Jednoduchá cache, která slouží pro zpestrení cesty ve smerech
Brno - Nové Mesto. Cache je umístena nedaleko silnice mezi Stríteží
a Dolní Rožínkou v místech, kde se pri ceste z Brna otvírá jeden z
prvních výhledu na Ceskomoravskou vrchovinu. Parkovat se dá na
prilehlé odbocce na pole (v každém smeru je jedná, takže není treba
prejíždet do protismeru), nicméne prosím budte opatrní pri výjezdu
zpet na silnici.
Ceskomoravská vrchovina neboli Vysocina je mírne zvlnená a
nesmírne rozlehlá geomorfologická podsoustava (též oblast) v jižní
cásti Ceské vysociny, rozkládající se po obou stranách historické
zemské hranice Cech a Moravy (odtud je odvozen její název) na
prakticky celém území kraje Vysocina. Techto vlastností nabyla
behem dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve
starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patrí k nejstarším pohorím
Ceského masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohorí se
datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k príkrovovým
pohybum a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie pres Nemecko,
Šumavu až k Vysocine. Tomuto vyzdvihování ríkáme hercynské nebo
variské vrásnení. Mohutný tektonický pohyb dal podnet k vyvrhnutí
magmat na zemský povrch. Od té doby tvorí povrch Vysociny prevážne
hlubinné vyvreliny, granity (žuly) a krystalické bridlice. Skládá
se z nekolika podcelku. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší
(Javorice 837 m), nicméne zdaleka ne tak významné jako Ždárské
vrchy (Devet skal 836 m). Zdroj Wikipedie