Radi bychom vas pozvali do male vesnicky s dlouhou historii a nekolika zajímavostmi. Patri k rade obdobnych mist, ktera jsou ve stinu svych "materskych" obci." Pritom by to tak nemuselo byt,protože
- je jednim z asi 20 mist, ve kterych se v zavislosti na metodice vypoctu nachazi stred Evropy.Podrobnosti zde,
- ma dlouhou a zajimavou historii. Jeji prehled sepsal Antonin Janda, reditel Zivnostenske skoly a mistni kronikar v Budyni nad Ohri, zakladatel hojne navstevovaneho Jandova muzea na vodnim hrade. Historii zverejnil ve sve Dejepisne citance z roku 1922,
- je spojena s krasnou povesti o vile Oharce. Povest na pocatku 20. stoleti zaznamenal Jaroslav Halbhuber na zaklade vypraveni Anny Weisove,
- v roce 1977 zde tocil reziser Jan Schmidt svou historicko-dobrodruznou trilogii z praveku podle romanu Eduarda Storcha. Jde o filmy Osada Havranu, U Velike reky a Volani rodu.
Trocha historie
Misto bylo osidleno pravdepodobne jiz v 1. - 2. stoleti n.l. Dokladaji to nalezy popelnicovych hrobu na navsi. Osada patrila zrejme pod pravomoc bilinskeho knizete. Prvni pisemna zprava pochazi priblizne z roku 1270. Jak uvadi Paprocky, patrila vladykovi Matejovi z Obristvi a jeho zene Markyte. Ta prodava v roce 1305 ves s mlynem k ni nalezejicim Svatoslavovi a Krivkovi ze Lstibore za 149 a 1/2 hrivny stribra. Od nich koupil ves s mlynem Jan Lucembursky, aby je spolu s Budyni a hradem Klapy s Libochovicemi prodal v roce 1336 Zbynkovi Zajicovi z Valdeka. Tak se Brezany nadlouho staly soucasti Budynskeho panstvi.
Puvodni ves s mlynem lezela na levem brehu reky Ohre. V roce 1514 niciva povoden zlikvidovala vsechna staveni vcetne dreveneho mlyna. Novou ves si obyvatele postavili na kopecku, kde puvodne meli pohrebiste. Ves byla postavena jako "Lhota" (dlouhá ulice). Mlyn jiz nebyl obnoven a ves byla pridelena k nove vybudovanemu mlynu v Budyni.
Z dochovanych pamatek stoji za zminku pozdne barokni kaple z roku 1810, do ktere byl v r. 1829 zakoupen brezanskymi sousedy zvonek. Vedle kaple stoji pamatnik venovany 7 obcanum Brezan, padlym v 1. svetove valce.
V lesnate strani na okraji vsi stoji kaplicka Panny Marie z r. 1894. Nedaleko ni vyvera pramen který odteká do blizkeho mokradu. Odpadky a divoka priroda zde vsak bohuzel pomalu zacinaji vitezit.
O víle Oharce
Víla Oharka je duší reky Oharky. Je líbezná jako sama reka, v jejíž vždy ponekud zakalené vode se pri brezích zrcadlí vysoké trsy rákosí, kere vrbové i zase travnaté svahy a vymleté hlinité srázy, prorostlé spletí korenu, v níž se shlížejí listnaté porosty habru, jasanu, javoru, buku, lip a brízek, rostoucí podél jejich brehu, i modravá obloha nad ní. Modr oblohy a zelen brehu se snoubí se zakalenými vodami Oharky a tyto pak nabývají vlídného modrosivého zabarvení.
Víla Oharka jest však i zrádná, práve tak jako reka Oharka, jejíž píscité melciny casto náhle precházejí ve hloubky, nebezpecné lidským bytostem, a jež pri vymletých brezích pod klidnou hladinou skrývá prehluboké tune.
V dobách drívejších, kdy ješte reka Oharka nebyla v okolí Budyne regulována, zdržovala se víla Oharka nejradeji v hlubinách reky nedaleko osady Brežan. Promenena v rybku belicku prohánela se tu pod vodou a za jasných mesícních nocí vycházela ze reky v podobe krásné bílé panny do blízkého brezového háje a tam se ztrácela mezi bíle svítícími kmeny bríz.
Svou zrádnost projevovala tím, že brávala na sebe podoby dívek z okolí a koupajíc se na nebezpecných místech v Oharce, lákala k sobe milence onech dívek, laškovala s nimi pod hlubinami a pak je strhovala pod vodu a utápela. Tak nejeden hoch prišel o život a jeho milá potom pro neho truchlila.
V onech dobách žil v Budyni meštanský synek, který miloval jistou selskou dívku z Brežan. Tato, ac prožila svá léta v bezprostredním sousedství reky, prece se nenaucila plavati.
Jednoho letního dne koupal se onen hoch v Oharce u Brežan, a tu pojednou uvidel v míste, kde byly zrádné hloubky, svoji milou, která smele plula po hladine, potápela se a opet vynorovala. Velmi se ulekl, nebot dobre vedel, že jeho dívka vubec plavati neumí. Chtel rychle k ní plavati, aby ji z nebezpecných míst vyvedl. Tu se ozval za ním na brehu hlas jeho milé, který jej volal krestním jménem, i vybehl z vody a spechal k ní. Koupající se dívka zatím zmizela ve vodách Oharky – byla to víla Oharka.
Od té doby se víla Oharka neobjevila více v rece Oharce v oné podobe.
Hlubiny u Brežan se po regulaci reky zanesly nánosem písku a oblázku a jsou tam melciny, které v léte prebrodí i deti. Ale níže pri rece precházejí tyto melciny v hloubky, nebezpecné neplavci.
A víla Oharka ? Jako rybka belicka prohání se modrosivými vodami Oharky a jen za jasných mesícních nocí vychází v dívcí podobe na regulované brehy Oharky a její bílé telo svítí jako brízky, rostoucí tam jednotlive v porostu javoru, jasanu, habru, lip a buku.
O keši.
Cache se nachazi v prirodni rezervaci Pistecky les. Koncem zimy ve zdejsim lese nadherne kvetou velke plochy bledule jarni, opravdu to stoji za podivanou.
Pri pohledu na reku uvidite pisecnou kosu, dnes bohuzel take postupne pohlcovanou vegetaci. Bylo to oblibene koupaliste mistni mladeze a zejména chatari se sem chodi koupat stale. Rikalo se mu Na hrabecim nebo take Zlate pisky. Zde se take natacely casti vyse uvedenych filmu - jeste nedavno tady stal vyrezavany dreveny totem, ktery bohuzel take podlehl zkaze.
Cache je plastova doza s lock & lock uzaverem o obsahu cca 0,6 l.Jeji nalezeni by melo byt lehci, nez precteni celeho tohoto listingu. Tak s chuti do toho a prima lov !