Odpocivadlo Suchy vrch Traditional Geocache

Suchý vrch

Nejvyšší kóta v samostatném, vetšinou zalesneném hrebenu, který Tichá Orlice oddeluje od vlastního hrebenu Orlických hor. Orlické Hory, které se táhnou od Náchoda k jihovýchodu koncí v údolí Divoké Orlice, kterému se ríká Zemská brána. Ve skutecnosti tam nekoncí hory, nýbrž jen jedno zemepisné oznacení a druhé tam zacíná. Jsou tam další skály a kopce a jeden z nich je Buková hora, která je 958 m vysoká.

Asi proto, že z jejího jihozápadního svahu vytéká reka Moravská Sázava, geologové podle této hory pojmenovali celou skupinu kopcu. Takže je to Bukovohorská hornatina. Je to název stejne hornatý jako celý kraj, ale lidé radeji vyslovují jednotlivé kopce, mezi nimiž je nejvyšší Suchý vrch. Vyrostl bez peti metru do tisícové výšky. Celá ta hornatina tu stojí asi tak tisíc miliónu let, možná o jednu, dve stovky miliónu víc. Tisíc miliónu je miliarda a to je nepredstavitelný cas, ve kterém i nejtvrdší kámen se zmení. Zdejší kámen je ortorula a to je hornatina porádne tvrdá. Jenže když její povrch miliardu let drolí vetry, ohlazují vody a ledy a obcas se k tomu pridá nejaký tektonický pohyb pudy, to se výhled porádne mení, to vzniknou vrcholy, hrebeny a srázy, rozsochy a údolí a nekde taky roztodivné skalní tvary a snad milión balvanu. Nu a to je prípad Suchého vrchu.

Tady v okolí se mu také ríká Cerný vrch, protože jeho stráne zarostlé jehlicnany se zdálky spíš cernají než zelenají. Ale název Suchý vrch je prípadnejší, protože na nem není kapka vody, žádný pramínek, žádný potucek, žádné jezírko. A pritom na jeho vrcholu je koupalište. Ale to už je záležitost lidí, kterým se zalíbil tenhle rozložitý jehlanec se širokým temenem.

Poprvé, nekdy kolem roku 1910 padl do oka turistum z Lanškrouna. Bud proto, nebo presto, že dostat se vysokým lesem po málo schudné ceste k jeho vrcholu patrilo k vrcholným turistickým výkonum. Ale tam ceká divoká krása a pohádková vyhlídka. Proto tu chteli postavit turistickou chatu, ale než se rozhodli, vypukla v roce 1914 válka. Dobrá myšlenka však nezanikla. Ujala se u Klubu ceských turistu v Jablonném nad Orlicí, který pro její uskutecnení v roce 1924 pozemek na vrcholu zakoupil. O dva roky pozdeji už tu byl položen základní kámen a 6. cervna 1927 byla otevrena nejen chata, ale i silnice k ní. Na tom však organizace turistu neprestala. Na vrchol Suchého vrchu privedla vodu a v roce 1930 postavila i 33 m vysokou vodárenskou vež, která je soucasne i rozhlednou. Má co nabídnout: daleké pohledy, napríklad až na Šerlich v Orlických horách. A když už na vrcholu byla voda, KCT Jablonné nad Orlicí jako provozovatel chaty tu zrídil koupalište. Široko daleko nejvýše položené koupalište. Tak se Suchý vrch stal bájecným turistickým cílem. V léte i v zime - ze všech stran se na nej vedou turistické stezky. Místní ze trí mest, do nichž je ze Suchého vrchu stejne daleko, tedy z Jablonného nad Orlicí, Králík a Mladkova, a také dálková, cervene znacená, která zacíná v Novém Meste nad Metují a sleduje celý hrbet Orlických hor.