Špicák u Mezí
Na Špicáku (597,2 m n. m.) u Mezí je dobre patrný sloupcovitý rozpad bazaltu
Cache je soucástí série „Manetínský potok“ a naleznete v ní cást souradnic k záverecné schránce. Nachází se na vrchu Špicák u vesnice Mezí. Z kopce je mj. pohled do údolí mezi Zbraslavským vrchem (viz cache Zbraslavský Špicák) a Doubravickým vrchem (viz cache Kozelka a STOLOVÁ HORA KOZELKA), kudy Manetínský potok protéká. Dále je zde pohled na Doubravický vrch s cvicným lezeckým terénem.
Na ceste k cache doporucujeme zaparkovat v obci Mezí a vydat se na úpatí kopce na souradnice N 49°59.977; E 013°09.133. Poté mužete postupovat vzhuru podle malých orientacních šipek na stromech, vzhledem k znacne zarostlému okolnímu terénu. Na ruzných místech kopce se naskytne výhled do okolí. Na vrcholu na souradnicích N 49°59.919; E 013°09.186 vede smerem vlevo k cache pešinka obklopená trním a vpravo mužete sestoupat k malé skalce na západní strane na souradnicích N 49°59.928; E 013°09.145.
Pohled na Špicák ze západní strany
Pohled na Špicák od obce Mezí
Pred vsí Mezí se do Manetínského potoka vlévá Krašovský potok, za ní pak Pstruhový potok. Na potoce nebo jeho prítocích bylo vybudováno množství mlýnu. U obce Vlkošov stojí za zmínku Pochmühle, jehož soucástí byla pila na elektrický pohon. Po roce 1949 se dostal do rukou ruzných hospodárských organizací, v soucasné dobe je opet v soukromých rukou a slouží k rekreacním úcelum. Dále zde je Horní nebo také Císarský mlýn, ke kterému patril i rybník ležící nad mlýnem a který je v soucasné dobe využíván rovnež k rekreaci. Pod bývalou tvrzí Hradištko byl postaven mlýn Hradištský, pozdeji Schejbaluv a Kaisruv. Mlýn mel 2 kola – jedno sloužilo k pohánení pily, druhé k pohonu mlýna. U obce Zhorec se nachází Zhorecký mlýn, z nehož zbyly pouze zarostlé rozvaliny a nejzachovalejší cástí zustává stodola. V obci Mezí se nacházel Mezský mlýn, nebo také Mösing – Mühle, kde se mlelo až do r. 1949. V soucasné dobe je prestaven a težko již nekdo pozná, kde vlastne stál. Poblíže obce se nacházel i mlýn „U Vanivku“ nebo „Na Vanivkách“, o jehož presném datu založení nejsou zmínky. Za 30-leté války byl vypálen, pozdeji znovu obnoven a dnes již po nem zustaly jen zarostlé zbytky rozvalin (informace použity z knihy "Voda - mlýn a mlynári na Kralovicku a Manetínsku" od Jaroslava Sklenáre).
Pohled na vesnici Mezí
Pohled smerem na Lukovou
Sopecná cinnost, která zasáhla na území Plzenského kraje, byla spojená s vulkanismem nedalekých Doupovských hor ležících na Karlovarsku. Výsledkem jsou stolové hory a vyvýšeniny kuželovitého tvaru nazývané místními lidmi špicáky, které jsou nejvyvinutejší na severu Plzenského kraje v Manetínské kotline. Krome Špicáku u Mezí se zde nachází napr. ješte Špicák u Nectin (viz cache Nectinsky Spicak).
Špicáky jsou vetšinou zbytky výplní sopecných prívodních kanálu. Jsou tvoreny odolnejšími horninami než jejich okolí a vystupují tak v podobe homolovitých suku nad své okolí. Místy na skalních výchozech nacházíme typický sloupcovitý rozpad cedicu.
Ze stolových hor jmenujme alespon Vladar (viz cache Boiohaemum - Etnogeneze), Chlumskou horu (viz cache Manetinske hvozdy III) a Doubravický vrch.
Ve starší době kamenné stávalo na Špičáku u Mezí výšinné sídliště.