KRATICKÁ ZASTÁVKA PRI PRUJEZDU SOVINCEM, CI ZPESTRENÍ NÁVŠTEVY
HRADU!!!
KOSTEL
SV.AUGUSTINA
|
Dominantou historicky jedné z nejvýznamnejších
lokalit Rýmarovska – vesnicky Sovince (obec Jiríkov) je
stejnojmenný stredoveký hrad. Rozsáhlá stavba s bohatou minulostí,
cnící na skalnatém pahorku uprostred romantické krajiny zalesnených
kopcu, láká každorocne tisíce turistu. Ponekud ve stínu hradu stojí
kostel sv. Augustina z poloviny 19. století. Klasicistní kostel má
pritom osobité kouzlo a díky své zachovalosti a slohové cistote je
dokonce považován za jednu z nejcennejších empírových staveb na
Morave. Kostel zasvecený sv. Augustinovi, jednomu z církevních
Otcu, stojí na jižním predhradí Sovince . Do hradu prakticky nelze
vstoupit, aniž bychom kostel minuli. Je ovšem pravdou, že rada
turistu belostný chrám obchází takrka bez povšimnutí. Kostel je
totiž verejnosti bežne neprístupný, nahlédnout do nej lze v sezóne
pouze skrze mríže. Podle slov správce objektu Roberta Ráce se zde
príležitostne konají bohoslužby (predevším na svátek sv. Augustina
28. srpna) a kulturní porady (napr. Sovinecké kulturní léto 2007 s
pásmem koncertu houslisty Jaroslava Sveceného a jeho hostu). Naopak
verejnosti prístupná je expozice o rádu nemeckých rytíru a historii
hradu Sovince ve veži kostela (dle údaju na oficiálních stránkách
rádu je otevrena od kvetna do zárí každý den krome pondelí, v dubnu
a ríjnu o víkendech). |
| Na okraji pozornosti stál sovinecký kostel dlouho i
pro vetšinu historiku. Zatímco o hrade Sovinci lze najít dlouhé
výkladové pasáže, o kostelu v jeho bezprostredním sousedství
existují v rade publikací jen strucné informace. Památka je zkrátka
relativne mladá, obzvlášte ve srovnání s hradem. Nicméne dnes je
již hledisko badatelu o neco príznivejší a rovnež mezi laiky se
najde mnoho obdivovatelu stylu 19. století. Pro obyvatele našeho
regionu je sovinecký kostel o to cennejší, že jeho arnoltický
„sourozenec“, kostel sv. Anny, vystavený roku 1846 z popudu téže
osoby, velmistra rádu nemeckých rytíru arcivévody Maxmiliána
Josefa, byl behem poválecných let odsouzen k postupné devastaci a v
roce 1983 srovnán se zemí. Kostel sv. Augustina tak zustává na
území Rýmarovska jedinecným dokladem svého stylu. Sovinecký kostel
sv. Augustina byl postaven behem let 1844 (nekde je uvádeno už
1842) - 1845. Nebyl samozrejme prvním chrámem v Sovinci. Viktor
Pinkava uvádí jako jeho predchudce podhradní kapli s hrobkou,
kterou nechal postavit Jan Pnovský ze Sovince v 15. století. Roku
1543 prodal Ješek Pnovský ze Sovince hrad Kryštofovi z Boskovic.
Behem pusobení protestantských Boskovicu na sovineckém panství
vznikl samostatný kostel uprostred vesnice. Kostel se hrbitovem byl
roku 1643 znicen pri švédském dobývání hradu. Jak ovšem potvrzuje
Pinkava, jeho pozustatky byly patrné ješte roku 1865. |
|
|
V roce 1576 prešel Sovinec do vlastnictví Vavrince
Edera ze Štiavnice, zástavního majitele sousedního
rabštejnsko-janovického panství. Stejne jako jeho predchudci i
následovníci rozšíril Eder areál hradu nekolika prístavbami. Nechal
postavit objekt purkrabství vedle tretí brány a hradní opevnení
obohatil výstavbou polygonální delové bašty zvané Remter, dále
opevnením výbežku nad údolím, tzv. Kocicí hlavou, a predsunutou
osmibokou bateriovou veží. Behem švédského obléhání v léte 1643 se
horní cást této veže zrítila. Její zbytky se staly základem pro
budoucí zvonici dnešního kostela, a jsou tudíž jeho nejstarší
soucástí. 18. ledna 1623 koupil panství Sovinec od Jana Kobylky z
Kobylího rád nemeckých rytíru. V letech 1651 až 1655 byla prímo v
areálu hradu zrízena kaple sv. Augustina. Vznikla podle narízení
rádového místodržícího Augustina Osvalda z Lichtensteina v prostoru
celedníku. Roku 1655 ji slavnostne vysvetil olomoucký biskup Jan
Gobar. Poprvé se tak objevuje v souvislosti s chrámem na Sovinci
jméno patrona sv. Augustina. |
Jeho druhým nositelem se stal soucasný kostel, umístený již
nikoliv v interiéru hradu, ale na jeho jižním predhradí. Viktor
Pinkava obdaril tento kostel prívlastkem „na Stražišti“. Chrám
totiž vznikl na míste strážních domku, jež priléhaly ke štítové zdi
predhradí. Kostel, jak již bylo receno, nechal v techto místech
postavit arcivévoda Maxmilián Josef, velmistr rádu nemeckých
rytíru, ve 40. letech 19. století. Empírová budova navazuje prímo
na hradní opevnení, a to prostrednictvím zmínené osmiboké bateriové
veže, která svého casu sloužila i jako vezení s hladomornou. Vež,
ponicená delostrelbou z doby tricetileté války, byla zvýšena na
zvonici. Dosud je však patrný predel mezi ní a presbyteriem
kostela, má i samostatný vstup zvencí. Slohove je neorganicky
pripojená zvonice sloucena s empírovou architekturou kostela
prostrednictvím štíhlé nadstavby nekdejší hradní bašty,
respektující osmiboký pudorys a zakoncené kopulí.
Jednolodní podélná stavba kostela je na severní strane zakoncena
pulkruhovým knežištem, zaklenutým kazetovou kopulí, na jižní strane
zdobí vstupní prucelí trojúhelníkový tympanon s širokými pilastry a
obdélníkovým portálem. Bocní fasády kostela clení pásová rustika.
Vnitrní zdi lodi jsou cleneny pilastry s prubežnými rímsami, okna
jsou nízká pulkruhová. Pomerne jednoduché vybavení tvorí
klasicistní hlavní oltár, bocní oltár s obrazem Malé Kalvárie (Fr.
Springer, 1855) a obrazy Krížové cesty na bocních stenách. Na kuru
stojí krásné a dosud funkcní varhany. Ve veži je umísten zvon s
reliéfem Madony s dítetem, zhotovený Maxem Samassou ve Vídni roku
1913 (zvon byl ulit z puvodního zvonu Antonína Oblettera z roku
1791). Nový zvon Evžen, ulitý v dílne manželu Dytrychových, byl
slavnostne vysvecen 10. zárí 2005 behem slavnosti k 50. výrocí
úmrtí arcivévody Evžena Habsburského, posledního predstavitele
rytírské trídy rádu. Vysvecení vykonal velmistr rádu Abt. Dr. Bruno
Platter prímo v sovineckém kostele, zvon byl poté zavešen na vež
pomocí jerábu.
Pred hlavním vstupem do kostela stojí ješte dve menší památky,
které by návštevníci Sovince nemeli prehlédnout. Z pohledu
príchozího napravo stojí barokní socha sv. Jana
Nepomuckého z r. 1728-9, kterou vytvoril Jirí Antonín
Heinz. Na podstavci je nápis a rodový znak sovineckého hejtmana
Heinricha Biuka z Gerstenfeldu, jenž nechal sochu zhotovit. Vlevo
pak stojí kamenný kríž z první poloviny 19.
století.
Cerpáno z
www.rymarovsko.cz
hradsovinec.cz
pametihodnosti.cz
nemeckyrad.cz
PREJI HODNE ZÁBAVY PRI LOVU A BACHA NA
MUDLY!!!