Opava historická
Pocátky osídlení Opavy a
jejího okolí sahají až do dob
pravekých. Vetšinou se jednalo o místa
nacházející se dnes v okrajových
cástech mestského celku. Procházely tudy
staré kupecké stezky propojující
Slezsko s dalekými oblastmi Evropy. Postupem doby se zde
zacala vytváret malá, postupne se
rozširující kupecká osada.
Samotná první zmínka o
Opave pochází z roku 1195, kdy v meste
krátký cas pobýval olomoucký
údelný kníže Vladimír.
Významnejší zpráva o Opave
pochází z roku 1224, kdy se poprvé
hovorí o meste. Od této doby se z mesta stalo
kulturní centrum. Význam tohoto mesta
dokládá skutecnost, že se ve meste
nacházela samotná mincovna.
Rozvoj mesta je spojen s kolonisty z nemecky
hovorících zemí, kterí prišli do
Opavy za vlády Premysla Otakara I. Na míste
zvaném Opavia spolu s místními obyvateli
vytvorili základní pudorysný plán
sídelního usporádání s
centrálními plochami tržišt –
námestími, ulicemi a hlavne opevnením –
hradbami. Hradební pás dál mestu jeho
charakteristickou podobu ve tvaru nepravidelného
oválu otevreného tremi branami, které
umožnovaly napojení na hlavní obchodní
cesty. Ze západní strany se mest otvíralo
branou zvanou Jaktarská, z jihu byl zajišten
další pruchod Hradeckou bránou a konecne k
severu se používala brána Ratiborská.
Všechny tri hlavní cesty se setkávaly
uprostred tehdejšího mesta, na jejich
prusecíku tak vznikl centrální
tržištní prostor, který známe pod
názvem Horní námestí. Jeho zhruba
trojúhelníkový tvar dokazuje prolnutí
všech trí hlavních smeru obchodních a
strategických stezek napojených na Opavu.
V roce 1318 vzniklo samostatné
Opavské knížectví, které bylo
svereno levobocní linii panovnické dynastii
Premyslovcu, kterí zde vládli až do poloviny 15.
století. Vládnoucím panovníkem byl
Mikuláš Opavský, nemanželský syn
Premysla Otakara II. Jeho sídlem byl nedaleký,
mohutne opevnený hrad v Hradci nad Moravicí. Mezi
další významné vládce tohoto
knížectví patrí syn Jirího z
Podebrad, a katolický velmož Karel, kníže z
Lichtenštejna.
Dominantou mesta byl mestský chrám Nanebevzetí
Panny Marie, který byl v poslední tretine 14.
století vystaven v monumentální gotické
podobe jako trojlodní bazilika s dvouvežím v
západním prucelí a petibokým
záverem na východní strane.
Další církevní památky se
již vážou k jednotlivým
církevním rádum – nemeckým
rytírum, minoritum, klariskám, dominikánum,
johanitum a po tricetileté válce i jezuitum a
františkánum. I mimo mesto se staví
církevní budovy, z nichž
nejznámejší je kaple stredovekého
založení, známá jako
Švédská kaple.
Od 16. století roste bohatství
meštanu. Duraz na osobní pohodlí a
reprezentaci, vedou k zásadním promenám jejich
domu. Klasické jsou mázhauzy, jejichž
príkladem je „Dum u Bílého
konícka“. Malované stropy se dochovaly v dome
„Boží koutek“. V 18. století
vrcholí tento meštanský prepych a jako dukaz
mohou posloužit paláce zámožných
rodin, které se dochovaly.
V 19. století prichází
radikální zmena. Hradby jsou bourány a
namísto nich vznikají nové parky.
Jediným pozustatkem opevnovacích valu je
„Ptací vrch“, což je pozustatek
jedné z puvodních delostreleckých bašt
/bastionu/, sníženou a s upravenými stenami,
který je korunována hudebním pavilonem.
Podél nového pruhu parku se komponuje okruh po vzoru
vídenské okružní jízdy –
Opavský „Ring“, který zahrnuje jak budovy
soukromé i verejné. Úplný plán
opavského „ringu“ však zustal nedokoncen,
jelikož se na nej nedostávalo hlavne financních
prostredku.
Behem první svetové
války se mesto stalo centrem nemeckorakouské
provincie Sudetenland, jelikož nemecké obyvatelstvo,
které predstavovalo vetšinu, nebylo ochotno
respektovat realitu nove vzniklého Ceskoslovenska. Situace
se stupnuje roku 1938, kdy se na základe Mnichovské
dohody stala Opava soucástí Nemecké
ríše. Dosavadní ceský spolkový,
kulturní a politický život byl nacistickou
mocí zcela zlikvidován. Ke konci války se
mesto stalo pevností a behem bojových operací
bylo nesmírne težce poškozeno. Historické
centrum Opavy bylo v rozvalinách. Úkol obnovit funkci
metropole ceského Slezska byl nesmírne
nárocný. Nemci byli odsunuti a Opava byla postupne
dosídlována osobami ceské národnosti.
Po pripojení Katerinek, Kylešovic, Jaktare a
dalších okolních obcí, se Opava stala
témer 70 000 mestem a roku 1989 i z hlediska poctu obyvatel
nejmenším statutárním mestem v
Ceské republice. Od té doby se Opava neustále
rozširuje a vzkvétá.
Toto je velmi strucná historie mesta Opavy. Aby to nebylo
pouhé povídání, vzniká
série keší, které se na tuto historii
mesta zamerí. Vždy se bude jednat o budovy,
které jsou oznaceny kovovou deskou
vypovídající o historii dané budovy
Do série zatím patrí:
GC1WK07 - Opava Historická 1 - Stred mesta
GC1XYZV - Opava Historická 2 - Stred mesta
GC1C83Y - Opava Historická 3 - Jezuitské
památky
GC1CPEH - Opava Historická 4 - Kostel sv. Petra a
Pavla
GC1CQRJ - Opava historická 5
GC1WJZC - Opava Historická 6 - Marianum
GC1WZNF - Opava Historická 7 - Pametní
desky
GC1ZJVM - Opava Historická 8 - Švédská
kaple
GC1Z1XB - Opava Historicka 9 - Kostel Sv. Vaclava
GCVWXYZ - Opava Historická 10 - Kostel
nejsvetejší trojice
GC1YBBM - Opava Historicka 11 - Koupaliste
GCVWXYZ - Opava Historická 12 - Strelnice
GC21R0N - Opava Historická - Bonus
zdroj: JIRÁSEK, Zdenek, MEDKOVÁ,
Marta, VOJTAL, Petr.
Kniha o Opave. Opava : Statutární mesto Opava, 2000.
160 s
kostel
deska
*****************************************************************************************
FARNI KOSTEL NEJSVETEJSI TROJICE
Kostel byl postaven v gotickem obdobi v 15. stoleti
kolem roku 1463 opavskymi Premyslovci. V kosteliku, nachazejicim se
pozdeji v mestskem parku a proto nazyvan "Parkovy kostelik", je
umisten goticky deskovy obraz Nejsvetejsi Trojice z roku 1473
Kostel prosel v minulosti cetnymi opravami a zmenami a docela
zmenil svuj vzhled. Soucasna podoba pochazi z 19. stoleti. Cennymi
pamatkami jsou zde obrazy z 15. stoleti.V antonínské
kapli je možno shlédnout pekné barokní
jeslicky z 18. století. Za zmínku stojí i
rokokový obraz Immaculaty.
BOHOSLUZBY:
Nedele 16:30
KONTAKTNI ADRESA:
Kostel Nejsvetejši Trojice
namesti Svate Trojice
746 01 Opava
Ceská republika (CZ)