Pro spousty chlapcu byla Leontýnka nedosažitelným snem bezedných a o to více škodolibe dlouhých nocí, Alpa a její úcinek nabýval v našich ocích úplne nových významu, zkrátka tohle byl prelomový snímek! Vítejte v Novém Kníne, meste s prekrásnou historií a ducharskou pohádkou k tomu!

Historie tohoto velmi puvabného mesta je skutecne, skutecne hoooodne dlouhá, takže jsem se pokusil udelat jen nejnutnejší výtažek, ale i tak je to hooooodne dlouhé :o). Jestli si budete prát další informace, tak je naleznete napr. na stránkách Knína www.mestonovyknin.cz nebo treba moc hezky popsané zde: www.cs.wikipedia.org/wiki/Nový_Knín odkud jsem také ponejvíce cerpal já

Nový Knín je mesto na Príbramsku, asi 10 km od Dobríše. Jako dvorec je pripomínán již roku 1186, kdy zde pobýval a jednal kníže Bedrich. Mestem protéká rícka Kocába. Jádro puvodního Nového Knína leží na jejím pravém brehu, na levém brehu pak leží jádro v minulosti samostatné vsi Starý Knín, která po roce 1960 s Novým Knínem administrativne splynula, a to vcetne císlování domu (proto není uvedena níže ve výctu místních cástí, je základní sídelní jednotkou v rámci místní cásti Nový Knín); zachováno zustalo pouze katastrální území. Katastrální hranice mezi obema cástmi však tok rícky nerespektuje, a tak menší cást zástavby puvodního Nového Knína se nachází i na levém brehu (Masnerova a Tylova ulice) a cást zástavby Starého Knína na brehu pravém (ulice Kozohorská a v Jalovcinách, jedna strana ulice Na Vyšehrade, kterou mj. vede katastrální hranice).

Historické jádro mesta je od roku 1990 mestskou památkovou zónou

Knín, tehdy ješte bez rozlišení na Starý a Nový se uvádí poprvé v roce 1186, a již tehdy se tak stalo pri významné príležitosti. Na zdejším knížecím dvore byla totiž podepsána mírová smlouva (Knínský mír) mezi ceským knížetem Bedrichem a moravským markrabetem Konrádem Otou Znojemským. Nejvýznamnejším dusledkem smlouvy bylo definitivní zaclenení Moravy do svazku zemí Koruny ceské, címž byly posíleny základy ceské státnosti.

V letech 1218 a 1219 dlel v Kníne král Premysl Otakar I. se svými syny Václavem, Vladislavem a cetnou družinou a vystavil tu listiny milevskému klášteru. V roce 1321 vysadil Štepán z Tetína nemeckým právem zákupným vsi Knín (pravdepodobne šlo již o nynejší Starý Knín), Kytín, Libcice a mestecko Dušníky u Príbrame. Další rozvoj pak prineslo objevení zlatých ložisek v okolí (spíše šlo o znovuobjevení - zlato na Kocábe totiž pravdepodobne rýžovali už Keltové). Nekdy pred rokem 1331 byl Knín rozdelen na pozdejší Nový Knín, který se nejpozdeji roku 1331 stal mesteckem a pozdeji mestem podléhajícím prímo královské komore, a Starý Knín, který zustal vsí a dostal se do rukou feudální vrchnosti. K opetovnému administrativnímu spojení obou tesne sousedících sídel došlo nakonec až v roce 1960. V roce 1341, týden pred svátkem sv. Šimona a Judy pobýval v Kníne král Jan Lucemburský, mel zde družinu a kancelár a potvrdil zde tehdy cechovní listiny plzenským rezníkum.

Zlato se zpocátku dobývalo v bezprostrední blízkosti mesta: v lokalite na Vrchu (jihozápadne od námestí), pod vrchem Chvojnou, pozustatky štol byly objeveny i v historickém intravilánu mesta. Již v predhusitské dobe však byla tato ložiska do znacné míry vycerpána, a tak se težba presunula dále od mesta, kdy se nejvýznamnejšími nalezišti staly doly Stará a Mladá Kamlová mezi Libcicemi a Dražeticemi. Težilo se i v oblasti Psích hor poblíž Celiny.

Podle nekterých zdroju (napr. Josef Valenta) melo být mesto roku 1424 mesto vypáleno Žižkovými vojsky. Na podporu tohoto tvrzení bývá uváden text pozdejšího privilegia Jirího z Podebrad, které bylo vydáno jako náhrada listiny znicené v predchozích letech. Toto tvrzení však v soucasnosti bývá zpochybnováno. Mesto totiž stálo od samého pocátku revoluce na strane podobojí a zustalo na ní zrejme až do tricetileté války. Svedcí o tom ta skutecnost, že již roku 1419 knínští meštané poskytli útocište husitským poutníkum ze západních a jižních Cech smerujících do Prahy. Zde dostali zprávu od ústeckých poutníku, kterí byli Petrem ze Šternberka prepadeni u Živohošte.

Mesto bylo jiste již od svého vysazení obdarováno ruznými privilegii, avšak první majestát, jehož datum presne známe, pochází až od krále Zikmunda a je datována 7. kvetnem 1437. Samotná listina se nedochovala - byla znicena pri požáru, ke kterému došlo nekdy v letech 1437 až 1461. 24. cervna 1445 bylo mesto postiženo jednou z nejvetších, ne-li nejvetší povodní ve svých dejinách, kdy se po dlouhotrvajících deštích protrhaly rybníky u Dobríše.

Roku 1524 mesto vyhorelo, pomerne rychle se však vzpamatovalo.

Od tricetileté války do roku 1848

Pocátek tricetileté války znamenal predevším násilnou rekatolizaci. Ferdinand II. potvrdil mestu Novému Knínu dosavadní privilegia, ovšem s tím, aby se tyto svobody vztahovaly pouze na meštany katolického vyznání a ti mezi sebou nekatolíky netrpeli.

Roku 1776 obdrželo od Marie Terezie první vcelarskou školu v Cechách. V roce 1790 zrízena trafika. V roce 1821 byl zrušen hrbitov okolo kostela na námestí a preložen a nynejší místo (pod vrchem Chvojná). Po požáru roku 1836 byly v roce 1837 zrízeny dve kašny: jedna na námestí (existuje dosud), druhá na križovatce nynejších ulic Žižkovy a Havlíckovy (pozdeji ustoupila potrebám silnicní dopravy)

V cervnu roku 1848 šla na pomoc Praze novoknínská mestská garda. Ve Zbraslavi se mela pripojit ke gardistum z Dobríše a Príbramska. Knínská garda došla na Jílovište, kde za zvuku delostrelby a záre požáru staromestských mlýnu prenocovala. Na poplašné zprávy, že vojsko obsadilo hradby a barikády již byly rozstríleny, se garda vrátila domu, ztencená o ty, kdo se pod ruznými záminkami vrátili již dríve.

Roku 1937 probehla generální oprava kostela svatého Mikuláše na námestí. Pri ní byly objeveny dosud neznámé pozustatky predchozích stavebních etap budovy vcetne zbytku románského kvádríkového zdiva lodi. Chrám dostal nynejší završení veže, jež je približnou replikou barokního stavu.

Válecná léta znamenala transport židovských spoluobcanu do vyhlazovacích táboru a nekolik dalších obetí. Pokud jde o hmotné škody zpusobené válkou, nejvetší ztrátu znamenala rekvizice vetšiny kostelních zvonu. Nacisté v roce 1942 rovnež úredne ukoncili provoz zdejšího pivovaru, který už po válce nebyl obnoven. Jinak mesto válku prežilo válku bez vetšího poškození, i když zacátek kvetna roku 1945 byl velmi napjatý. Horšímu prubehu konce války zabránil predevším diplomatický um tehdejšího staroknínského faráre P. Aloise Boreckého. V okolí pusobilo nekolik partyzánských skupin, ale tvrzení v publikaci Partyzáni na Podbrdsku od Cestmíra Amorta, že ke schuzkám partyzánu docházelo v autodílne dnes již neexistujícího domu rodiny Kubecových (c. 66 na rohu nynejších ulic Pivovarské a Masnerovy), nebylo možno overit z jiných zdroju.

FILM AT ŽIJÍ DUCHOVÉ

Film natocil v roce 1977 Oldrich Lipský podle scénáre Zdenka Sveráka. Puvabná ducharsky-pohádková komedie o parte detí, které, ac žili ve výdobytcích socialismu :o), nemely klubovnu pro svou cinnost a proto si chtejí opravit zríceninu hradu Brtník. Tam se setkávají s rytírem Brtníkem z Brtníku (Jirí Sovák) a jeho dcerou Leontýnkou, jejíž predstavitelka Dana Vávrová, která behem natácení slavila tehdy své 9 narozeniny, v nedávné dobe bohužel opustila náš svet.

Všude máte prekážky a tak se detem do cesty staví farma žampionu v podobe "Cerné Kroniky", kterou si bájecne strihla Vera Tichánková a Jouzy v podání Lubomíra Lipského. Na druhou stranu tu máte spoustu skrítku a trpajzlíku, kterí pomáhají se stavbou a rytíre Brtníka, který vypomuže svými kouzly, takže vše dobre dopadne.

Nádherné písnicky komponoval Jaroslav Uhlír a dodnes, když hrají "Výrobky mlécné", zacínají mé slinné žlázy reagovat podmíneným reflexem po necem zdravém! Další velmi známou písnickou je "Písen Leontýnky" Dunkyžalky... smutná, pravda, smutná, ale kdyby jste ji slyšeli v podání kamarádova tríletého syna, který pri tom ješte navíc dojemne pokukuje po všech prítomných, v danou chvíli již slzících dámách, tak by Vám Leontýncino podání pripadalo jako skvelá zábava :o)

Od první chvíle mám tu pohádku rád a ve spojení s Novým Knínem, kam jsem jezdil už jako malý kluk a dnes si sem jezdím odpocinout do ticha a klidu, má pro mne tohle místo obrovské kouzlo dodnes. Doufám, že i Vám se tu bude líbit...

Pro mne tahle pohádka nikdy nezestárne :o) a už se teším, až se na ni jednou budu koukat se svými detmi.

Tak a ted ke kešce samotné.... Je to v podstate velmi jednoduché! Jenže to tvrdí všichni a ani já nejsem jiný, takže tak trochu pár lidí asi zjistí, že jsem kecal a až taková sranda to nebyla, ale uvidíme. Zajdete si treba k Maškum na námestí, dejte si jejich vynikající kávu a dve rakvicky (bez víka to nemá cenu a není to kompletní!), nebo treba o kousek výše po hlavní, kde se Vám po chvilce vpravo objeví taktéž výborná, lec zrakum projíždejících skrytá cukrárnicka, pokochejte se výhledem na ony stromy a kašnu, ze kterých decka sledovala „Cernou Kroniku“ a kam Vás zavedla vaše GPS, vyplnte si následující testícek a jeho výsledky dosadte do vzorecku... Jedná se o jednoduchou tradicionálku velikosti filmovky, takže nápoveda,pakliže správne spoctete, je skutecne zbytecná.

Jdeme na to...

A) Hrad Brtník, který si pajonýri opravují ku predstave své a na kterém se podstaná cást príbehu tocila, se ve skutecnosti jmenuje:

0 – Krakovec

3- Tocník

7 – Žebrák

B) Trpaslíci se pri predání hradu ze sádrových promení na živé a utecou protože:

7 – je už bolí nohy

8 – je predražili

9 – pomine „sádrové“ kouzlo

C) Leontýnka se snaží zaujmout Jendu:

2 – strešní krytinou

5 – kopretinou ve vlasech

6 – odvážným zkrácením šatu

D) Jestli pak víte, co navrhne „Malický“ jako satisfakci za to, že nemusí do hladomorny?

3 – sní chrousta

4– nechá po sobe lézt pavouka

7– sní žížalu

E) Z jakého stromu pozoruje parta na námestí dení na úrade, kde práve predcítá „Cerná kronika“?

1- topol

5 – orech

6 – lípa

F) Jakou dobrotu našeho detství by jste si šli koupit, aby jste si mohli s p. Brodským zazpívat v Mníšku pod Brdy nesmazatelnou a legendární písnicku, na jejímž konci dojde p. Lipský coby vedoucí místní prodejny Pramen Jouza k zásadnímu rozhodnutí o zmene výše objednávky na sto kusu?

4 – Pribinácka

6 – Míšu

7 – Horalku

G) Jestli pak víte, jak se ríkalo tomu prapodivnému vozítku, které bylo složeno snad ze všeho, co kdy u nás pohybovalo po silnicích od ctyrkolého velorexu jako základ, pres spartaka, Škodu 1000 MB, kšilt ze skútra CZ a jiné skvosty?

0 – Nerízená strela

1 – Hradní strela

2 - Strelená lan

H) A na záver jeden tvrdší oríšek pro opravdové fajnové šmekry! Na kolik let celkem si rytír Brtník vybral svá kouzla dopredu?

7 – 100

9 – 50

0 – 200

Matematicky upravujte jen ta písmenka, která mezi sebou mají znaménko. Tedy - je-li tam plus, minus apod, delám to, co mi znaménko káže. Není-li tam nic (at už mezi závorkama, nebo písmenky,nebo jinak, stavím príslušná císla pouze za sebe.Pokládecek je uložený na souradnicích:

N=(BxD-H)°FD ´(CBH+B)

E=0(B+E)°(CxB+G)´((GCCx5) - (HxC+G))

Tak co? Kecal jsem? Nekecal, co? :o) Užijte si Nového Knína, doporucuji procházku po jeho okolí,napr. po Smírcích kamenech, kde je taky moc zajímavá keška a hodne štestí...

V kešce není zatím tužka, tak si vemte své pisátko :o)

Spartakár