Upozorneni:
Lazsky rybnik + misto pod hrázi má omezený vstup pro veřejnost.
Cache je MIMO TENTO PROSTOR.
Uvodem
Kolem Bile skaly a Linkova kríže dospela reka Litavka do vodárensky využívaného Lázského rybnika. Z nej s trochou štestí cást vody pokracuje prirozeným korytem pod pilou, dále skrze Láz, kde napájí koupalište, a dal do Bohutína.
Od nádrže k pile vede dobre dochovaný zbytek vodního náhonu, dnes jiz sucheho.
Príbramské stríbrné doly potrebovaly vždy hodne vody pro vypírání rud a dríve i pro pohon težních zarízení. Protože v parných létech Litavka vysychala, rozhodl „bánský erár" vybudovat velký vodní rezervoár. Místo vybrali na hranicích colloredo-mansfeld-ského a rožmitálského arcibiskupského panství, nad obcí Horní Láz
Hraz
Se stavbou rybníka se zapocalo na konci Napoleonskych valek v roce 1818. Bylo rozhodnuto postavit hráz se stredním jílovitym tesnením, zahloubeným do podloží "zámkem s klícem". Docasná stabilita svahu byla dosažena mohutným kamenným opevnením svahu, které melo rozhodující statickou funkci operné (zárubní) zdi. Sklony hráze v návodní cásti 1:1 a ve vzdušné cásti 2:1 byly na tuto dobu znacne riskantní. Ale vedla k nim snaha o minimální objem telesa hráze, který i tak dosáhl asi 40 tisíc m3. Sedm set, pozdeji až tisíc lidí tu po celých pet let denne tvrde pracovalo od jara až do príchodu zimy. Kopáci hloubili základy budoucí hráze, povozníci priváželi kámen a jíl, a hlavne mnoho žen a muzu zde v radach vedle sebe utloukali jílové jádro hráze.
Pri pravém boku hraze byl vybudovan hrazeny, stupnovite upravený, preliv se skluzem, který byl opevnen kamennou dlažbou. Preliv mel celkovou širku 7.52 m a sestával z peti polí, z nichž každé bylo hrazeno rucne ovládaným stavidlem o výšce 160 cm. Skluz pod prelivem byl kaskádovitý a v oblouku 10 ° prekonával výškový rozdíl 11,7 m, pri šírce dna 7,5-10 m. Tento preliv se po mnoha dílcích opravách zachoval až do celkové rekonstrukce hráze v 90. letech 20. století. Vlastní kaskádovitý skluz zustal i po dokoncení rekonstrukce puvodní, až na drobné stavební úpravy.
Hráz byla dokoncena v roce 1822. Krátce po dokoncení, 11. zárí 1822 si na tehdejší pomery impozantní stavni dílo prijel prohlédnout habsburský arcivévoda František Karel, druhorozený syn císare Františka. Príbramští hodnostári hned prišli s tím, že se nový rybník bude jmenovat po nem, a Lázský rybník byl oficiálne prejmenován na "Erzherzog Franz Karl Teich No. 1". Jenomže zustalo jen pri jejich prání. Vznešené jméno nesly jen oficiální dukumenty, ale lidé na Príbramsku je nikdy neprijali. Pro ne to byl vždy jen Lázský rybník což nakonec vzaly na vedomí i úrady.
Vypust
Puvodní stavba mela výpustní potrubí ve stredu hráze. Bylo použito jediné drevené potrubí o vnejším prumeru 600 mm, které melo obdélníkový otvor 250 x 300 mm. Bylo uloženo ve stredu hráze a na návodní strane se pudorysne rozvetvovalo do tvaru ypsilon. Tato výpust byla opatrena manipulacní tycí na korune hráze, která ovládala dve kloubová železná hradítka uzavírající drevené potrubí. Celých 35 let sloužilo toto zarízení zrejme bez problému k svému úcelu, tj. zásobování vodou brezohorských stríbrných dolu a pil.
Havarie
Dne 27. kvetna 1857 ohlásil tehdejší hlídac Lázského rybníka, že pri nezmenené poloze hradítka prejsové roury vytéká ze vzdušné strany rybníka voda stále silneji a tento neobvyklý výtok zustává pri uzavreném hradítku témer stejný. Výtok vody se neustále zvyšoval, i pres snahu ruznou manipulací hradítek ho zastavit. Z tohoto duvodu byl rybník vypušten, nebot se objevily trhliny a dokonce i sesuvy prímo na korune hráze. V prubehu vypouštení již vytékala do podhrází kašovitá jílová voda, což signalizovalo porušení strední, tesnicí cásti hráze. Pozdeji v prubehu léta 1857 bylo štolováním zjišteno, že drevená výpustní roura je zlomena a posunuta. Dalším pruzkumem se zjistilo, že je narušen i základ strední cásti hráze. Proto bylo rozhodnuto zcela odstranit poškozené drevené potrubí, prokopat celou poškozenou hráz v jejím stredu a znovu jí od základu vybudovat. Jako naprosté novum na tehdejší dobu bylo rozhodnutí o vyražení odberné štoly v levém skalním bloku pri zavázání hráze, ale mimo její teleso. Tato štola byla dvakrát lomená o celkové délce 170 m a ústila prakticky do nejhlubšího místa rybníku. Do štoly vejcitého tvaru byla vložena ocelolitinová roura o prumeru 1,4 stopy a síle sten jeden palec. Soucasne byly provádeny další zásadní opravy hráze. Nejenže byla odkryta celá cást až do základu a znovu zasypána, celá hráz byla navíc zesílena zásypem jak na návodní, tak na vzdušné strane. Tím byla rozšírena koruna hráze z puvodních 2,5 m na 4 m. Byl zmírnen i sklon návodního líce z 1:1 na 1:1,35. Tato rekonstrukce Lázského rybníka a ražba nové štoly probehla v letech 1858-1859.
Novodoba rekonstrukce
I pres drobné opravy v letech 1897 a 1919 sloužila tato nádrž svému úcelu dalších více než 100 let.
Po 2. svetové válce jiz nebyla potreba voda pro pohon dulnich stroju a naopak se nedostavalo pitne vody pro rychle se rozrustající Príbram. A tak bylo rozhodnuto zmenit využití nadrze na zásobárnu pitne vody. V roce 1990 vsak došlo k významnému zhoršení stability kamenneho limce a tak musala být nádrž kvuli bezpecnosti vyrazena z provozu. Byl zpracován projekt rekonstrukce, který byl realizován v letech 1991-1993.
Celá hráz byla rozšírena a zvýšena. Nyní je šírka hráze v korune 5 m, v základové spáre 69 m, kóta koruny hráze je ve vysce 643 m n. m. Byl zmírnen sklon návodní a vzdušné strany hráze na 1:2. Na vzdušné cásti byly vybudovány dve operne lavice. Návodní strana je zpevnena skladanym kamenem. Byl vybudován nový, nehrazený bezpecnostní preliv vysunutý smerem do nádrže. Rekonstruovanemu kaskádovitemu skluzu byl zachovan jeho puvodni tvar.
Hlavne ale byla vybudována nová štola o celkové délce 200 m procházející soubežne se starou štolou. Nová štola ústí pod rybnikem do vežového objektu, kde jsou ve dvou etážích odberna mista pro odtok vody. Stará štola byla upravena a její cást slouží pro odvod prusakových vod. Portál staré štoly a vstupní cást v délce cca 60 m byly zachovány jako technická památka. Prusakové problémy v okoli stare stoly ale pretrvavaly a odstraneny byly az v roce 2000 injektáží hráze v jejim okoli.
Celá technologie se ovládá pomocí elektronického zarízení prímo z velina hráze. Hráz je osazena moderním monitoringem, který sleduje celou hraz. Jak prusakové pomery v jednotlivých vrtech, to znamena hladinu vody ve vrtech, tak prusaky do staré štoly, hladinu vody v nádrži, odtokové situace a další vybrané veliciny. Prekrocení stanovenych mezních hodnot signalizuje pocítacový systém na mobilní telefony odpovedných pracovníku.
Serie "Litavka, reka Brd"
Tato serie "zmapovani" Litavky se bude tykat casti Litavky od pramene, az po jeji opusteni Brdskych kopcu, s kterymi se Litavka louci pod 413m vysokym vrchem Na Cihadle, u Bludskeho mlyna.
Jednotlive cache teto serie "Litavka, reka Brd" jsou:
Pramen Litavky
Lazsky rybnik
Struhami k pile
Laz
a dalsi v priprave
... Lado u Lazeckeho Mlyna
... Trhove Dusniky
... Dratovna
... Dominikalni Paseky
... V Zabitem
... pokud by mel nekdo zajem rozsirit, nebo doplnit serii treba az po usti do Berounky, spolupraci se nebranim... :-)