Strakonicky hrad Mystery Cache

První clen rodu, o nemž nepochybne víme, že mel v držení Strakonice, byl velmož Bavor ze Strakonic. Za jeho pusobení vznikl bavorský palác, rádové budovy a kostelní lod. O tom, že Bavorové patrili mezi významné ceské šlechtické rody, které se hrály na výsluní královské prízne, svedcí i fakt, že vlastnili a používali tzv. jezdeckou pecet. Bavor I. roku 1243 daroval cást strakonického hradu (kostel, dum) špitálu sv. Jana Krtitele Jeruzalémského (rádu johanitu). Zemrel roku 1260. Ješte za svého života dostal do znaku jako odmenu zavinutou strelu (dnešní erb Bavoru).

V druhé polovine 13. století, za vlády Bavora II., došlo k rane gotické prestavbe hradu. Byl postaven nový hradní palác, opevnení na jižní a západní strane a vež Rumpál v západní hradební zdi. Tricet pet metru vysoká vež Rumpál je na vnejší strane opatrena britem. V téže dobe byly mezi kapitulní síní a kostelem postaveny ambity, které byly v letech 1310 – 1340 vyzdobeny nástennými malbami. V 14. století byla dokoncena stavba kostela sv. Prokopa. V bavorské cásti hradu byla rozšírena severní cást a opevnena novou hradbou blíže k rece Otave.

Roku 1402 byl prodán johanitum zbytek strakonického panství a v roce 1420 se staly Strakonice hlavním sídlem nejvyššího predstavitele rádu johanitu v ceském království. Ze svého sídla v Praze pri kostele Panny Marie pod retezem byli nuceni uprchnout pred husitským hnutím.

V období tricetileté války byl strakonický hrad celkem dvakrát dobyt a vyplenen. Poprvé 13. prosince 1619 stavovským vojskem generála Arnošta z Mansfeldu. K této události se váže povest o obraze Panny Marie: „Stavovští vojáci, kterí byli nekatolického vyznání, poškodili obraz Panny Marie z kostela sv. Prokopa. Tento obraz nalezli v zárí 1620 císarští a ligistictí vojáci, kterí obsadili Strakonice. Jeden z karmelitánských mnichu doprovázejících císarské a ligistické vojsko použil obraz jako palladium, kterým vedl vojsko v bitve na Bílé hore“. Pozdeji byl originál odvezen do Ríma, kde roku 1882 shorel. Kopie obrazu je v kostele Panny Marie Vítezné v Praze.

V roce 1641 dobylo strakonický hrad švédské vojsko. O tom svedcí malá branka, která se nachází na III. nádvorí hradu vlevo od vchodu do detského oddelení Šmidingerovy knihovny. Údajne tuto nejmenší branku hradu otevrel v dobe tricetileté války mlynárský chasník, vpustil Švédy a tím umožnil snadné dobytí hradu. Dodnes se tato branka vedoucí k rece jmenuje Švédská.

Za velkoprevora Jana z Rožmberka, došlo k pozdne gotické úprave hradu. Byla postavena vež Jelenka a pristaveno druhé patro hradního paláce, pozdeji byly vybudovány v renesancním slohu reprezentacní místnosti v severním krídle. Jeho nástupci pokracovali ve vnitrních úpravách velkoprevorského obydlí. Škody, které utrpel hrad v dobe tricetileté války, byly opraveny za velkoprevora Rudolfa Colloredo-Wallsee.

Velkoprevor Ferdinand Leopold Dubský z Trebomyslic vybudoval pri soutoku Otavy s Volynkou novou barokní rezidenci. První patro rezidence spojovala s kostelem krytá chodba.

Po prestehování velkoprevorství maltézského rádu do Prahy význam Strakonic upadl. Hrad byl opušten a zacal chátrat. Maltézští rytíri hrad vlastnili do roku 1925. Po 2. svetové válce a po únoru 1948 byl hrad zestátnen. V listopadu 1995 byl celý hradní areál prohlášen národní kulturní památkou.

A) Nejstarší zmínka o Strakonickém hradu je z roku?

B) V jakém století byla postavena vež Jelenka?

C) Jak je vysoká vež Rumpál?

D) Jaké nádvorí tvorilo hospodárské zázemí hradu?

E) Od jakého roku sídlí v hradu Muzeum stredního Pootaví?

F) Jak se jmenovala vesnicka prímých služebníku hradu?