|
27. ríjna 1909 byl zahájen provoz na jednostopé trolejbusové trati mezi konecnou zastávkou tramvaje na Pražském predmestí a hrbitovem Svaté Otýlie. Na trati dlouhé 1,6 km byly ctyri zastávky : Delostrelecká kasárna, Jatky, Akciový pivovar a Hrbitov Svaté Otýlie. Doprava byla zrejme úspešná, nebot provozovatel již v roce 1911 zakoupil druhý trolejbus (elektrobus) od firmy Stoll za 18 000 K. Náklady na vedení byly 50 000 K a cena jízdného 12 haléru. Pokud byly provozovány dva trolejbusy, provoz se neobešel bez problému. Ridici museli pri míjení zastavit a vymenit si navzájem kabely od vozícku. Nekdy kabel ridici vyklouzl z ruky a díky sklonu ridici vozík ujel. Ridici nezbylo nic jiného než pro vozík dojít a prinést jej na své místo. Trolejbusy byly garážovány v tramvajové vozovne a zpocátku byly na trasu dopravovány po vlastní ose, taženy párem koní zasílatelské firmy Antonín Ferus.
První ceskobudejovický provoz skoncil krátce po vypuknutí 1. svetové války - již 1. srpna 1914. Oba vozy byly zrekvírovány pro armádu a trolejové vedení odstraneno. Elektrické zarízení trolejbusu bylo nahrazeno výbušným motorem, takže z nich nakonec byly autobusy. (podle pametníka jeden z nich skoncil kdesi u Lvova) Šlo o nejmodernejší vozy firmy Daimler-Mercedes-Stoll, mající množství prvku prevzatých pozdeji autobusy - rám, rízení, závesy kol a pérování. Zrejme proto byly odvleceny za 1. svetové války na frontu.
Druhá šance pro trolejbusy prišla 1938, kdy Jihoceské elektrárny zacaly uvažovat o jiné doprave než tramvajové. Tato druhá príležitost se zacala naplnovat ale až v roce 1947, kdy Jihoceské elektrárny podaly na ministerstvo dopravy "Žádost o zarazení trolejbusu do dvouletého plánu". V rozpoctu z konce roku 1946 se pocítalo s 30 km trolejového vedení, postavení 3 meníren o napetí 600V a 12 dvouosými trolejbusy Praga TB2 v cástce 18 mil. Kcs. Celkový rozpocet byl 60 mil. Kcs, z toho se v roce 1947 melo proinvestovat 33 mil. a v roce 1948 pak 27 mil. Kcs. Trolejbusy Praga však nebyly k dispozici, protože Pragovka nestacila obnovit provoz po bombardování. Trolejbusy Škoda a Tatra nestacily, proto byly v roce 1948 zakoupeny 3 trolejbusy Vetra puvodem z Francie s elektrovýzbrojí CKD a o rok pozdeji dalších 9 trolejbusu Vetra - CKD.
Pokles zájmu mest o provozování trolejbusu byl zpocátku nenápadný a trolejbusy jezdily skoro stejne až do pocátku 60. let. Jistý vliv na tento trend mel dovoz levné nafty z tehdejšího SSSR a také zacaly chybet náhradní dily. Tatra Smíchov a Škoda Plzen vyrábely trolejbusy již jen jaksi príležitostne v malých sériích, takže oproti autobusum se trolejbusy staly 2 až 2,5x dražší. Až prudký rust cen ropy v letech 1974-1980 zpusobil, že se zacalo opet premýšlet o dalším návratu trolejbusové dopravy.
Nástup autobusové dopravy. První linka byla uvedena do provozu 8. zárí 1951 na trati Stalinovo nám. - Mladé. Puvodne byla oznacena písmenem "F", po sloucení a zmene oznacení linek trolejbusu byla oznacena císlem "5" (1 až 4 byly linky trolejbusu). Významné bylo zavedení autobusu od hrbitova do Nemanic od 1. lena 1958. Do té doby se do Nemanic chodilo pešky od hrbitova, kde koncil trolejbus c. 2. Od pocátku zajištovaly autobusovou dopravu vozy Škoda 706 RO se zvláštními SPZ napr. NF 21-50, NF23-13 atd. (NF neznamenalo "Národní fronta", ale byla to centrálne pridelená SPZ pro všechny nákladní vozy a autobusy v regionu, osobní auta v našem regionu mela SPZ zacínající od "O", motorky "M", vlecné vozy "V", traktory "T", dle vzoru ze SSSR) Motor 706 RO byl šestiválcový diesel o obsahu 11 781 cm3, výkon 107 kW/1800 otácek.
Od roku 1978 zacaly ve meste jezdit známé kloubové Ikarusy 280 a po roce 1981 autobusy Karosa B 731. Tak mohly být od roku 1982 vyrazovány staré ŠM 11. Ikarus 280 byl první kloubový autobus madarské výroby. Motor mel obsah 10 690 cm3 a výkon 161,7 kW/2200 otácek/min. Ikarus sloužil co mohl, prvne v Praze v roce 1977, naposled v Tábore v roce 2007. Budoucnost ale patrí nízkopodlažním autobusum. V roce 1998 to byly Karosa Renault City bus 12 m, od roku 2002 polské Solaris Urbino 12 a nejnovejší kloubový Irisbus Citelis 18.
Tretí návrat trolejbusu do Ceských Budejovic zapocal v prosinci 1987 prípravami stavby vozovny a pokracoval o rok pozdeji osazováním sloupu v roce 1989 instalací prvních trolejí. Pocítalo se se ctyrmi menírnami s provozním napetím 750 V. Poslední rozšírení, které mohli budejovictí zaznamenat, bylo k 22. listopadu 2007 povolením zkušebního provozu na trati z Vltavy do Ceského Vrbného (trolejbus kolem Globusu).
A chcete-li pokracovat, tak už k vlastní kešuli. Budete potrebovat zjistit následující informace, které vás dovedou k prvnímu cíli. Obligátne doplnujeme upozornení, že na výchozích souradnicích kešuli hledat nemusíte. Samozrejme zde najdete sídlo Dopravního podniku a vozovnu autobusu.
Hodnotu pro písmeno "A" zjistíte tak, ze od hodnoty císla linky, která obstarává spojení mezi Borkem a tocnou na Papírenské ul., odectete hodnotu "D".
Hodnotu pro "B" získáte až zjistíte císlo linky, která koncí v zastávce Dobrá Voda, tocna.
Pro písmeno "C" je potreba zjistit počet trolejbusových linek v roce 1951.
Pro získání "D" stací opsat císlo té trolejbusové linky, která se otácí na nejsevernejší zastávce MHD.
Kolikátého září 1951 byla v ČB uvedena do provozu první linka autobusové dopravy? Máte hodnotu pro písmeno "E".
"F" získáte když najdete zastávku Větrná a zjistíte, která linka vás sem zaveze.
Všimněte si odznaku revizora s číslem 111 a zapište si, od kterého desetiletí se v ČB používal. V letopočtu 19X0 hledáte X, což se rovná "G".
Odpoved na tuto otázku na zastávkách asi nenaleznete, to ale neznamená, že k nalezení není. Pokud si vzpomenete, nebo se doctete, která linka v roce 2004 jezdila ze Suchého Vrbného do zastávky A.Barcala, budete znát chybející hodnotu pro písmeno "H".
Doplnením správných hodnot do níže uvedeného vzorce jste urazili velký kus cesty k nalezení indície, potrebné k posledním dvema úkonum a k cca 15 min. procházce. Indicii naleznete na souradnicích :
48° 56. ABC 14° DE.FGH
Pro prvního kacera, který úspešne dorazí do cíle, jsme do krabky pripravili tématickou FTF prémii, kterou v CB urcite dokáže zužitkovat. Prvotní obsah kešule dále tvorí : TB, GC, tužka, orezávátko a logbook #1.
Naší snahou je ryze tematická keš, tudíž všechny nálezce žádáme o držení obsahu na dané téma. V každém prípade budeme rádi za cisté logy i bez vkládání nic neríkajících zbytecností. Všem kacerum, kterí se za naší keškou vydají dekujeme a prejeme zábavné luštení a štastný lov.
Infomace jsme cerpali z knihy "100 let mestské dopravy v Ceskych Budejovicích". Vydal: Milan Binder v roce 2009.
www.milanbinder.cz
|