Rozelovsky zamecek a jeho nedobrovolni obyvatele Mystery Cache

Uvedene souradnice vas zavedou k lesu na okraj brdske vsi Rozelov,jeji casti Myta. Od roku 1852 tu na jižním upati Tremsina stavala na svou dobu velmi moderni budova myslivny, ktera dobre reprezentovala rozzsahle arcibiskupske lesni hospodarstvi na Rozmitalsku. Prazske arcibiskupstvi melo oblast ve svém vlastnictvi od casu naslednych Bile hore, kdy mu bylo darovano cisarem Ferdinandem II.                   Zdejsi krajinu si oblibil zejmena arcibiskup Lev, svobodny pan Skrbensky ze Hriste, a kdyz byl v roce 1901 „povysen“ na kardinala, vybral si za sve letni sidlo prave zminenou myslivnu. Nechal ji samozrejme pro sve potreby rozsirit a nakladne upravit na zamecek. V letnich pobytech pokracovali po kardinalu Lvovi dalsi nejvyssi prazsti cirkevni hodnostari. Poslednim z nich, který objekt svevolne uzival byl kardinal Karel Kaspar, který zemrel behem nacisticke okupace, v r.1941.  Hlavnim recnikem na jeho pohrbu byl tehdejsi rektor prazskeho bohosloveckeho seminare ThDr.Josef Beran. Pozdejsi kardinal byl v pounorovem case prvnim z nedobrovolnych obyvatel Rozelovskeho zamecku.                                        Nasilne uchopeni moci komunisty v unoru 1948 znamenalo prevratne zmeny ve vsech oblastech spolecnosti i hospodarstvi. Rozsahle lesni komplexy na Rozmitalsku s prislusnymi budovami, vcetne Rozelovskeho zamecku byly predany statnim lesum.

Napeti mezi komunistickou totalitou a rimskokatolickou cirkvi postupne narustalo. Prazsky arcibiskup (tehdy jiz J.Beran) si kratce po komunistickem puci popudil predstavitele rezimu, kdyz mu odmitl vyslovit jmenem sve cirkve otevrenou podporu. Na jare 1949 dokumentovala komunisticka strana, ze ji nejde o dohodu a souziti s cirkvi rimskokatolickou, ale o jeji rozbiti a podmaneni. Rozhodla se podrobit si nejvetsi cs. krestanskou cirkev nasilim. Zacatkem cervna byla zahajena kolaborantska Katolicka akce, ktera mela odtrhnout biskupy od vericich v jednotlivych diecezich.      V nedeli 19. cervna, na svatek Boziho tela, byla ve svatovitske katedrale planovana slavnostni mse. Slozky bezpecnosti vsak „zajistili“, aby ucastniku bohosluzby bylo jen malo. A navic vetsinu z nich tvorili clenove Lidovych milici, kteri svym chovanim a narusovanim obradu donutili arcibiskupa Josefa Berana prerusit kazani. Po te bezpecnost obsadila prazsky arcibiskupsky palac a jeho „vudci obyvatel“ se stal veznem ve vlastnim dome. V naslednych temer dvou letech zde pak byl internovan. Zacatkem brezna 1951 rozhodla nejvyssi mista o „umlceni“ primase ceskeho a arcibiskupa prazskeho jeho umistenim mimo obvod prazske arcidiese, do Rozelovskeho zamecku, který se tak dostava znovu na scenu. Od konce roku 1950 se totiz o objekt v brdskych lesich zajimala StB a pod jejim dozorem byl koncem zimy 1951 upraven k novemu, tajnemu poslani – internaci vysokych cirkevnich predstavitelu. Prvnim z nich byl Josef Beran.                                 Vzhledem k rychlemu prozrazeni jeho zdejsiho pobytu, tu pobyl jen 17 dni, nez byl prevezen na jina mista urcena k podobnym ucelum - Ruzodol u Liberce, Mysteves u N. Bydzova, Pabenice u Caslavi. V mirnejsich rezimech travil po castecne amnestii zivot po roce 1963 v Mukarove u Prahy, v Radvanove u Mlade Vozice. Tam jej 25. ledna 1965 zastihla zprava o jmenovani kardinalem. Po slozitych jednanich predstavitelu Vatikanu a statni moci byl dohodnut jeho trvaly odchod do Rima. Pobyt a jeho prace u papezskeho stolce jsou obecne znamy, stejne jako jeho obetavost a cinnost pro vlast.

Mnohem delsi cas, bohuzel soumraku zivota, zde stravili dalsi vyznamni cinovnici sve doby, „lepe utajovaní“ byv. mistopredseda vlady Mons.dr. Jan Sramek a ministr F.Hala.

Mons.Dr.Jan Sramek pochazel z Moravy, kde se v Grygove 11.srpna 1870 narodil. Vystudoval arcibiskupske gymnazium v Kromerizi, nasledne bohosloveckou fakultu v Olomouci. Ve svem prvnim pusobisti v Novem Jicine, zacal pracovat jiz i politicky. V zari 1899 zalozil stranu krestansko-socialni, ktera se v r. 1919 sloucila s krestansko-narodni stranou v Ceskoslovenskou stranu lidovou, jejimz predsedou byl az do komunistickeho puce 25. unora 1948.              Ve vsech koalicnich vladach prvni republiky byl ministrem. 

Jako ministr post oteviral v r. 1928 svym projevem vysilani Ceskoslovenskeho rozhlasu. Po abdikaci T. G. Masaryka na urad prezidenta republiky mel hlavni zasluhu na tom, ze novym prezidentem byl zvolen 18. prosince 1935 Dr. Edvard Benes.  V roce 1938 jako vetsina obyvatel odmitl mnichovsky diktat a ve svych 69ti letech odjeli se spolupracovníkem Frantiskem Halou v prestrojeni za zeleznicni zrizence nakladnim vlakem do Polska, dale lodi do Velke Britanie. Jeho valecna cinnost pro stat byla nejdrive uplatnovana na kontinente ve Francii, po jejim obsazeni Hitlerem znovu v Britanii. Po II.svetove valce v nove vytvorene vlade Narodní fronty plnil znovu funkci namestka predsedy vlady. Jeho Ceskoslovenska strana lidova byla v teto vlade jedinou nesocialistickou stranou. Po unorovem puci se rychle i pres svuj vyssi vek rozhodl k novemu odjezdu za hranice. Utek spolu s Frantiskem Halou pripraveny na den 21. brezna 1948 z letiste v Rakovniku se vsak nezdaril. Stejne jako dalsi 4 pokusy organizovane z ciziny. Sramek a Hala byly internovani stridave v klasterech a nejtezsich statních veznicich pod nejprisnejsim dozorem StB, az byli 4. cervna 1951 prevezeni do Rozelova. Oba znacne poznamenani predchozim veznenim, fyzickym a psychickym tyranim. Frantisek Hala také zde na nasledky zminenych utlaku po nedlouhe dobe umira. Msgre.Sramek jeste „preziva dalsi ctyri roky“.

Mons.Dr.Frantisek Hala je poslednim z „obyvatel“ rozelovskeho zamecku, o kterem se chci zminit. Pochazel take z Moravy a jeho zivotni pout mela podobny charakter jako Jana Sramka. Po obdobnych studiich v Kromerizi, absolvoval Teologickou fakultu v Olomouci, nasledne pak filosofii v Brne. Od dvacatych let 20.stoleti se datuje zacatek jeho politickeho pusobeni a v roce 1934 se proto vyvazal z aktivniho vykonu knezske sluzby. Jeho schopnosti navodily rychly stranicky vzestup a brzy se stal nepostradatelnym spolupracovnikem a vernym spojencem predsedy strany Jana Sramka. Absolutni vernost a poddanost Sramkovi mu byla take casto vycitana. Se svym vzorem spojil cely dalsi zivot. Spolu odchazi v r.1939 do emigrace. Francie, Velka Britanie, protivalecna a prostatni politika. Od podzimu 1944 byl clenem ceskoslovenske delegace pro osvobozena uzemi. Ucastnil se jednani v Moskve, pobyval v povstalecke Banske Bystrici. Pri jednanich casto zastupoval starsiho a nemocnejsiho Sramka. V „povalecne“ Fierlingerove vlade zastaval Hala pozici ministra post. Stejnou roli plnil dále (az do r.1948) i v prvni Gottwaldove koalicni vlade. 20.unora 1948, pet dni pred prijetim demise vlady Benesem, podal tuto spolecne s 8 dalšími nekomunistickymi ministry. Dalsi osudy byly znovu spojeny s pouti Mons.Sramka. Pokusy o emigraci, vezneni, internace v Rozelovskem zamecku. Jako jediny ze zminovane trojice umira primo zde.

StB vypoustela o mistech pobytu internovanych zamerne klamne informace, a bylo tomu tak i v pripade umrti obou panu. Zemreli pod cizimi jmeny. O jejich pobytu v Rozelove vedelo jen minimum lidi, obyvatele obce nemeli vubec tuseni, co se zde deje. Objekt byl obestren tajemstvim.  Hlavni dozor nad veznenymi (a vsemi obyvateli zamecku - k osobni obsluze byly urceny dve radove sestry) vykonaval referent StB z Plzne. Vlastni objekt pak hlidali a internovane sledovali prislusnici blatenske Statni bezpecnosti. Kontakt s okolnim svetem meli Hala se Sramkem prakticky nulovy, dostupnost informaci z venku minimalni. Ale i to malo melo vetsinou desinformacni charakter.

Toliko historie. Udaje v listeningu cerpany sice z ruznych zdroju, dominantne však z Tremsinskych listu ze serialu „Tajemny rozelovsky zamecek a jeho nedobrovolni obyvatele“, od autora RNDr.Jana Stepana. Dekuji mu timto za informace.

K odloveni kese budete potrebovat

I. spravne datum umrti Frantiska Haly. Pozor ! StB asi nadale pracuje a klame i nektere vyhlasene servery v udajich. Nejspolehlivejsi bude nejaka poradna internetove otevrene encyklopedie.       Datum umrti F.Haly v Rozelove ve tvaru AB.C.DEFG (den.mesic.rok)

II. na jihovychodnim rohu zamecku, u cesty, jsou dve litinove (zrejme) cedule se znaky cirkevnich hodnosti. Na kazde z nich je jeden letopocet. Zajima nas ten arabskymi cislicemi HIJK u kardinalskeho znaku.

Tak indicie by byly, ješte dosadit do vzorcu a hledat.                        N 49°(F-G)(K-A).HAB     

                                                                      E 013°(I-K)(C-1).(J+1)(E-G)(D+K)

Objekt zamecku je dnes v pronajmu, soucasti arealu je detsky tabor, ktery je v lete samozrejme vyuzivan. Po komunikaci vedouci kolem budov vede turisticka znacka, pouzivana hlavne cyklisty. Pri odlovu kese se samozrejme snazte nebudit pozornost, pritomnost zminenych „nebezpeci“ by nemusela vas lov ohrozovat.