NECO O KLAPICI:
Území kolem pražské ctvrti Radotín lze bez prehánení nazvat jedním z prírodne nejpozoruhodnejších koutu republiky, který svou biodiverzitou predcí leckterý národní park. Oblast je tvorená silurskými a devonskými vápenci a tvorí jednu z posledních výsep Ceského krasu (dále na severovýchod se vápence vyskytují ješte v Prokopském údolí, nejzazším vápencovým ostruvkem jsou Branické skály). Toto území je velice clenité, s radou kanonovitých údolí a skalních výstupu, což umožnuje výskyt mnoha cenných biotopu s neobycejne velkým množstvím vzácných rostlin a živocichu.
Na rozdíl od slavných a oblíbených chránených míst v okolí, jako jsou Radotínské skály nebo Radotínské údolí, je prírodní rezervace Klapice prakticky neznámá. Nevede sem totiž žádná významnejší cesta. A to je dobre.
Vrch Klapice je strmý zalesnený vápencový ostroh nad meandrem Šachetského potoka, se 345 m n. m. jedno z nejvýše položených míst v této cásti Prahy. V území se nachází nekolik malých opuštených stenových lumku, které odkrývají významný geologický profil a jsou významnými nalezišti zkamenelin.
Nejstrmejší svah je orientovaný k jihu, což umožnilo vznik xerotermního bezlesého spolecenstva, v kterém se na jediném míste v Praze vyskytuje silne ohrožený len žlutý (Linum flavum). Spolu s ním zde roste napr. devaterník šedý (Helianthemum canum) – rovnež silne ohrožený, a vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa).
Nad strmými svahy pri vrcholu se nachází velmi pekná, druhove bohatá drínová doubrava, na prechodu lesa a lesostepi je možno najít nekolik vzrostlých exempláru teplomilného dubu pýritého (Quercus pubescens), tzv. šipáku (pozná se podle chlupatého rubu listu a letorostu). Z dalších pozoruhodných rostlin se tu vyskytuje napr. tremdava bílá (Dictamnus albus), oman srstnatý (Inula hirta), hvezdnice chlumní (Aster amellus), hvezdnice zlatovlásek (Aster linosyris), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), cernýš hrebenitý (Melampyrum cristatum), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), penízek horský (Thlaspi montanum), huseník strelovitý (Arabis sagittata), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), belozárka vetevnatá (Anthericum ramosum), drištál obecný (Berberis vulgaris), drín jarní (Cornus mas), ostrice nízká (Carex humilis), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), prvosenka jarní (Primula veris) a další (tento seznam není opsán z literatury, všechny druhy byly zjišteny autorem cache).
Klapice je rovnež velmi významnou lokalitou hmyzu, zejména motýlu. Je možno zde nalézt i našeho nejvetšího brouka roháce obecného. Z dalších živocichu je možno jmenovat pozoruhodný výskyt mloka skvrnitého, z ptáku datla cerného, jestrába lesního, krahujce obecného, strakapouda malého, lejska cernohlavého a mlynaríka dlouhoocasého, ze savcu pak plšíka lískového a jezevce lesního.
NECO K CESTE TAM:
Cestu ke keši doporucuji zacít v Cerné rokli v meandru Šachetského potoka. Pujdete-li asfaltovou cestou od autobusové zastávky V Sudech, narazíte po cca 1 km cesty na první stavení, poblíž kterého cestu podtéká prítok Šachetského potoka. Svah po levé strane je masiv Klapice. Na mustku cesty pres potok se podívejte doleva a uvidíte za potokem vysoký smrk – u nej zacínají dve pešiny (jedna doleva, jedna doprava) vedoucí vzhuru do strmého kopce (souradnice tohoto místa viz ADDITIONAL WAYPOINTS; prekonání potoka není obtížné, jen pozor na koprivy). Vydejte se po pravé pešince. Pešina vás povede zhruba po ¾ délky trasy a uvidíte z ní nejhezcí cást území.
Nechodte sem za tmy – krome toho, že byste z toho nic nemeli, byste taky mohli spadnout do velmi nepekné hloubky...
Cesta je fyzicky nárocná, vrele doporucuji pevnou obuv. Mejte na pameti, že se nacházíte v prírodní rezervaci – HLAVNE NIC NETRHEJTE, chovejte se tiše, nerozdelávejte ohen. Držte se pešinky co nejdéle, nepodporujte erozi beháním po okolních svazích! Pri snehové pokrývce muže být prístup ke kešce i její nalezení obtížnejší.
CEHO SI PRI CESTE VŠiMNOUT:
Na Klapici je hezky vždy, nejvíce ale ve vegetacním období. Zkuste být pozorní a nevšímat si jen své GPSky, stojí to za to.
Brzy zraja se obsypou žlutými kvety koruny drínu, podrost zmodrá kvety podléšek. Nedlouho poté rozkvetou stovky petrklícu, z méne nápadných bylin je možno spatrit bíle kvetoucí penízek horský.
Brzy na jare zacínají kvést také žive zelené podkovovité trsy ostrice nízké a tráva pechava vápnomilná (Sesleria caerulea). Ta patrí mezi dealpinské druhy, jejichž prirozené centrum rozšírení leží nad horní hranicí lesa. V dobe ledové byla zatlacena z vyšších poloh pahorkatin do podhurí, kde dnes prežívá jako glaciální relikt, zpravidla na bezlesých severne obrácených skalách.
Nejhezcí je zde asi zacátek cervna, kdy krome rady dalších druhu zacíná kvést také zdejší „královna kytek“ a vubec jedna z nejkrásnejších ceských rostlin – tremdava bílá. Patrí do príbuzenstva citroníku a její veliké, neprehlédnutelné, purpurove žilkované kvety silne, prímo omamne citronove voní. Vune bývá za horkých dnu tak silná, že výpary silic se prý dají i zapálit (osobne si ovšem myslím, že jde o poveru). NEDOTÝKEJTE SE TREMDAV! Podobne jako bolševník velkolepý obsahuje tremdava fototoxické furanokumariny, které po kontaktu s pokožkou a oslunení vyvolávají bolestivé a nehojící se spáleniny. Rostlina tak ztrestá každého, kdo by chtel její krásu nicit.
Navštívíte-li Klapici zhruba od konce cervna do zacátku zárí, budete mít možnost spatrit zdejší nejvetší vzácnost – len žlutý. Rozkvétá na xerotermním jižním svahu pod pešinkou, díky zárive syte žlutým kvetum ho neprehlédnete. Z dalších rostlin máte možnost videt napr. bíle kvetoucí belozárku vetevnatou, plazivé porosty modrokveté kamejky modronachové, kuriózne vypadající cernýš hrebenitý nebo omany s velkými žlutými úbory.
V srpnu a zárí vykvétá hvezdnice chlumní, príbuzná pestovaných aster, v zárí a ríjnu pak rozvíjí své syte žluté úbory poslední ze zdejších klenotu – hvezdnice zlatovlásek.
Cache je ukryta jednoduše, není treba nic rozrýpávat!
Additional Hints
(Decrypt)
xbera - qhgvan