Svetla nad Sazavou Multi-cache

Vznik mesta sahá do doby tzv. vnitrní kolonizace probíhající od 2. poloviny 12. století. V pametní knize bývalého vilémovského kláštera byla jako jeho majetek uvádena Svetlá již roku 1207. Obdobím rozkvetu se pro Svetlou doba následující po husitských válkách, kdy mesto získali Trckové z Lípy. Tento rod vládl celému strednímu Posázaví až do roku 1634, kdy mu bylo panství zkonfiskováno. Svetlá se pak postupne dostala do rukou rady katolických, vetšinou nemeckých šlechticu. V 18. století zasáhl Svetelsko cilý hospodárský ruch. Svetlá je mestem skla a kamene. Symbol techto odvetví je ztvárnen v pomníku, který od roku 1992 stojí na zdejším námestí. Pocátek sklárství na Svetelsku byl v 17. století umožnen velkou plochou zdravých lesu. Ve sklárských hutích se topilo prevážne dreveným uhlím, které se vyrábelo predevším z buku. Ruku v ruce s výrobou skla šlo i jeho zušlechtování, leštení a broušení. Na Svetelsku bylo množství drobných skláren, z nichž nejvetší - josefodolská - byla prestavena v roce 1861 z bývalé papírny. V roce 1967 se zacalo s budováním nové velké sklárny - dnešní a. s. Sklo Bohemia. Vedle tradicní rucní výroby je zde také automatická výroba nápojového skla hladkého i zušlechteného broušením. Témer dve ste let se ve Svetlé brousily polodrahokamy, hlavne ceské granáty, ale mezi dvema svetovými válkami toto prumyslové odvetví zaniklo. Dalším významným odvetvím je težba žuly a její zpracování, prestože je mnohem mladšího data než sklárství. Nejvetším lomem v této oblasti je Horka, z jejíž žuly jsou mj. obklady fasád nekterých významných staveb v Praze i jinde.