Proc pískovna? Možná proto, že hlavní složkou
zeminy na tomto míste není nic jiného než písek. Navíc je toto
místo významné, nebot bylo svedkem mnoha událostí. Již pred
nekolika tisíci lety zde žili lidé, s nejvetší
pravdepodobností naši predci.
Na míste vidíme jakousi stenu. Nahore se nachází pole, letos
pravdepodobne repkové (no, možná je to horcice), jindy obilné.
Jednou dokonce horelo, když ho dva výrostci nedopatrením
zapálili – odpalovali výbušninu a chytlo jim od toho
obilné pole, které z velké cásti shorelo. Dole se nachází plácek
pripomínající vzdálene fotbalové hrište, ale o tom až
za chvíli.
Na poli je pohrebište z doby bronzové, což je hodne
moc let zpátky. Hroby, které se zde nacházejí, jsou metr a pul
až dva metry hluboko. Tehdy se zesnulí pohrbívali s ruznými
predmety, napríklad náramky, náhrdelníky ci nádobami. Relativne
nedávný sesun pudy odkryl jeden hrob, kde si jeden výrostek
našel náramek, a archeologum byla odmenou za práci kostra s
vázami z doby bronzové. Pravdepodobne to bylo z bronzu,
protože doba bronzová je doba bronzová. Odhaduje se, že
je pole plné hrobu, kde se nachází mnoho zajímavých predmetu,
avšak je zakázáno zde kopat, protože se
pohrebište nachází pod soukromým pozemkem.
Okolo roku 1650 (zprumerována všechna udaná data) kolem
pole vedla cesta, která spojovala Kostelec a Poplze. Za polem byl
pán, který vybíral mýtné. Približne v techto letech se na poli
usídlilo pruské vojsko, rozestavelo si stany a poztrácelo tu pár
mincí, knoflíku a ozdob z uniforem. Dnes se tu prý dá i neco najít,
avšak o úspechu hledání pokladu s detektorem kovu by se dalo
diskutovat.
Byly zde objeveny i nemecké mince z roku 1940, z cehož se
dá vyvodit, že tu bud pobývali nemectí obcané, nemectí vojáci,
nebo jen procházeli ci je tu nekdo vysypal, aby zmátl lidstvo.
Mincí zde bylo nalezeno relativne dost, takže si sami vyberte,
cemu verit.
Pomalu se dostáváme do soucasnosti. Pod polem melo být fotbalové
hrište. Jenže uskutecnení se odložilo. Pak se
jeden zámožnejší obcan dohodl se starostou, že se
pustí do cinu. Plocha byla bagrem srovnána, okolo byla udelána trat
pro kola, která byla záhy znicena motorkami a sesuvem steny,
navezla se hlína, na kterou se mel sázet trávník. Jenže, jak
už se obcas stává, skutek utek, a tráva roste na hromadách
hlíny.
Za zmínku jiste ješte stojí fakt, že se zde
každorocne pálily carodejnice. Uprostred plochy byla velká
hranice, nechybel stánek s pivem a klobásami. Ale už se tak
nedeje, nikdo si to nechce vzít na starost.
Když vylezete až nahoru, odmenou vám bude krásný
výhled na Ceské stredohorí, v popredí se tycí Hazmburk a
Libochovický zámek.
Protože je to dnes místo méne navštevované,
pocítejte s trochou porostu, nemel by být ale vyšší
než po kolena. Keš asi moc dobre zamerena není,
zamerovala jsem nekolikrát nekolik dní, ale i ta zprumerovaná
hodnota se mi zdála dost mimo. Takže za každé nové
premerení budu ráda. Není potreba prohrabat tuny písku, stací
porádne koukat a hlavne nikam nespechat.