Tato keš muže být rychlou drive in a je první z mestské miniserie Katovské remeslo v Litomyšli. Ta má pripomenout fakta a zkazky kolem této desivé minulosti, a provést Vás místy, kde se odehrávala.
Zaparkovat mužete také u blízkého marketu zde: N 49°52.547´ E016°18.320´ a odtud absolvovat celou serii pesky. Další cásti serie: Popravište, Šibenicní vrch, Katovna a Bonus cache Rasovna.
Struktura hrdelních soudu, tj. soudu s pravomocí vynášet hrdelní rozsudky, se formovala od vrcholného stredoveku, vrcholu dosáhla v období raného novoveku (16. - 18. století), kdy na území Cech a Moravy pusobilo pres 300 hrdelních soudu v královských i poddanských mestech a mesteckách. (Podrobneji viz zde). Zejména v období 16. - 18. století byla popravište bežnou kulisou vetších i malých mest. Dotvárela vzhled a charakter obcí a jejich okolí, byla u obyvatel spojena s rituály výkonu hrdelního práva, poprava byla pojímána jako lidový svátek, na druhé strane jako demonstrace spravedlnosti a odstrašení prípadných dalších delikventu. U obyvatel existovalo specifické vnímání techto míst, pojily se k nim povesti i povery spojené s magií. Predstavitelem hrdelního soudnictví byla v královských i poddanských mestech mestská rada - rídila se jednak obecnými právními predpisy, jednak vrchnostenskými instrukcemi. U výslechu byli pouze nekterí její clenové spolu s rychtárem a ti pak výrazne ovlivnili vynesení rozsudku. Jejího zasedání se v poddanských mestech zpravidla úcastnil i zástupce vrchnosti. Celý prubeh procesu zaznamenával mestský písar, do radních protokolu zapisoval žaloby a relace o trestních cinech, (knihy smolné), ve vezení a v mucírne zapisoval výslechy, zaznamenával i prubeh prípadné exekuce. Jemu byl podrízen biric a ten pecoval prímo o vezne v šatlave. Puvabná poznámka: Pozustatky jedné mestské šatlavy byly nalezeny na námestí u domu c.p. 60, tam, kde je dnes ( osud?) Mestská policie Litomyšl. Vykonavatelem práva byl mestský kat.
My nejprve absolvujeme poslední cást cesty odsouzencovy. Za mestem Litomyšl byl postaven pres reku Loucnou most. Od nepameti nese jméno Smutný. Ve své puvodní podobe samozrejme není. Podle povesti a ústního tradování musel na smrt odsouzený práve tudy smerovat k popravišti. Po ceste bylo nekolik krížu, u kterých mohl cinit pokání. Tento most nesl podle povesti ješte jednu funkci. Pred vykonáním samotné popravy byl prý poslán vojín na koni do místního zámku, kam jel tryskem s žádostí o milost. Když odsouzenec opravdu dostal milost, mával jezdec po ceste zpet už na Smutném moste bílým šátkem a poprava byla odložena. (Zdroj: Marie Martincová podle vyprávení p. Tobiše, Vlastivedný sborník „Od Trstenické stezky“ rocník I. c. 9-10)
Vypravte se tedy ke Smutnému mostu a vžijte se do té doby.
Poznámka: postupujte opatrne, toto místo je opravdu na dohled mnoha mudlu!
Nezapomente si opsat ze spodní cástí vícka skrýše hodnotu indicie A pro odlov Bonus cache.