Památné stromy
 Mesto Brno je jedno z mála mest Ceské republiky, které je obklopeno rozsáhlými plochami lesu a stromy, z nichž mnohé jsou chráneny státem. Stromy chránené státem – památné stromy – se vyskytují nejen v okrajových cástech mesta, ale i prímo v jeho centru, kde sdílí težký údel s mestským prostredím.
Za památné stromy je možné prohlásit stromy, jejich skupiny nebo stromoradí, které vynikají svým vzrustem nebo vekem, tvorící významné krajinné dominanty, zvlášte cenné dreviny i nepuvodních druhu a v neposlední rade i dreviny historicky cenné, které jsou památníky historických událostí nebo se k nim vztahují ruzné povesti a báje.
Pri výberu stromu za památné je nutné zvážit jak duvody pro jejich ochranu, tak zdravotní stav a možnost dalšího vývoje. Za památný lze prohlásit i strom již odumrelý nebo torzo stromu. Mezi stromy, které v meste Brne nesou nejdéle status „památný“, patrí od roku 1979 napr. platan javorolistý v areálu FN Brno U sv. Anny. Od té doby byla na území mesta Brna vyhlášena rada dalších stromu, skupin ci stromoradí, mezi posledními dub letní na ulici Vídenské v roce 2004.
Památné stromy je zakázáno poškozovat, nicit a rušit v prirozeném vývoji, ale to samozrejme platí i pro ostatní dreviny, které nejsou chráneny státem. Každý památný strom má své ochranné pásmo, ve kterém není povolena žádná pro památný strom škodlivá cinnost.
Veškeré stromy, které byly na území Ceské republiky vyhlášeny za památné, jsou evidovány v ústredním seznamu Agentury ochrany prírody a krajiny CR v Praze. V terénu jsou tyto stromy oznaceny cedulkou s malým státním znakem CR a nápisem památný strom ci skupina památných stromu, jež muže být doplnena informacní tabulí s údaji vázanými k temto exemplárum.
Dub letní na Moravském námestí
Název: dub letní (Quercus robur) (kremelák)
Celed: bukovité (Fagaceae)
Datum vyhlášení: 27.06.1985
Obvod kmene: 420cm (ve výšce 130cm nad zemí v roce 2006)
Výška: 25m
Vek: 170+
Na Moravském námestí v okružním parku najdeme nejkrásnejší památný dub mesta Brna. Tento statný strom je dominantou parku, který vznikl za pevnostním valem mesta. Dríve zde byly lipové aleje zpríjemnující lidem nedelní procházky za hradbami. Po postupném bourání hradeb (1809 –1859) zde zacal vznikat okružní mestský park. Dub se nachází nedaleko dnes již zborené Tišnovské brány. Svými rozmery dává tušit, že je zde více než jedno a pul století. Vzrostlý dub poskytuje potravu a azyl pro více než pet set živocichu, a proto je právem nazýván Otcem lesa. Dubu si již po staletí lidé vážili, proto i my projevme úctu tomuto stromu. Ochranné pásmo je tvar kruhu o polomeru 13,4 m ve kterém není povolena žádná pro strom škodlivá cinnost. Stárí stromu je približne 170 let.
 Dub letní (Quercus robur), cesky též kremelák, je mohutný listnatý strom z celedi bukovitých. Prirozene se vyskytuje v Evrope a Malé Asii, na Kavkaze a nekterých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhurí, kde muže vytváret doubravy nebo rust jako solitér. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní vetve. Jeho koruna je mohutná, nepravidelne a mohutne rozložitá, protáhlá smerem nahoru. Borka je tmavošedá, hrube rozpukaná. Listy jsou obvejcité, nepravidelne perenolalocnaté, na bázi srdcite ouškaté. Obcas trpí padlím. Kremelák kvete v dubnu až kvetnu. Kvety jsou jednopohlavné, samcí kvetenství má charakter jehned na lonských vetévkách, samicí jehnedy rostou na letorostech. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v cíšce. Stopka je 3-7 cm dlouhá. Dub letní dorustá výšky až 45 metru. Roste v témer jakémkoli typu pudy vcetne píscité, darí se mu i na vlhkých hlinitých pudách. Má hluboké koreny, které mohou tvorit spojení se spodní vodou, proto bývá casteji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimorádne odolný proti vetru. Kremelák roste velmi pomalu, zralého veku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhoveký, muže se dožít i 1500 let. Lépe snáší strídání podnebí než dub zimní.
Jírovec madal v parku na Rooseveltove
Název: Jírovec madal (Aesculus hippocastanum)
Celed: jírovcovité (Hippocastanaceae)
Datum vyhlášení: 5.10.2007
Obvod kmene: 320cm (ve výšce 130cm nad zemí v roce 2007)
Vek: 150+
Jírovec madal nebo také kaštan konský (Aesculus hippocastanum Linné) je statný opadavý listnatý strom. Dorustá výšky až 25 metru s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o prumeru kolem 2 m. V mládí má hladkou tmavošedou borku, která je pozdeji cernavá, na lomu cervenohnedá a olupuje se v malých šupinách. Kvete v kvetnu, cervnu nebo v cervenci. Kvety jsou usporádány ve vzprímených, hustých, bohatých až 30 cm dlouhých latách. Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a cervenými skvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Príbuzné druhy kvetou cervene ci ružove. Pupeny jsou velké a lepkavé. Listy jsou vstrícné, dlanite složené, peti až sedmicetné, dlouze rapíkaté. Lístky jsou podlouhle obvejcité, nestejne zubaté, na rubu na žilnatine rezave chlupaté. Mohou dorustat délky 10 až 25 cm. Plod je až 6 cm velká, ostnitá, svetle zelená tobolka s 1 až 3 tmave hnedými semeny známými jako kaštany.
 Krome toho, že je strom hojne pestován jako okrasná rostlina parku a alejí, používalo se barvivo, které obsahují jeho listy, kura a slupky plodu, k barvení látek. Jeho nektar je bohatý na cukry, proto se jedná o duležitý strom pro vcelare. Nezralé plody obsahují saponiny, ve vetším množství jsou jedovaté. Užívaly se v lidovém lécitelství pro výrobu mastí. Drevo je využíváno ve stavebnictví a k výrobe nábytku. Využití dreva v našich podmínkách nepripadá v úvahu, protože starší stromy (v parcích) bývají napadené drevokaznými houbami.
Keš
Tato krátká multikeš vám ukáže dva krasné památné stromy v centru Brna.
Žádný dlouhý výlet to není, víc než 500m celkove neujdete.
English description here:
Stage 1 - Dub letní na Moravském námestí
 N 49° 11.972 E 016° 36.439
Stojíte pred památným dubem u kterého je cedulka, zde zjistete:
A = tretí císlice za 1.odrážkou (19A5)
B = první císlice na posledním rádku (Kounicova B7)
C = poslední císlice na posledním rádku (200C)
Stage 2 - Jírovec madal v parku na Rooseveltove
N 49° 11.865 E 016° 36.597
Stojíte pred památným jírovcem u kterého je cedulka, zde zjistete:
D = prostrední císlice za 4.odrážkou (1D0)
E = první císlice za 3.odrážkou (E,90)
F = ctvrtá císlice za 1.odrážkou (200F)
Pokud cedulka chybi (obcas ji nejaky vandal znici), muzes zjistit potrebne udaje jinak.
V parku stoji na nízkém kvádrovém kamenném podstavci bronzová portrétní socha Jiřího Mahena
v nadživotní velikosti. Jdi k ní a najdi na zadní straně jejího podstavce dva nápisy:
D = počet písmen posledního slova (to nejvíc v pravo končící na písmeno "A")
E = rozdíl dvou číslic (první mínus druhé)
F = první číslice (číslice není celé číslo)
Final
 N 49° 11.ABC E 016° 36.DEF
Nyní stací dosadit do vzorce a vydat se pro keš. Snažte se prosím odlovit nenápadne a vrátit keš zpet tak, aby nebyla z dálky videt.
Velice vhodné jsou pro odlov víkendy a nocní hodiny, kdy vsude neni tolik lidi.
|