Skelná Hut - Seník s douglaskou
Jak sám název napovídá, bývala zde kdysi sklárská hut. To bylo
však až v dobách relativne mladých – v osmnáctém
století. Do té doby zde byly hluboké a težko prostupné brdské
lesy, tak jak je „duverne známe“ z dostupných
historických pramenu. V dobe, kdy byla hut založena,
náležely tyto konciny Dobríšskému panství. Jak se dá
docíst v literature, bezprostredním popudem k jejímu založení
byla existence rozsáhlých polomu, zpusobenými vetrnou smrští
a tedy znacné množství kalamitního dreva coby vhodného paliva.
Hut byla založena v r. 1749 Tobiášem Matejem Adlerem z
nedalekých Hutí pod Tremšínem a pravdepodobne celkem
slušne prosperovala. Byla v provozu plných 34 let, tedy
až do roku 1783 - dokud nevypršela platnost smlouvy
rodiny Adleru s rodem Mansfeldu, vlastníku Dobríšského
panství. Po zániku huti byla na mýtine, která zde zustala v
dusledku hutní cinnosti, založena myslivna a konaly se zde
cetné knížecí lovy – až do jejího zrušení v
dusledku vzniku vojenského prostoru za První republiky.
Douglaska
Soucasnost Skelné Huti již jen nesmele pripomíná
zašlou slávu hutní cinnosti i casu knížecích lovu. O co
však cas pripravil toto místo na historické hodnote, o to
více pridal na hodnote prírodních krás. Mýtina se rozkládá na
táhlém svahu hrebene Brdce – Zavírka. Od malého predvrcholku
vrchu Brdce, na jehož hrane se pomerne ostre láme dolu, klesá
nekolik set metru pestré smesice luk, ostruvku lesa, krovin a alejí
až do mokrinatého povodí Lázského potoka s rozsáhlými
smrkovými mlazinami. K videní jsou zde samozrejme smrky,
borovice a modríny, ale také javory, lípy, jírovce, osiky a dokonce
i stremchy. Korunou je ale jednoznacne nádherne velkolepá stará
douglaska, která roste prímo u cesty a je tudíž zcela
neprehlédnutelná.
V okrajových
cástech mýtiny je patrná snaha o zakládání nových porostu. Krome
toho je tu i malý rybnícek a také myslivecké polícko.
Vedle kmenu douglasky vypadá dobrmaní geokríženec Mandy
jako malý ratlík
I dnes je Skelná hut shromaždištem zvere. V horní
cásti mýtiny, v míste nekdejší myslivny, stojí zajímavý
„mezipatrový“ seník. Trochu podivne pusobí zbytky staré
ohrady, taktéž v severní cásti mýtiny. Ocivídne mely
sloužit jako oplocení na zver. Predstava do takovéto ohrady
nahnané uštvané a postrílené zvere nepusobí nikterak
pritažlive. Ohrada je pritom místy docela vysoká – v
severní cásti více jak dva metry. Vychozené chodnícky plné
cerstvých stop kolem ní jsou docela výmluvné i dnes. Podivne pusobí
i jakési terénní plošinky, ze kterých se v príkrém svahu
mohli strelci pohodlne usadit. Nechybí ani rada posedu po celé
mýtine. Ten v horní cásti je opravdu bytelný a je celý zakrytý,
vcetne schodište. Výcet nemovitostí uzavírá jedna
menší stodola a dva svahové „sklepy“.
Výhled z horní cásti mýtiny
Z horní cásti Skelné Huti je nádherný výhled na prevážnou
cást mýtiny a do podbrdského kraje, pri dobré vyditelnosti až
k Píseckým vrchum a snad i dál. Prijde-li poutník za zlatavého
jitra, je krajina ozárena šikmými paprsky zleva. Prijde-li
za zlatavého vecera, je ozárena zprava. To už ale vrchní cást
mýtiny tone ve stínu – ovšem o to ostreji jsou
vykresleny kontury dolní císti mýtiny a také hráz Lázské
nádrže, shora dobre patrná. I zde platí, že cím
výše, tím je výhled lepší. Pekný výhled je z vrchního
posedu (ovšem jen mimo vegetacní sezónu – to je
totiž z cásti zakryt listím vedle rostoucích osik), ale
ješte lepší je z príkrého svahu na samém okraji
mýtiny.
Mýtina smerem na Láz
Skelná Hut patrí mezi pomerne hojne navštevovaná místa
Stredních Brd. Vetšina lidí však jen projede na
kolech ci projde pešky a zastaví se na chvíli u douglasky,
nebo u rybnícku – zustane na ceste, do terénu nezajde –
a zase pokracuje ve své ceste. Zver to ví a cítí se bezpecne. Je
docela zajímavé sedet nahore na posedu a dalekohledem obcas
obhlédnout dení dole. Po vetšinu dne zde clovek slyší
jen šum vetru v korunách stromu a švitorení
poletujícíh ptáku.
Velké cásti predchozích textu byly
prevzaty ze stránek www.brdy.org. Využité texty se mi
moc líbily a použil jsem je, protože jsem zkrátka nebyl
schopný vyjádrit své pocity lépe...
Prístup
Prístup lze zvolit trojí. Od Lázu, Pilského rybníku nebo smerem
od Nepomuku. Z Lázu smerem k Pilskému rybniku vede relativne dobrá
asfaltová cesta - ideální pro kolo, protože po ní v podstate
nejezdí žádná auta. Odbocky na tuto cestu najdete ve
waypointech. Od Nepomuku musíte pocítat s misty nezpevnenou cestou,
ale na kole se to da projet. Auta nechte bud nekde v Lázu nebo v
Kozicíne. Pokud máte povolenku, mužete auto nechat až u
Pilského rybníku.
Pokud pujdete nebo pojede na kole smerem od Lázu, budete
míjet "Excalibur"
Upozornení
Keš (stale odlovitelna) se nachází v
okrajové oblasti nedaleko zprístupnených cástí Vojenského újezdu
Brdy. Nicméne už se nachází ve Vojenském újezdu Brdy, kam je
vstup zakázán, povolen je pouze na speciální propustku (kterou
muže udelit pouze Újezdní úrad vojenského újezdu Brdy v
Jincích). Jakýmkoliv neoprávneným vstupem do prostoru vojenského
újezdu na sebe berete riziko financního postihu a možnosti
vážného úrazu, ovšem vojenská policie je o víkendech a
o svátcích k turistum velice toleratní a kola nebo peší
turisty míjí bez povšimnutí, proto se není ceho bát. Pokud
se ovšem rozhodnete keš odlovit ve všední dny,
riziko udelení prípadné pokuty je reálné. Do prímého ohrožení
života se však nedostanete, nebot se keš
nenachází v oblasti vojensky aktivní. V žádném prípade ale nejezdete k puvodní
keši s motorovým vozidlem - je tam zákaz
vjezdu!