Na úvodních souradnicích keš nehledejte!
Nejstarší známý kutnohorský znak lze spatrit vedle znaku pražského a vratislavského na hrade Laufu u Norimberka, jenž patril od roku 1353 Karlovi IV., byl jím opraven a casto musloužil jako rezidence v tzv. Nových Cechách. Znak tvorí cervený štít s dvema stríbrnými kladívky(šlíglemi), položenými vodorovne nad sebou; nahore je zobrazen tupý mlátek, bijící do želízka. Roku 1347, tedy ješte pred tím, než byl znak v Laufu vytesán, bylo však již v Kutné Hore
doloženo pecetní znamení, které je témer totožné s pozdejším kutnohorským znakem. Pecetní obraz byl tvoren jednohlavou ríšskou orlicí a ceským lvem. Obe helidardické figury drží zkrížená hornická kladiva, "jimiž skála stríbrná lomí se a mekcí", pricemž orlice pridržuje pravým parátem želízko a lev pravou zadní nohou mlátek. Uprostred nahore je umístena císarská koruna, kterou lev pridržuje obema predními tlapami(na pozdejším znaku pouze pravou prední tlapou) a orel levým parátem. Znak vycházející z popsané peceti potvrdil mestu dne 15.12.1459 král Jirí z Podebrad. V barevné podobe mel polcený štít, v jehož pravém zlatém poli je cerná jednohlavá korunovaná orlice ve skoku vlevo, se zlatou zbrojí, v levém cerveném poli stojí stríbrný ceský lev, ve skoku vpravo. Od roku 1489 je doložen znak, v nemž je královská koruna doplnena symbolem utrakvismu - zlatým kalichem, umísteným pod korunou a pridržovaným levou prední lví nohou. Na reliéfu z konce 15. stol., prechovávaném ve Vlašském dvore, je znak doplnen dvema štítonoši - havíri v bílých perkytlích. V Hašplírské kapli chrámu sv. Barbory je vyobrazena varianta tohoto znaku z doby Jagellonské. Štítonoše v tomto prípade delají vlevo hašplír a vpravo havír, oba ve svátecním kroji a se štítky s atributy svého povolání(rucním vrátkem cili hašplem a zkríženými havírskými kladívky). Tito štítonoši pridržují nad kutnohorským znakem korunované W - monogramem králem Vladislava Jagellonského. Havírští štítonoši se však nikdy nestali potvzenou soucástí mestského znaku (který v té dobe byl bez štítonošu), ale sloužili jen jako odznak havírské obce. Husitský kalich v erbu nebyl panovníkem nikdy oficiálne potvrzen, presto se však znak v této podobe užíval až do roku 1643, kdy jej na žádost kutnohorské mestské rady pozmenil a polepšil císar Ferdinand III. Ucinil tak v Rezne dne 9. ríjna cesky psaným erbovním listem: ze znaku byl odstranen zlatý kalich a na jeho místo byl vložen cervený rakouský štítek se stríbrným brevnem, nesoucí císaruv monogram "F III". Císar znak navíc polepšil tím, že dal do jeho spodní cásti umístit tri stríbrné vrchy(odkaz na staré Libušino proroctví o trech stríbrných horách), avšak dvouocasého lva do jisté míry ochudil o jeden ocas, nebot na privilegiu je vyobrazen lev s rozdvojeným ocasem na konci. Za štítem vycnívalo poprsí sv. Barbory, patronky horníku, ozdobené královským rouchem, s pohanskou královskou korunou na hlave a svatozárí kolem ní. Pravá ruka svetice spocívala na štítu a levá držela vež s tremi okny a se špicatou strechou - svuj atribut. Celý štít podpíral na ramenou s roztaženýma rukama horník v bílé perkytli a po stranách štítu stáli štítonoši, anebo presneji receno štítonošky. Byli to prostovlasé alegorické postavy nadeje(vlevo) se zelenou palmovou ratolestí v pravé ruce a kotvou pod nohama a Víry(vlevo), držící v levé ruce kríž. Po vzniku Ceskoslovenské republiky byl habsburský symbol odmítnut a znovu nahrazen husitským kalichem.
Staronová podoba znaku byla oficiálne potvrzena výnosem ministerstva vnitra ze dne 15. zárí 1926 a s drobnými zustala platná až do dnešních dnu.
Na nekteré informace budete znát odpoved po proctení listingu, na nekteré ovšem ne. Preji hodne štestí pri hledání.
Otázky:
1)Jak se nazývá veda, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvorí, popisují, urcují a kreslí.
Vexilologie A=8
Heraldika A=5
Sfragistika A=3
2) Od kterého roku je doložen znak, v nemž je královská koruna doplnena symbolem utrakvismu - zlatým kalichem. Ciferným souctem v letopoctu dostanete císlo BC.
3) Rok ve kterém císar Ferdinand III. Vydal erbovní list. Pozmenil tak kutnohorský znak. Ciferací tohoto letopoctu dostanete císlo D.
4) Ve kterém roce vydal císar Karel IV. vubec první erbovní list. A povýšil do panského stavu Jetricha z Portic a udelil mu erb, s nímž mohl disponovat. A ve kterém roce potvrdil poprvé ceský panovník znak Kutné Hory (berte info z listingu). Kladným rozdílem techto dvou letopoctu dostanete císlo EE.
5) Který král potvrdil znak mestu dne 15.12.1459.
Jirí z Podebrad F=3
Karel IV. F=11
Vladislav Jagellonský F=1
6) Ve kterém roce se štítonoši stali oficiální soucástí mestského znaku?
1459 G=10
1353 G=1
Nikdy G=6
Pokud byste si nebyli jistí, nebo nemohli najít potrebne informace. Mám tu ješte jednu záchranu(visit link).
Na souradnicích zjisteních ze vzorce:
N 49°5(E-A)+F.[(A+B+C+D+E+F+G)*3O]+(B+E)
E015°1(E+C)-G.[(A*B*C*D*E)-(F*G)*(B+C)]+F
Vhodny pristup kesi a zaroven parking pro vase plechace vypoctete z finalnich souradnic:
N - 057 E + 404
Naleznete hned dve odmeny. První je nezvyklý výhled na mesto plné keší, mesto plné kaceru, s krásným znakem. A za druhé zde naleznete krabicku velikosti micro. Pro keš se vydejte jedine když je pekné pocasí. Jinak byste prišli o pointu cesty. Preji príjemný a mudly nerušený odlov.
V keši není tužka! Prosím abyste se v míste ukrytu chovali jako lidi a vrátili vše do puvodního stavu. Nic nenicte a zapremýšlejte kde by mohla být, predtím než zacnete hledat. Dekuji a teším se na Váš log.