V podstate jde o velice jednoduchou tradicni kes, vazajici se ke Gymnazium Chotebor, kam chodil deda 1938-39, dcera 1968-72 a vnucka 1988-92. Pro zacatek je vlozen nas TB, dale pak pro každého nalezce ctyrlistek. Chteli jsme vlozit i nase CWG, ale bohuzel, skrys je moc mala. Prvnimu nálezci jej, ale klidne zaslu i postou. Jedna se o nasi prvni zalozenou kes, proto prosime o shovivavost, ale i o kritiku. Pro menší kacery doporucuji dlouhou ruku :) Díky a pohodový odlov.
Nikdo již nezjistí, kdy se v myslích pokrokových obcanu Chotebore zrodil zámer zrídit ve meste strední školu, jež by poskytovala vyšší vzdelání detem choteborským, ale i detem širokého vesnického okolí. Duležité však bylo, že úsilí o založení takové školy sílilo a ovládlo i radnici. Dne 21. ledna 1903 bylo na schuzi mestského zastupitelstva v Chotebori navrženo podniknout kroky, jež by smerovaly ke zrízení státní reálky. Za tím úcelem byla zvolena zvláštní komise, které se však tento návrh uskutecnit nepodarilo.
O tri roky pozdeji se vedení mesta k této otázce vrátilo a mestské zastupitelstvo podalo 20. prosince 1906 zemské školní rade v Praze žádost o zrízení státní reálky v Chotebori. Choteborská obec se zarucovala postavit vlastním nákladem školní budovu, opatrit ji vnitrním zarízením, zajistit otop a osvetlení a vydržovat školu do 1. ledna 1908, bude-li reálka otevrena dne 15. zárí 1907. Zemská školní rada doporucila tuto žádost, vídenská vláda ji však zamítla.
Tento nezdar neodradil mestské zastupitelstvo od úmyslu založit ve meste strední školu. Dne 4. brezna 1910 se usneslo poskytovat škole úplný náklad pro prvé dva roky její existence, vezme-li pak stát reálku do své správy a bude ji dále vydržovat. Do Prahy a Vídne bylo vypraveno nekolik deputací složených ze zástupcu mesta a ceských poslancu, na než se Chotebor obrátila se žádostí o podporu. Z choteborských obcanu byl v tomto smeru nejaktivnejší stavitel František Kruml a z poslancu ríšské rady univ. prof. František Drtina.
Vídenská vláda sice uznávala potrebu školy v Chotebori a slibovala príznivé vyrízení žádosti avšak k rozhodnému kroku se dlouho neodhodlávala. Desetileté úsilí o zrízení strední školy v Chotebori skoncilo úspešne až 28. kvetna 1913, kdy zástupci mesta podporováni tremi ceskými poslanci ríšské rady, dosáhli pri audienci u ministerské predsedy hrabete Sturghka a ministra kultury a vyucování Hussarka záverecného slibu zrízení komunálního reálného gymnázia typu A v Chotebori s tím, že výuka v nem bude zahájena po pocátku školního roku 1913-14. Predstavitelé vlády slíbili zároven škole státní podporu v prvních dvou letech a prevzetí školy do státní správy ve školním roce 1915-16.
Na základe výsledku tohoto vídenského jednání se mestské zastupitelstvo v Chotebori na své schuzi dne 18. cervna 1913 usneslo, aby bylo pocínaje školním rokem 1913-14 otevreno ve meste komunální reálné gymnázium typu A a aby v nové žádosti o jeho zrízení byly zahrnuty výsledky vídenské dohody. C.K. ministerstvo kultury a vyucování této žádosti vyhovelo a svým výnosem c. 32212 ze dne 8. zárí 1913 zrízení verejného komunálního reálného gymnázia typu A v Chotebori povolilo.
Ješte pred tímto datem provedlo vedení mesta potrebná opatrení, aby mohlo být vyucování vcas a rádne zahájeno ve stanoveném termínu. Za tím úcelem byl od paní Aloisie Liškové najat dum cp. 538, v nemž byla pak provedena potrebná adaptace místností. Mestským zastupitelstvem byl dne 10. zárí 1913 zvolen reditelem školy dosavadní profesor reálky v Jicíne František Švec, jenž se ihned ujal rízení ústavu. Ve dnech 16. a 17. Zárí 1913 se konaly první prijímací zkoušky do první trídy a to z ceštiny, matematiky a náboženství. Prijato bylo 44 žáku a 9 privatistek. Až do konce první svetové války nebyly dívky rádnými žákynemi reálného gymnázia, ve škole pouze hospitovaly a skládaly semestrální zkoušky. První školní rok na choteborském reálném gymnáziu byl zahájen dne 19. zárí 1913 v prozatimní budove.
V dome cp. 538, v nemž nalezla škola svuj první útulek, byly sice místnosti prostorné, ale stacily pouze pro tri trídy. Pro školní rok 1917-18 byly najaty další místnosti v dome cp. 614, který vlastnil stavitel František Kruml. Situace s ucebnami a dalšími školními prostorami se však stávala stále svízelnejší.
Východisko z této težké situace hledalo opet vedení obce a našlo je. Podle plánu a rozpoctu architekta Milana Babušky z Jaromere byla v roce 1914 zahájena výstavba budovy vychovatelna a na konci následujícího roku byla již pod strechou. V dalších válecných letech se ve výstavbe pro nedostatek pracovních sil a stavebního materiálu nepokracovalo. Uprostred války zacalo mestské zastupitelstvo usilovat o postoupení této nedostavené budovy mestu Chotebori pro reálné gymnázium. Následovala složitá jednání vedoucích predstavitelu mesta s okresním zastupitelstvím v Chotebori, zemskou komisí pro péci o mládež a zemskou školní radou v Praze. Na základe odborného posudku stavebního rady Ferdinanda Havlícka, který navrhl i potrebné adaptacní zmeny, uznala zemská školní rada v srpnu 1918 budovu za vhodnou pro reálné gymnázium. A tak již 14. srpna téhož roku se mestská rada usnesla prevzít tuto budovu do vlastnictví obce. Dokoncením výstavby byl poveren stavitel František Kruml. S dostavbou se zacalo na jare 1919 a pres nepríznivé pocasí postupovala tak rychle, že již behem vánocních prázdnin téhož roku mohla škola presídlit z dosavadních provizorních prostoru ve dvou soukromých domech do své vlastní budovy. Dne 7. ledna 1920 v ní bylo zahájeno vyucování. Ministr školství a národní osvety výnosem c. 32 878 ze dne 31. kvetna 1920 prevzal choteborské reálné gymnázium do státní správy se zpetnou platností od 1. ledna 1920.
V roce 1921 ukoncilo studium maturitní zkouškou prvních 21 žáku.
Prevzato z domovské stránky Gymnázia, Chotebor