Paralelni dimenze Mystery Cache

Míváte také nekdy ten zvláštní pocit? Rozumem se to vysvetlit nedá, ale vy stejne víte, že se neco stane. Nekteré veci zkrátka logiku postrádají.

Do práce odcházím chvíli pred devátou hodinou. V klidu si jdu po chodníku, v zamyšlení míjím desítky lidí, jejichž obliceje si nikdy nezapamatuji. Stejne tak procházím kolem míst, která denne vídám. Ani nevnímám, jestli se neco nezmenilo. Jdu skoro po pameti, deláme to tak všichni. To by se muselo stát neco vyjímecného, abych si toho skutecne všiml.

Ješte ted mi z toho behá mráz po zádech. Když si na ten okamžik vzpomenu, pripadám si jako na zpomalených filmových záberech. Otocil jsem hlavu k budove, kde jsem nekolik let pracoval, jestli neuvidím nekterého z bývalých kolegu, jak jde také do práce. V tu chvíli me však zcela uchvátil ten pohled. Tam, kde ješte vcera byly obycejné vstupní dvere, byl ted jakýsi portál! Rozhlédl jsem se. Ostatní kolemjdoucí nic nevnímali, jen procházeli kolem. Oni, narozdíl ode me, nevideli vubec nic zvláštního! Zastavil jsem se celem k portálu a cítil, jak me nutí vstoupit dál. Nedalo se tomu ubránit. Nejprve se zdálo, že me portál dovnitr nepustí, ale jakmile jsem se priblížil, roztocil se uprostred vír s velkými rameny, který me doslova vtáhl do neznáma. Když jsem prostupoval dovnitr, zatocil se se mnou celý svet...

Stejné místo, stejný cas, úplne jiná realita. Hned na první pohled realita s nekolika paralelními dimenzemi. Jedna z dimenzí se pohybovala docela rychle, ale v jednom okamžiku pouze jedním smerem. Druhá dimenze byla tak zvláštne kostrbatá a naopak se nepohybovala vubec. Zajímavé na ní však bylo, že i když sama stála, mohli jste se po ní pohybovat velmi snadno. Poslední paralelní dimenze mne však uchvátila svojí dualitou! Neco takového jsem nikdy pred tím nevidel. Levá polovina dimenze se pohybovala dolu a pravá nahoru. Stacil jediný krok a vše se rázem otocilo. Dokonalá symetrie! Jing a jang. Dobro a zlo. Jedna polovina jako by vás dopravila do záhrobí a druhá do nebe. Na ty první dve obycejné dimenze jsem v tu chvíli úplne zapomnel, prestaly být duležité. Té záhade jsem musel prijí na kloub! Zajímalo me, jak to vypadá, když se dobro mení ve zlo, kdy se realita obrací naruby a svet je najednou vzhuru nohama.

Ted už mužu ríct, že to byl skutecne velmi temný a poucný zážitek. Díky obema promenám sebe sama se mi dostalo kompletní iNformacE. V nebi i v záhrobí se prede mnou otácelo obrovské kolo života a smrti. Radeji jsem se ho ani nedotýkal, bylo mi jasné, že bych si tím mohl výrazne zkrátit cas, který mám na tomto svete vymezený. Jenže já nechtel pokoušet osud a tak jsem se radeji zacal modlit: "Otce náš, jenž jsi na nebesích...".

Poté, co jsem se dozvedel, jak to na obou koncích nekonecna vypadá, bylo na case vrátit se do reality a zamyslet se, odkud se ty paralelní dimenze vzaly. Zkusil jsem proto znovu projít portálem a doufal, že vše pujde stejne snadno jako prve. Ale ne! Presne ve chvíli, kdy už jsem chtel vykrocit ven, mne nejaký energetický paprsek zvedl do výšky a nesl nad mestem. V okamžení jsem se opet ocitl na zemi. Byl to okraj jakéhosi letište. Vzpomínám si, že tam bylo nekolik pristávacích drah vyrytých do zeme. Než jsem se z údivu vzpamatoval, tak už bylo jen videt oblaka prachu, jak pouhých pár desítek metrů ode mne velmi neopatrně přistál neidentifikovatelný predmet.

Stál jsem bez hnutí a urovával si myšlenky. Zvedl jsem hlavu, abych zjistil, odkud se ten transportní paprsek vzal. V hustém prachu jsem na mizejícím stroji zahlédl jen nejasný nápis. Poznamenal jsem jej na papír a otočil se. Uviděl jsem stavbu připomínající lidské zařízení pro start raket. Okamžik nato se odtud k nebi vznesl další neznámý objekt.

Ted už nebylo pochyb - šlo o blízké setkání s mimozemskou civilizací!

Upozornení: Opakovanými pokusy bylo zjišteno, že nejvhodnejší cas pro vstup do portálu a nalezení paralelní dimenze, je v pracovních dnech v dobe od 6 do 16 (nekdy i do 17 hodin). Behem víkendu je pruchod portálem bezpredmetný.