Kostel sv. Markety Traditional Geocache

Kostel Sv. Markéty ve Zvoli

Typickou a nenahraditelnou stavbou Zvole je kostel svaté Markéty.

Historie kostela svaté Markéty

Zvolský kostel svaté Markéty se zacal stavet 22. zárí 1892 na míste drívejšího kostelíka, který byl kvuli stavbe kostela nového zboren. Peníze pocházely ze ctyr zdroju, mimo jiné ze sbírky místních farníku a obcanu. Kostel je vystaven v ciste gotickém slohu podle plánu slavného stavitele mnoha veží, predevším tech pražských, architekta Josefa Mockera.

Kostel byl dokoncen po 2 letech a konsekraci provedla Jeho Eminence arcipastýr František de Pauli hrabe Schönborn, kardinál a knez Svaté církve rímské 20. zárí roku 1894. Veškeré slavnosti pripravoval vranský farár František Serafín Vojta. To proto, že vranská farnost patrila do okrsku rícanského dekanátu. Rícanský dekanát obhospodaroval konání bohoslužeb ve zvolském kostele již od roku 1361.

Jedenáct let po dokoncení kostela byl postaven i hrbitov. Místo posledního odpocinku je na stejném míste dodnes.

O pouti roku 1930 vysvetil arcibiskup Kordac nový zvon. A v roce 1937 se v kostele krátce zastavil i nový pražský arcibiskup, kardinál Karel Kašpar.

Varhany

Samozrejmou a významnou hodnotou ve zvolském kostele jsou varhany. Zásluhou soucasného varhaníka Jana Tenglera jsou ve velmi dobrém stavu. V roce 1894 varhany postavila firma Šimon Petr, jako své 82. registrované varhany. Rozsah varhan je obvykle od 6-8 rejstríku až po 30. Sám varhaník si musí vyzkoušet, kolik jich muže užít.

Mnoho let se "muselo šlapat" na pedál, což byla jediná a tedy obvyklá mechanika plnení mechu vzduchem. Po II. svetové válce se pomalu prosazovalo motorické vybavení. Pohon byl ale príliš hlucný. Postupem casu byl provoz zmodernizován i ve Zvoli. Poté, co švýcarský motor po pul hodiny "shorel", byl nahrazen motorem z bulharského soustruhu. V roce 1998 probehla velká úprava a cištení píštal, nejen od prachu a špíny, ale i od ptacích hnízd a trusu.

Soucasnost kostela

Jediným vlastníkem celého objektu i pozemku pod ním je katolická církev – Rímskokatolická farnost Vrané nad Vltavou.

Bohoslužby jsou ve Zvoli nahodilé, nepravidelné, tedy i hraní na varhany není príliš casté. Pulnocní mše o Štedrém dnu porádá církev. Pan páter Hošek má na výber hned ctyri kostely, v Jílovém, Zlatníkách, Vraném a Zvoli, a protože o Štedrém dnu stihne maximálne dve mše, na Zvoli se kvuli Jílovému a Vranému nedostává.

Zvolská dominanta však prozatím není viditelná i v noci, i když by to byl jiste krásný pohled. Venkovní osvetlení kostela obec již prubežne reší.

Kostelní hodiny a zvon

Vežní hodiny musí být každý den rucne natahovány. Proto pan Rožnícek každý den vystoupá schody a natahuje dve pohánecí závaží.

Kostelní zvon není používán. Zato je kostel osázen smerovými anténami pro vysílání GSM signálu pro mobilní telefony. Jejich pocet je takový, že z vežních oken není nic videt.

Pocet verících ve Zvoli

Pri scítání obyvatelstva roku 1930 vykazovala Zvole (zapsaná jako Zvol) 220 obyvatel katolického vyznání a 161 nekatolíku evidovaných s jinou vírou. Jako bezverci byli evidováni jen nekterí (celkem 19, vcetne nepokrtených).

Podle výsledku scítání obyvatelstva CSFR roku 1991 mela obec Zvole 540 obyvatel s trvalým bydlištem a z toho bylo evidováno 138 katolíku. Ohrobec jich vykázala 61, Brezová 54, Oleško 35 a Cerníky 1.

Význacnejší jména pusobící v kostele sv. Markéty

• František Serafín Vojta – farár 1893-1904
• František Cejka – farár 1906-1921
• Bohumil Krepelka – farár 1921-1926
• Alois Sandholc – farár 1930-1939
• Osvald Novák – výpomocný duchovní 1941-1945
• Karel Boba – administrátor 1948-1950
• František Prkno – administrátor 1953-1959
• Metod Antonín Jedlicka – administrátor 1961-1981
• Stanislav Hošek – administrátor 1989- dosud