Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Spital
Spital, kteremu je venovana tato cache, neni nemocnici ani lazaretem. Jde o kopec na puli cesty mezi Plasy a Nebrezinami. A protoze je jeho vrchol o maly kousek bliz plaskemu konventu nez kapli v Nebrezinach, je v nazvu kese privlastek plasky.
Mez na jihozapadnim svahu Spitalu
Jak se kopec nad Strelou dostal ke jmenu Spital? Nekoho by mohla napadnout souvislost s nemocnici, ktera byla v plaskem klastere zrizena na pocatku 18. stoleti. Jenze ta nikdy nefungovala jako spital k prijimani nemocnych chudych, jednalo se o infirmarium urcene vyhradne clenum radu. Puvod nazvu je mozna o neco starsi, nebot se rika, ze na tomto vrchu byl v dobach tricetilete valky polni spital.
Ale oklikou zpet ke kopci: Reka Strela, ktera od Rabstejna az po sve usti do Berounky (Mze) u Liblina tece v zakleslych meandrech sevrenych kanonovitymi udolimi, se kousek pred Plasy nahle ocita v kotline. Cela kotlina o delce priblizne 2,5 km a sirce priblizne 800 metru je vyplnena rovnou udolni nivou s Velkou a Opatovskou loukou. Tato kotlina je obklopena prikrymi svahy okolnich kopcu, ktere vetsinou presahuji nadmorskou vysku 400 metru. Jednim z nich je prave Spital, ktery spolecne s vyvyseninou Panholec celou kotlinu z jihovychodu uzavira. Strela proteka nezvykle primocare kanonem mezi nimi, aby se dostala do sveho posledniho melkeho udoli okolo Nebrezin.
Kopec ctyr tvari
Kdyz se na Spital podivate z ruznych stran, bude pokazde zcela jiny. Pri pohledu od Nebrezin ma podobu svaziteho pole lemovaneho podlouhlou mezi, na ktere na strane u reky navazuje louka zvana Vodakojc vrch. Pres ni vedla v klasternich dobach cesta od nebrezinskeho mostu do Plas, ale zmizela spolu s krizem jiz pred nekolika staletimi. Nicmene Vodakojc vrch byl dulezity i pozdeji, neb prave z nej startovaly prvni drevene vetrone a nebrezinske deti na nem lyzovaly. V soucasnosti je Vodakojc vrch zajimavy pravdepodobne carodejnymi kruhy, ktere se ve vhodnou rocni dobu projevuji v porostu a ktere muzete videt na letecke mape jako svetlejsi kruhy.
Spital od silnice z Nebrezin na Oboru
Pojedete-li z Nebrezin po silnici na Plasy, budete se ptat, proc to ploche, jen neznatelne stoupajici pole je vlastne nazyvano kopcem. Nejvyssi bod Spitalu (waypoint SP) se nachazi na konci pole, ale kdyby nebyl oznacen trigonometrickym bodem, snadno byste jej prehledli. Na podzim se v jeho okoli skvele pousti draci.
Ploche pole na hrbetu Spitalu
Pri pohledu od Plas vynikne Spital nad ostatni kopce svou prouzkovanou osnovou asi 11 mezi na svem severozapadnim svahu. A konecne, od Strely pod Spitalem ci z Panholce uvidite jen zarostle a strme skalnate svahy.
Vyhledy
Pokud dojdete do blizkosti waypointu T2 na konci meze, nabidne se vam nejkrasnejsi vyhled na Nebreziny. Postavite-li se celem ke vsi, uvidite z nej po sve levici nejprve bezejmenny kopec (464 m) se stozarem televizniho prevadece. Od nej se na horizontu tahnou lesy od Spalene hory (514 m) pres Pytel (487 m) az do cecinskeho polesi. Z lesu vystupuje dominanta celeho vyhledu, kopec Lazy (424 m), pod nimz se rozklada levobrezni cast Nebrezin. Nasleduje pruhled nad udolim Strely, kterym lze videt Koryta a v pozadi tez masiv Radce. Nad pravobrezni casti Nebrezin se jiz tahnou jen lesy a lesy.
Prejdete-li k samotnemu vrcholu (waypoint SP) ci jeste blize smerem k Plasum, otevre se vam vyhled i na ne. Meli byste bez problemu najit budovu zakladni skoly (byt v ni nyni sidli Stredni odborna skola), o kousek dal mozna bude vykukovat hladina rybnika a za nim Opatska louka, vedle ni ostruvky stromu anglickeho parku na Velke louce s polesim na vrchu Bor (436 m) v pozadi. Strechy konventu klastera s kupoli kaple sv. Benedikta vystupuji jako ostrov ze zelene vzrostlych stromu, stejne jako vez sypky a vez sv. Floriana. Zminit je mozne take krabice skolniho arealu, kde je materska skolka, zakladni skola a gymnazium. Posledni vpravo je kopec Klicnik (456 m) s dalsim telekomunikacnim stozarem.
Cast Plas na levem brehu Strely
Kanon Strely pod Spitalem
Pokud projdete krovinami na okraji pole (waypointy T1, T2), ocitnete se v docela jinem svete. Strmy a skalnaty svah Spitalu je orientovan k jihozapadu a rozhodne netrpi nedostatkem slunce. Na zdejsim spilitovem podkladu se drzi hneda kamenita puda (rankerova kambizem) ci primo ranker.
Porost v samotnem svahu ma charakter sutoveho lesa, v mene strmych castech prechazi do teplomilne doubravy. Mezi stromy jsou zastoupeny obvykle druhy lip (Tilia cordata, T. platyphyllos), dub zimni (Quercus petraea), jilmy horske i habroliste (Ulmus glabra, Ulmus carpinifolius), javor mlec (Acer platanoides) a borovice lesni (Pinus sylvestris), zastoupen je i invazivni trnovnik akat (Robinia pseudoacacia). Pod nimi roste liska (Corylus avellana), svida krvava (Cornus sanguinea), zimolez obecny (Lonicera xylosteum), hlohy (Crataegus), sipkove ruze (Rosa canina) a angresty (Grossularia uva-crispa).
Pasticky larev mravkolevu
Ze zajimavych rostlin je zastoupena kopretina chocholicnata (Chrysanthemum corymbosum) a dobromysl, znama tez jako oregano (Origanum vulgare) a pak obvykla hajni kvetena jako sasanka hajni (Anemone nemorosa), lipnice hajni (Poa nemoralis), bazanka vytrvala (Mercurialis perennis), zvonek broskvolisty (Campanula persicifolia) nebo ptacinec velkokvety (Stellaria holostea). Celkove je slozeni vegetace temer prirozene, jen malo ovlivnene rukou cloveka.
Na dne kanonu mezi Spitalem a Panholcem mezi stromy s prevladajici olsi lepkavou (Alnus glutinosa) a hojnou stremchou (Prunus padus) najdete roztrousene zbytky puvodnich vlhkych luk ricni nivy. Louky jsou dlouhodobe neudrzovane a roste na nich napr. tuzebnik jilmovy (Filipendula ulmaria), bodlak pchac zelinny (Cirsium oleraceum), vrbinu obecnou (Lysimachia vulgaris) ci mohutnou travu chrastici rakosovitou (Phalaris arundinacea).
Charakter svahu na levem brehu ostre kontrastuje s protilehlym svahem, ktery je chladnejsi a vlhci, pokryty prevazne listnatym lesem:
Zastoupene druhy jsou prevazne uvedeny dle biologickeho pruzkumu, ktery provedl RNDr. Vojtech Vyhnalek CSc.
Odklad na 140 let
Az budete prolezat skalky, mozna ochutnavat angresty, obdivovat pasticky larev mravkolvu ci si jen uzivat odpoledniho slunicka, dobre si ta mista zapamatujte. Jako nedotcena existuji jiz temer 140 let na dluh a jejich cas se nyni krati.
V posledni tretine 19. stoleti se totiz pripravovala vystavba Plzensko-brezenske drahy. Zastupci spolecnosti K. k. priv. Eisenbahn Pilsen - Priesen (Komotau), drzitelky koncese na vystavbu, usilovali o nejvyhodnejsi trasu jak z hlediska stavebniho, tak z hlediska provozu. V jejich puvodnich uvahach prekonavala zeleznice Strelu velkym mostem mezi Panholcem a Spitalem, aby pokracovala dale na Kralovice a Jesenici.
Jenze kralovicti formani se bali, ze jim bude ocelovy or v doprave tvrde konkurovat a pripravi je o praci. Rekli tedy uvaham o vedeni trati pres Kralovice razne ne a musela byt hledana nahradni trasa. Nakonec nezbyvalo nez vest zeleznici tim nejhorsim moznym terenem v udoli Strely a nasledne Mladotickeho potoka. Nedaleko Odlezel se vystavba zeleznice stala jednou z pravdepodobnych pricin katastrofy, ktera dala vzniknout nejmladsimu ceskemu jezeru. Kralovicti si vsak brzy po zahajeni provozu uvedomili, jakou chybu udelali, a zacali pripravovat vybudovani trati z Mladotic pres Kralovice do Rakovnika. Ale to je jiz jina historie.
Svahy Spitalu zustaly tehdy usetreny a vlak jezdi po protejsim svahu Panholce ve smeru do Plas. Dnes bychom pripadny stary zeleznicni most pres Strelu vnimali jako jeji sperk a svahy by se mozna za tu dobu vratily do sveho puvodniho stavu. Ale...
15. ledna 2008 bylo vydano souhlasne stanovisko Ministerstva zivotniho prostredi CR k zameru "Silnice I/27 v useku Tremosna-hranice kraje". Pod timto nazvem se skryva obnova silnice I/27 vcetne reseni obchvatu vsi a mest. Silnice by se v nove trase mela vyhybat problematickemu klesani do Plas i mestu samotnemu, coz by melo prinest snizeni zateze dopravy na mesto. Nicmene trasa vede pres Spital.
Nova trasa vychodniho obchvatu Plas povede od Sokolky podel lesa, dale se lehce stoci ke vsi Babina, kterou obejde ze zapadu. Trasa bude pokracovat severne od vrchu Lazy, dale pak po hrbetu Spitalu a vysokym mostem prekona Strelu a zeleznicni trat. To uz bude v polesi Panholec, kde se napoji na soucasnou trasu silnice.
Misto spolu s novym mostem ztrati sve kouzlo, krasu a klid. Uzijte si jej, dokud je cas.
Kudy ke krabicce
Prvni a snad vzdy schudnou moznosti, jak se dostat na Spital, je od rekreacnich chatek z konce ulice Bohumila Slamy v Plasich (waypoint P1). Odtud byva ve vegetaci proslapla cesticka, ktera vede pres waypoint T1 a provede vas bezpecne skrze krovi na louku. Na jeji druhe strane lze projit krovim (waypoint T2), za kterym vas ceka les na svahu leveho brehu Strely, kterym dojdete az ke kesce.
Druhou moznosti je prechod pole po hrbetu vrchu Spital, ale cesta pres pole vsak nebude obvykle vhodna pred sklizni ci po destich. Vydat se muzete napriklad od silnice z Nebrezina do Plas, auto lze zastavit na vjezdu na pole (waypoint P2). Pole muzete zkusit prejit v kolejich od traktoru nebo okolo meze nad Nebrezinami. Pruchody hradbou krovi jsou oznaceny jako waypointy T4 a T5.
Treti cesta vede z Nebrezin (waypoint T3) pres Vodakojc vrch a dale po kraji pole k waypointu T5. A samozrejme jako vzdy zbyva moznost jit tvrde rovnou za sipkou.