Krásná vyhlídka si název
zaslouží
Nevyšší bod Kalov leží ve
výšce 704 m nad morem.Západním smerem
od vrcholu je Krásná vyhlídka s
úžasným pohledem na Sušici.Kdysi zde
bývala drevená rozhledna ale cas vykonal
své.Je zcela normální, že nekterí
turisté si zde delají ohen ale z vlastní
zkušenosti Vám to nedoporucuji.Z Roku na
Krásnou vyhlídku je bájecná
procházka ale pro nekoho zbytecne dlouhá ( cca 1,5 km
).Pokud není zavrená závora u
parkovište, je možno zajet autem až ke
krížku a vycházka je snesitelná i pro
malé deti.Neberte moji radu jako návod, jelikož
místní ochránci prírody by mohli
být dost nervózní.Prosím o
dokonalé ukrytí cache, chodí sem dost mudlu na
vycházku.Preji Vám krásný odlov na
bájecném míste.
K cache se
dostanete ze Sušice autem ve smeru na obec Rok.Na
uvedených souradnicích mužete
zaparkovat.
Parkovište Rok : N 49°13.369
E 013°32.738
Dále
pokracujte lesní cestou k vrcholu kopce Kalovy.Pred vrcholem
na uvedených souradnicích se nalézá
krížek a nej odbocte vlevo.
Krížek u lesní cesty : N
49°13.908 E
013°32.917
U krmelce vpravo
se dostanete k pararampe a vlevo po 200 metrech dojdete na
Krásnou vyhlídku.
A abych nezapomel,
opet jedna povest:
Rešátko a dábel
Dejištem
dalšího certovského príbehu je dnes
také nenápadný dum cp. 17/I v ulici T.G.
Masaryka. Dum pred Bílou horou patril
významnému sušickému ucenci a
literátu Tomáši Rešátkovi
Sobeslavskému. Zrovna, když Tomáš
skládal písen Vymítal Pán Buh
dábelství, zacal jej obtežovat dábel. Mel
už v tom praxi, vždyt v nemeckém Wartburgu
pokoušel samotného Martina Luthera, zrovna ve
chvíli, kdy prekládal do nemciny Nový
zákon. Zrejme mel na luterány spadeno.
Rešátko totiž nebyl katolíkem.
Dábel jej pokoušel v podobe šeredného
kocoura a svými skreky ho rušil tak, že
rozcílený Tomáš po nem nakonec
mrštil kalamárem. Kocour unikl oknem, kalamár
zasáhl zed a vytvoril na ní obrovskou inkoustovou
skvrnu. Skvrna nešla za žádnou cenu
zažehnat, podarilo se to až dlouho po
Tomášove smrti prvnímu kapucínu,
který prišel do Sušice. Jeden exemplár
kancionálu, který vznikl dáblovi na vzdory,
dnes mužete obdivovat v sušickém muzeu. Nalezl
jej zakladatel muzea Josef Holík v Pilných dvore cp.
54/II. Obec jej pro muzeum zakoupila za pouhé dva metry
dríví.