I v blízkém okolí Olomouce mùžeme nalézt zkameneliny, a to nedaleko Lošova.
Souradnice vás zavedou do bývalého "Taufnerova lomu", nazývaného též "Skalka". V dobe 2. svetové války zde byla težena droba pro výstavbu silnice z Lošova do Velké Bystrice. V lomu jsou odkryty vrstvy drob, prachovcù a bridlic z období spodního karbonu se zbytky více ci méne zachovalých rostlin, hlavne preslicek Archaeocalamites scrobiculatus.
vlastní nález
Nedaleko lomu protéká bezejmenný potùcek, který se vlévá do Lošovského potoka. Zajímavé na nem je jeho velmi hluboko v terénu zaríznuté koryto.
Neco o preslicce: je to typický zástupce spodního karbonu ( pred 354 - 298 mil. lety). Ve svrchním karbonu ji nahradil rod Calamites. Preslicky byly prevážne stromovité a dosahovaly výšky kmene od 20 do 30 metrù. Vetšina ze zkamenelin Calamites ci Archaeocalamites z karbonu jsou obvykle zkamenelé výplne, takzvaná kamenná jádra, vnitrní drenové dutiny. Drevené telo a kùra jsou málokdy zachovány. Z vnejšku na toto kamenné jádro ovšem nezrídka prisedá film ze zuhelnatelých pozùstatkù bývalého kmene. Kamenné jádro vykazuje na svém povrchu více nebo méne jasné drážky (viz. foto), nazývané také cévní svazky. Tyto cévní svazky jsou pravidelne prerušovány prícným drážkováním.
Neco o karbonu: Karbon je geologickým útvarem prvohor (paleozoikum). Pocátek karbonského útvaru se klade 354 miliónù let zpet do minulosti. Na pocátku karbonu byly pevniny rozdeleny na nekolik paleokontinentù Gondwanu, Laurassii, Siberii a další menší mikrokontinenty. Klima karbonu bylo zpocátku velmi teplé. Prùbeh zóny teplého klimatu je doložen i rozšírením uhelných ložisek s druhove bohatou flórou. Behem karbonu se klima ochladilo a dochází i k zalednení Gondwany, jehož stopy v podobe morén jsou doloženy z Jižní Ameriky, jižní Afriky, Antarktidy, Indie a Austrálie. Jedná se o nejrozsáhlejší zalednení v historii Zeme, které bylo zpùsobeno driftem Gondwany k jihu.
V karbonu jsou poprvé v historii Zeme príhodné cásti kontinetù pokryty bylinnou a stromovou flórou, v níž prevládají rostliny výtrusné - plavune a preslicky, které spolecne s kapraïovitými rostlinami tvorily hlavní zdroj uhlotvorné hmoty.
Droba je sedimentární hornina, která vzniká predevším v morském prostredí. Barva horniny je nejcasteji šedá a velikost zrn je rùzná, od jemné po hrubou. Jedná se v podstate o zvláštní druh pískovce, který je tvorený zrny kremene, živce a nekolika jinými minerály a úlomky hornin v jílovité pùvodní hmote. Droby casto vytvárejí omezené vrstvy s rozsahem nekolik km2 s mocností zhruba 1 metr. Opakovane se pritom strídají predevším s bridlicemi tím zpùsobem, že vrstva droby ostre sedá na podložní bridlici a smerem nahoru prechází do nadložní bridlice.
Prachovec je název sedimentární horniny. Jde o zpevnený ekvivalent prachu, pricemž cástice velikosti prachu se na složení horniny podílejí minimálne dvema tretinami. Metamorfózou prachovcù vznikají bridlice, s pokracujícím stupnem premeny se tvorí fylity.
V keši byl vložen již 3x malý vzorek zkameneliny. Protože ho nekterí nenechaví kaceri stále kradou, tak uz tam žádný nebude. Najdete si svuj v lomu. Hledejte rýhované stonky viz obr. výše. Velmi privítám fotografie vašich nálezù.
Použité zdroje:
http://cs.wikipedia.org
http://www.mapa.kvalitne.cz/index.htm
http://www.fossilienparadies.de/index.html?frameseite=http://www.fossilienparadies.de/Specials/Calamites/Calamites.html
